Události minulého týdne 13. - 19.6. Podle ČNB jsou byty nadhonoceny o 40 %, Fed silně zvýšil úr. sazby, maloobchodní tržby a nová výstavba v květnu nečekaně silně ztratily

Makroekonomický zpravodaj
  |  
20.06.2022
  |  
Josef Kvarda
Podle České národní banky jsou nové byty nadhodnoceny o 40 % pro české domácnosti s mediánovými příjmy. ČNB rovněž rozhodla nezměnit ukazatele LTV, DST a DSTI. Fed zvýšil úrokové sazby silněji, než se čekalo. Spotřeba domácností a nová výstavba v květnu nečekaně silně ztratily.

Makroekonomické a finanční události ČR: Podle ČNB jsou byty nadhodnoceny o 40 %, nezměnila LTV, DTI, DSTI, uvedla zvládnutí zátěžových testů bankami 

Podle ČNB jsou nové byty nadhodnoceny o 40 % pro české domácnosti s mediánovými příjmy. Před půl rokem ČNB stejný ukazatel nadhodnocení uváděla 25 %. ČNB rovněž rozhodla nezměnit ukazatele LTV, DST a DSTI. 

Jan Frait, ředitel sekce Finanční stability a nastávající člen bankovní rady ČNB, řekl, že bankovní sektor ČR v zátěžových testech simulujících krizi obstál. Splňoval by podle něj regulatorní limity kapitálového i pákového poměru i v tzv. nepříznivém scénáři, který je historicky výjimečně zátěžový. Dopad tohoto scénáře do kapitálového vybavení bank by byl velmi citelný, jejich kapitálová vybavenost by klesla z 23 % na 13 % primárně kvůli ztrátám z nesplácených úvěrů. Ale i v tomto nepříznivém scénáři by bankovní sektor jako celek nebyl podle ČNB zvlášť zasažen, i když některé banky by podle něj mohly zkrachovat. V nepříznivém scénáři by pokles ekonomiky pokračoval až do roku 2024 a míra nezaměstnanosti by vyrostla na 10 %. Podle Fraita by došlo k poklesu cen nemovitostí až o 30 %. Tento scénář je však podle Fraita velmi málo pravděpodobný, nicméně jeho riziko podle něj vzrostlo. Musela by totiž podle něj výrazně vzrůst nezaměstnanost. Podle Fraita ČNB nepočítá v základním scénáři s poklesem cen nemovitostí, ale pouze s tím, že přestanou růst. 

Parametry nepříznivého scénáře pádu ekonomiky, nezaměstnanosti kolem 10 % a propadu cen nemovitostí byly k vidění během světové finanční a hospodářské krize 2008 - 2009. 

Makroekonomické a finanční události USA: Fed zvýšil hlavní úrokovou sazbu o 75 bps, víc, než čekal trh, podstatně navýšil její výhled 

Federální rezervní systém, centrální banka Spojených států amerických zvýšila cíl své hlavní úrokové sazby Federal Funds Rate o 0,75 procentního bodu na 1,5 - 1,75 %, víc, než se čekalo, o 0,5 procentního bodu. Banka taky potvrdila plán redukce bilance cenných papírů (nakoupených v době kvantitativního uvolňování s cílem pomoci ekonomice zatížené koronavirovou pandemií). V komentáři Fed opakoval potvrzení vhodnosti dalšího zvyšování cíle Federal Funds Rate a naznačil rovněž posílení ekonomického růstu ve druhém čtvrtletí. Fed rovněž opakoval, že Ukrajinská krize přestože snížuje ekonomický růst rovněž zvyšuje tlak na zvýšení inflace. Makroekonomické výhledy zaujaly hlavně podstatným zvýšením vhodného zvyšování cíle Federal Funds Rate pro konec tohoto roku na 3,4 % (z 1,9 % dle březnové předpovědi), na 3,8 % (z 2,8 % dle březnové předpovědi) v roce 2023 a na 3,4 % (z 2,8 % dle březnové předpovědi) v roce 2024. Fed dále až do roku 2024 snížil výhled ekonomického růstu, zvýšil výhled míry nezaměstnanosti a inflace. Komentáře nepřekvapují. S trvaleji silnou inflací a s přibližným naplněním svého cíle plné zaměstnanosti Fed posílil zpřísňování monetární politiky. Podle aktuální předpovědi tak Fed čeká do konce roku zvyšování cíle hlavní úrokové sazby přibližně o 50 bps. Od příštího roku by se podle výhledu úrokové sazby již příliš měnit neměly. Souvisí to i s výhledem centrální banky poklesu inflace od příštího roku blízko k cíli Fedu 2,0 %. 

