Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia
Makroekonomické události ČR: Průmyslové ceny v prosinci slábly výrazněji, než se čekalo, inflační tlaky ve výrobě opadají
V České republice v prosinci průmyslové ceny slábly výrazněji, než se čekalo. Pokles inflačních tlaků potvrzují i ceny stavebních prací a zemědělských výrobců, na kulminaci cen se čeká v tržních službách. Přesto produkční inflace v průmyslu, zemědělství, stavebnictví i službách zůstává velmi vysoká. Index cen průmyslových výrobců PPI meziměsíčně klesl značně víc, než se čekalo, až 1,1 % po poklesu 1,0 % v listopadu, trh čekal jeho pokles jen 0,5 %. V meziročním srovnání růst indexu klesl rovněž silněji, než předpokládal trh až na 20,1 % z 21,3 % v listopadu, trh čekal jeho méně výrazný pokles jen na 20,8 %. Pokles produkčních inflačních tlaků se již projevuje i v kulminaci spotřebitelské inflace. Není však jasné, zda pokles inflačních tlaků a spotřebitelské inflace bude dostatečný, k cíli České národní banky 2,0 %. Ta hodlá kvůli poklesu inflačních tlaků, inflace i oslabení ekonomiky a silné koruně úrokové sazby již dále nezvyšovat a ponechávat je na vysoké úrovni po jejich ročním zvyšování mezi lety 2021 - 2022. Rizikem je ale obnovení jejich zvyšování, pokud pokles inflace nebude dostatečný a hrozilo by, že zůstane déle vysoká s destabilizací inflačních očekávání. ČNB říká, že se inflace vrátí k jejímu cíli 2 % v roce 2024.
Makroekonomické události eurozóna: Indexy ZEW ekonomického sentimentu očekávání (prudce) i současné situace v lednu vzrostly
Indexy ZEW sentimentu ekonomických očekávání i současné ekonomické situace Německa v lednu vzrostly. Očekávání vzrostla nečekaně prudce, víc než se čekalo, zatímco jen menší růst hodnocení současné situace zaostal za očekáváním. Výhled pro začátek třetího kvartálu roku 2023 se tak rapidně zlepšil z pesimismu do optimismu, ekonomičtí experti (jejichž odpovědi tvoří průzkum) tak již místo zhoršení již v půlročním výhledu čekají zlepšení makroekonomické situace. Výhled zlepšení byl zaznamenán poprvé od února 2022, začátku války na Ukrajině. Slabost současné ekonomické situace se ale snížila jen mírně a zůstává mohutná. Prezident ZEWu Achim Wambach k datům sdělil, že příčinou zlepšení výhledu je zvláště příznivější situace na trzích energií a zastropování cen energií vládou Německa. Podle Wambacha navíc exportní podmínky pro ekonomiku Německa se zlepšují kvůli zrušení koronavirových restrikcí Čínskou lidovou republikou. Podle toho, uvádí prezident ZEWu výhledy zisků exportně orientovaných a energeticky náročných sektorů významně vzrostly. Výhled, že inflace bude pokračovat v poklesu zlepšila očekávání sektorů se vztahům k spotřebě. Data jsou stále velmi zatížena Ukrajinskou krizí, jejíž začátek (koncem února) v březnu vyvolal historicky rekordní pád ekonomických očekávání (ještě víc než způsobil úder koronavirové pandemie na jaře 2020) blízko k minimům ze začátku pandemie a rovněž i energetickou krizí společně s tím souvisejícími vysokou inflací a silným růstem úrokových sazeb a zpomalujícím ekonomickým růstem. Index ZEW sentimentu ekonomických očekávání Německa opět vzrostl velmi silně, mnohem víc, než čekal trh, 40,2 bodů na 16,9 bodů z - 23,3 bodů v prosinci, trh čekal jeho růst jen na - 15,0 bodů. Index ZEW sentimentu současné ekonomické situace Německa vzrostl méně, než čekal trh, 2,8 bodů na - 58,6 bodů z - 61,4 bodův prosinci, trh čekal jeho větší růst až na - 58,0 bodů.
Makroekonomické události USA: Produkční ceny včetně jádra (PPI) v prosinci značně zaostaly za očekáváním, meziroční inflace výrazně slábne
Ve Spojených státech amerických v prosinci produkční ceny (PPI) včetně svého jádra bez cen potravin a energií podstatně zaostaly za očekáváním. Stále zvýšená meziroční produkční inflace pokračuje v trendu výrazného poklesu. Dezinflační trend se tak potvrzuje. Inflační data v meziročním srovnání stále ještě značně překračují hladinu 2 % cíle centrální banky USA Federálního rezervního systému, která proto utahuje monetární politiku. Data ale opakovaně potvrzují vhodnost (značného) snížení tempa zvyšování úrokových sazeb, které již byly ještě během druhého pololetí 2022 navýšeny do pásma restrikce (snižují ekonomickou aktivitu). Data potvrzují, že Fed pravděpodobně na příštím zasedání monetární politiky 31.1. - 1.2. dále zmírní zvyšování cíle své hlavní úrokové sazby Federal Funds Rate z 50 bps v prosinci na 25 bps s tím, že toto zvýšení bude v tomto cyklu poslední. Meziměsíčně index klesl o dost víc, než čekal trh, až 0,5 %, trh čekal jeho menší pokles jen 0,1 %. Odchylka vůči tržnímu očekávání je ještě větší kvůli revizi snížení jeho růstu za listopad na 0,2 % z 0,3 %. Index PPI bez cen potravin a energií vzrostl 0,1 %, trh čekal jeho růst 0,1 %. Data jsou ale vůči očekávání trhu slabší kvůli revizi snížení jeho růstu za listopad na 0,2 % z 0,4 %. Meziročně růst indexu PPI klesl o dost silněji, než čekal trh, až na 6,2 % z 7,3 % v listopadu (revize snížení z 7,4 %), trh čekal jeho méně výrazný pokles jen na 6,8 %. Růst indexu PPI bez cen potravin a energií taky oslabil silněji, než se čekalo, až na 5,5 % z 6,2 % v listopadu, trh čekal jeho méně silný pokles jen na 5,7 %. Silný růst produkčních cen je plošný. Trendy silného růstu inflace jsou patrné prakticky celý tento rok. Inflační tlaky plně proudí do spotřebitelské inflace. Inflace na firemní úrovni i spotřebitelské úrovni obecně značně překračuje cíl americké centrální banky, Federálního rezervního systému 2,0 %. Inflace je do značné míry tažena specifickými a jednorázovými jevy (poptávkové inflační tlaky spojené s otevíráním ekonomiky, nabídkové inflační tlaky s omezenými kapacitami ekonomiky, silný růst cen energií). Inflace během prvotního koronavirového šoku, který ji značně stlačil na produkční i spotřebitelské úrovni byla značně pod cílem centrální banky Spojených států amerických 2,0 %, na produkční i spotřebitelské úrovni ale během roku 2021 naplnila signály růstu inflačních tlaků a očekávání a přeskočila zmíněný cíl. V roce 2022 inflace dále akcelerovala, potáhla ji výše Ukrajinská krize. V posledních měsících se ale inflace včetně svého jádra v meziměsíčním měření již markantně snížila dokonce do pásma svého anualizovaného dlouhodobého normálu a cíle Fedu 2,0 %. Útlum ekonomické aktivity v důsledku zvýšených úrokových sazeb s poklesem cen ropy snižuje inflační tlaky.
Makroekonomické události USA: Maloobchodní tržby v prosinci oslabily o dost víc, než se čekalo
Ve Spojených státech amerických v prosinci maloobchodní tržby v nominálním vyjádření opět oslabily značně víc, než se čekalo. Celkově v posledních kvartálech maloobchodní tržby v reálném vyjádření s zohledněním inflace sotva stagnují. Meziměsíčně maloobchodní tržby a tržby stravovacích služeb klesly až 1,1 %, značně víc, než čekal trh, který čekal jejich méně silný pokles jen 0,8 %. Odchylka slabých maloobchodních tržeb za očekáváním je ještě větší vzhledem k revizi snížení resp. navýšení jejich poklesu za listopad na 1,0 % z 0,6 %. V reálném vyjádření v roce 2021 spotřeba domácností robustně rostla. Pomohlo hlavně značné oslabení pandemie s robustní očkovací kampaní spojené s otevíráním ekonomiky a obchodů a taky záchranné státní balíčky ekonomice. Růst výdajů domácností v dalších kvartálech zvolnil odfázováním státní podpory domácnostem i přiblížením spotřebitelského chování k dlouhodobému normálu. Reálnému růstu spotřeby domácností v roce 2022 odčerpala i inflace, vyšší úrokové sazby i nejistoty Ukrajinské krize se slábnoucí ekonomikou, která v prvním pololetí technicky vstoupila do recese (i přes rekordně silný trh práce). Ekonomická slabost by se měla ve druhém pololetí 2022 kvůli zmíněným důvodům ještě vystupňovat a pokračovat přibližně v prvním pololetí 2023.
Makroekonomické události USA: Index obecné současné ekonomické aktivity Fedu New Yorku v lednu nečekaně propadl do pásma silné recese
Dle firem zpracovatelského průmyslu zprávy Empire State zpracovatelského průmyslu Fedu New Yorku index současné obecné ekonomické aktivity v lednu k prosinci nečekaně a ostře klesl do pásma silné recese ekonomické aktivity. V prosinci ekonomická aktivita solidně klesala, trh čekal zmírnění jejího poklesu na menší úroveň. Tlaky kapacit a inflace slábnou. Výhled pro úvod druhého pololetí 2023 se zlepšil do menšího růstu. Celkový index tak meziměsíčně překvapivě a velmi silně klesl až na - 32,9 bodů z - 11,2 bodů v prosinci, trh čekal naopak jeho mírný růst až na - 9,0 bodů. V roce 2021 růst ekonomické aktivity, inflačních tlaků a tlaků na produkční kapacity firem sílil ve spojitosti s otevřenější ekonomikou USA s pokračující ultraexpanzivní monetární a fiskální politikou. V roce 2022 ekonomický růst a investiční aktivita včetně kapacitních a inflačních tlaků slábly, když poryvy koronavirové pandemie stále znamenají produkční omezení komponentů a materiálů, nabídky pracovních sil a silnou inflaci, kvůli níž stahuje svoji podporu centrální banka Spojených států amerických, Federální rezervní systém ve spojení s růstem úrokových sazeb. Tlaky na kapacity přes slábnutí v posledních měsících ale zůstávají významné hlavně v segmentu domácí ekonomiky včetně silného trhu práce a inflace. Nepříznivý vliv má i Ukrajinská krize. Výhledy i tohoto indikátoru signalizují menší recesi ještě minimálně v prvním pololetí 2023.
Makroekonomické události Čína: Hrubý domácí produkt ve čtvrtém čtvrtletí oslabil značně méně, než se čekalo
Ekonomika Čínské lidové republiky ve čtvrtém čtvrtletí 2022 oslabila hlavně kvůli restrikcím protikoronavirových opatření omezujících ekonomiku (se sílením pandemie), pádem trhu domů a slabou světovou poptávkou, ale značně míň, než se čekalo. Za celý rok 2022 hrubý domácí produkt vzrostl 3,0 %, vyjma roku 2020, kdy poprvé udeřila koronavirová pandemie nejméně za téměř 50 let, od roku 1976, který byl posledním rokem dekádu trvající Kulturní revoluce, která poškodila ekonomiku. Navíc hospodářství zaostalo za oficiálním vládním plánem růstu HDP "kolem 5,5 %". Analytici podle agentury Reuters očekávají zrychlení celoročního růstu ekonomiky v roce 2023 na 4,9 %, když většina ekonomů čeká posílení růstu hospodářství od druhého čtvrtletí 2023. Podle politických zdrojů má Čína pravděpodobně letos zacílit na ekonomický růst minimálně 5,0 %, aby zabránila růstu nezaměstnanosti. Růst ekonomiky přes fáze zpomalení zůstává robustní, s perspektivou posílení již ve střednědobém a dlouhodobém horizontu. Hrubý domácí produkt Čínské lidové republiky ve čtvrtém čtvrtletí mezikvartálně neklesl jak čekal trh, ale stagnoval, trh předpokládal jeho pokles 0,8 % po růstu 3,9 % v předchozím kvartálu. Meziroční růst klesl na 2,9 % z 3,9 % ve třetím čtvrtletí, trh čekal jeho větší zpomalení až na 1,8 %. Celoroční růst ekonomiky oslabil v roce 2022 na 3,0 % z 8,4 % v roce 2021 resp. 2,2 % v roce 2020. Čínu opakovaně nejvíc sráží vlny koronavirové pandemie, strukturální změny, oslabení realitního trhu a taky světové ekonomiky. Zejména ve druhém a čtvrtém kvartálu zemi velmi silně zasáhla další vlna koronavirové pandemie, kdy se uzavírky a restriktivní opatření nevyhnuly ani největším městům a značné části ekonomiky. Ještě před úderem koronavirové pandemie růst ekonomiky trendově slábl. Poslední pandemické 3 roky v Číně znamenaly trvající rozkolísání ale hlavně oslabení ekonomického cyklu. To bylo dáno i vládní ultrastriktní politikou nulové tolerance vůči koronaviru, kdy jeho zvýšený výskyt byl provázen tvrdými uzavírkami ekonomické aktivity a dále pádem trhu domů, slabou světovou poptávkou a strukturálními změnami. Průměrný trend růstu ekonomiky se tak snížil přibližně na polovinu jeho dlouhodobého trendu. Tvrdými protikoronavirovými opatřeními Čína sice docílila toho, že pandemie kolosálně nezasáhla nárazově plošně celou zemi jako v jiných zemích světa, současně ale tato politika tak jako jinde zatím nevedla k podstatnému útlumu pandemie s permanentním negativním dopadem na hospodářství. Taky proto Čína tuto politiku od konce roku 2022 uvolňuje. Nárazový růst infekcí vede k přetížení zdravotnického systému, s očekávánou kulminací pandemie v roce 2023 ekonomika pravděpodobně bude zasažena zvláště v prvním a možná i ve druhém čtvrtletí 2023, od druhého pololetí by ale otevřená ekonomika mohla konzistentně trvaleji růst. Růst ekonomiky přes fáze zpomalení zůstává robustní, s perspektivou posílení již ve střednědobém a dlouhodobém horizontu.