Makroekonomické události USA: Maloobchodní tržby v květnu nečekaně značně zpomalily svůj růst

Ve Spojených státech amerických v květnu maloobchodní tržby po několika měsících zklamaly, když jejich růst nečekaně značně zpomalil. Meziměsíčně maloobchodní tržby a tržby stravovacích služeb klesly 0,3 %, když trh čekal jejich růst 0,2 %. Odchylka slabosti maloobchodních tržeb od očekávání je ještě větší revizí snižující jejich růst za duben na 0,7 % z 0,9 %. V roce 2021 spotřeba domácností robustně rostla. Pomohlo hlavně značné oslabení pandemie s robustní očkovací kampaní spojené s otevíráním ekonomiky a obchodů a taky záchranné státní balíčky ekonomice. Růst výdajů domácností v dalších kvartálech zvolnil odfázováním státní podpory domácnostem i přiblížením spotřebitelského chování k dlouhodobému normálu. Přesto růst spotřeby domácností zůstává silný. Silná inflace, vyšší úrokové sazby nemluvě o Ukrajinské krizi se robustní nákupní morálky domácností dosud výrazněji nedotkly. Důvodem je stále expandující ekonomika a rekordně silný trh práce udržující silný spotřebitelský sentiment. Růst spotřeby domácností by nadále měl táhnout ekonomiku k solidnímu růstu, ten by měl být ale hlavně kvůli silné inflaci, zpřísnění monetární politiky i kvůli Ukrajinské krizi méně silný než v roce 2021. 

Makroekonomické události USA: Nová výstavba v květnu nečekaně silně klesla

V květnu ve Spojených státech amerických nová výstavba nečekaně silně klesla. V květnu v USA dle anualizovaných sezónně očištěných dat, zahájení staveb rezidenčních domů klesla na 1 549 000 z dubnových 1 810 000 (jež byla revizí zvýšena z 1 724 000), trh čekal jejich pokles jen na 1 701 000. Meziměsíčně tak spadla 14,4 % po růstu 5,5 % (revize zvýšení z poklesu 0,2 %) v dubnu. Povolení staveb rezidenčních domů klesla taky o dost víc, než se čekalo na 1 695 000 z dubnových 1 823 000 (jež byla revizí zvýšena z 1 819 000), trh čekal jejich menší snížení jen na 1 785 000. Meziměsíčně tak klesla 7,0 % po poklesu 3,0 % (revize zvýšení z růstu 3,2 %) v dubnu. Po pádu trhu domů USA v dubnu 2020, tedy v měsíci, kdy i ekonomika pravděpodobně dosedla na dno krize se aktivita vracela. Povolení staveb domů oživovala dříve, od června a července 2020 ukazovaly slibný obrat povolení i zahájení staveb domů. Zahájení a povolení staveb domů již překonaly svoje předkoronavirová maxima na rekordy od roku 2006, tedy, od světové finanční a hospodářské krize 2008 - 2009 s oslabením pandemie, otevíráním ekonomiky s uvolněním úspor vlivem potlačené poptávky kvůli zavřeným obchodům a nákupním možnostem a silnou fiskální a monetární podporou ekonomiky v podobě nízkých úrokových sazeb. Svoji roli hraje i nedostatek domů a růst jejich cen. Vývoj posledního roku ale ukazuje dílčí obrat, tedy vysokou inflaci, zvyšování úrokových sazeb, což vygradovala i Ukrajinská krize s poklesem poptávky po domech. Růstu nabídky rezidenčního bydlení, nové výstavby se to ale zatím nedotklo kvůli tomu, že na trhu dlouhodobě vládne převis poptávky nad nabídkou rezidenčního bydlení. Přes pokles této nerovnováhy posledních kvartálů tak nabídka nového bydlení stále dotahuje poptávku. 

Přehled všech aktualit

SFG
Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia