Události minulého týdne 1. - 7.8.: ČNB podle očekávání trhu úrokové sazby nezměnila a po roce zastavila jejich zvyšování, naznačila jsou již blízko stropu, v USA silné růsty trhu práce a aktivity služeb v červenci nečekaně zesílily

Makroekonomický zpravodaj
  |  
08.08.2022
  |  
Josef Kvarda
Česká národní banka podle očekávánání trhu úrokové sazby nezměnila a po roce zastavila jejich zvyšování. Naznačila, že jsou již blízko stropu. Ve Spojených státech amerických růst zaměstnanosti a aktivity služeb v červenci nečekaně zesílily. Růst trhu práce je velmi silný, růst aktivity služeb solidní.

Makroekonomické a finanční události ČR: Jestřáb sestřelen, na jak dlouho? ČNB podle očekávání trhu úrokové sazby nezměnila a po roce zastavila jejich zvyšování, naznačila jsou již blízko stropu

Česká národní banka otočila kormidlem monetární politiky a poprvé od zahájení cyklu agresivního zvyšování úrokové sazby včetně hlavní 2týdenní repo sazby nezměnila. Naznačila též, že jsou již blízko svého stropu. Rozhodnutí nepřekvapilo trh, my (SFG holding) jsme čekali mírné zvýšení o 0,25 procentního bodu. 2týdenní repo, lombardní a diskontní sazby tak ČNB ponechala na 7,00 %, 8,00 % resp. 6,00 %. Pro rozhodnutí úrokové sazby nezměnit hlasovalo 5 členů bankovní rady, dva zbývající zvedli ruku zvýšení úrokových sazeb o jeden procentní bod. Makroekonomická prognóza překvapila očekávanou trajektorií krátkodobých úrokových sazeb (tříměsíční PRIBOR): podle ní mohou ještě drobně vzrůst (o 0,25 procentního bodu), měly by však zůstat do konce roku stabilní, od příštího roku ČNB prognózuje jejich postupný pokles k hladinám 3 - 4 %, na nichž by měly zůstat stabilní (podle předchozí květnové prognózy úrokové sazby měly vystoupat až nad 8 %). Prognóza dále počítá s pozvolnějším slábnutím růstu ekonomiky v příštích kvartálech, se silnější a pomaleji klesající inflací a se slabší korunou, než dle předchozí květnové prognózy. ČNB rovněž prodloužila horizont měnové politiky na 12 - 18 měsíců. Centrální banka uplynulý rok silně zvyšovala úrokové sazby vzhledem k silnému souběhu domácích a zahraničních cenových tlaků promítající se do domácí inflace, která je opakovaně výrazně silnější, než čeká centrální banka. ČNB spojuje dražší peníze vedle vysoké inflace i s přehřátým trhem nemovitostí. ČNB v cyklu silného zvyšování úrokových sazeb sledovala cíl dostat silnou inflaci pod kontrolu. Od 1.7. se ale bankovní rada ČNB podstatně obměnila. Uplynulý rok až dosud hlasování řídili jestřábi poměrem 5/2. Nyní však tři z nich byli nahrazeni novými bankéři, z nichž minimálně dva již deklarovali preference blízké k dosavadním holubicím, tedy ve prospěch stability úrokových sazeb případně jejich mírného zvýšení. Hlasování naznačilo, že i třetí nová členka rady pomohla k změně monetární politiky. Podle hlavního scénáře nedávné květnové makroekonomické projekce se hlavní úroková sazba měla k létu dostat k 8,25 %. Nyní hlavní úroková 2týdenní repo sazba činní 7,00 %. Nová projekce naznačila, že by již úrokové sazby mohly být na vrcholu. To je jedno z hlavních překvapení události, kdy ČNB při výrazně nečekaně horších a vysokých výsledcích inflace přesto projektuje nižší úrokové sazby v důsledku výhledu poklesu očekávaných inflačních tlaků. K tomu pomohlo i prodloužení horizontu měnové politiky na 18 - 24 měsíců. Zatímco stávající holubice Oldřich Dědek s novým guvernérem Alešem Michlem dlouhodobě opírali svoji preferenci úrokové sazby nezvyšovat o názor, že ČNB nemůže se současnými inflačními především nákladovými tlaky efektivně bojovat, noví členové bankovní rady Jan Frait a Eva Zamrazilová naznačili, že by celoroční silné zvyšování úrokových sazeb mohlo být dostatečné s poklesem inflačních tlaků a se signály blížící se kulminace inflace. Přesto, inflace zůstává stále velmi silná a pokud nedojde k jejímu markantnímu snížení, zvýšení úrokových sazeb bude výraznější. ČNB se uplynulý rok v prognózování inflace velmi mýlila. Nyní svoje rozhodnutí více spojuje s předpoklady a podpůrnými indikátory s cílem úrokové sazby nezvýšit příliš než s aktuálními tvrdými stále se horšícímí inflačními daty. Inflace stále sílí, současně ale její kulminace již je blízko stejně jako počátek jejího delšího klesajícího trendu. Vzhledem k její vysoké výši, silným inflačním tlakům a nebezpečí, že podkladové inflační tlaky budou přetrvávat déle a že během klesající inflace její inflační jádro bez cen energií a potravin může dále růst s odkotvením inflačních očekávání, tedy vzhledem k tomu, že předpokládaný pokles inflace od druhého pololetí 2022 nemusí být dostatečný a banka nemusí mít inflaci pod kontrolou ČNB může dále zvyšovat úrokové sazby do momentů jasných signálů inflačního trendu. 

Makroekonomické události USA: Růst zaměstnanosti v červenci nečekaně a silně vzrostl, prudce překonal očekávání, míra nezaměstnanosti nečekaně klesl, růst mezd posílil

Růst zaměstnanosti v červenci nečekaně a silně vzrostl na 528 000 vůči očekávání růstu 250 000 , navíc její růst byl navýšen za červen o 26 000 na 398 000 (z 372 000) a za květen o 2 000 na 386 000 z 384 000. V součtu s revizemi tak růst zaměstnanosti překonal očekávání o 102 000 měsíčně! Míra nezaměstnanosti klesla na 3,5 % z červnových 3,6 %, trh čekal její stagnaci na 3,6 %. Meziměsíční růst průměrné hodinové mzdy posílil na 0,5 % vůči očekávání růstu 0,3 %, navíc její růst za červen byl revizí navýšen na 0,4 % z 0,3 %. V meziročním srovnání tak její růst stagnoval na červnových 5,2 % (za červen revize navýšení z 5,1 %). Nečekané posílení mzdového růstu v anualizované úrovni znamená, že nominální mzdy podle těchto dat v průměru rostou zhruba 5 - 6 %, v posledních měsících byl jejich růst spíše v pásmu 4 - 5 %. Data potvrzují, že i přes slábnoucí ekonomiku, kterou zvýšené úrokové sazby zpomalují trh práce stále roste velmi silně. To je ještě důsledek probíhajícího otevírání ekonomiky, strukturálního nedostatku pracovní síly, kdy se firmy obávají nepřijít o zaměstnance i při nižší poptávce kvůli potenciálním potížím s doplněním jejich stavu při obratu ekonomického cyklu. S tím související silný pokles produktivity práce a silný růst mezd a jednotkových pracovních nákladů se tak jednoznačně promítá do silnější inflace. Vysokoinflační prostředí firmám umožňuje ceny zvyšovat více, než obvykle. Data potvrzují potřebu zvýšit úrokové sazby více pro to, aby centrální banka trvaleji snížila inflaci.  

Makroekonomické události USA: Index ISM služeb v červenci nečekaně vzrostl, růst sektoru zůstává solidní

Index ISM služeb Spojených států amerických v červenci nečekaně vzrostl, trh čekal jeho výraznější pokles. Růst aktivity odvětví zůstal solidní. Index ISM služeb překvapivě vzrostl na 56,7 bodů z 55,3 bodů v červnu, trh čekal jeho větší snížení na 53,5 bodů. Ve druhém čtvrtletí je znát pokles růstu aktivity, méně však, než ve zpracovatelském průmyslu. Firmy mají podobně jako ve zpracovatelském průmyslu stále potíže s produkčními omezeními včetně doplňování surovin a pracovní síly a inflačními tlaky ale i v dominantním sektoru americké ekonomiky je znát určitý ústup těchto tlaků. Data potvrzují slábnoucí expanzi sektoru služeb, ta je však stále robustní. Současně sektorem stále probíjí i povážlivé byť klesající napínání jeho kapacit. To je důvodem limitů růstu sektoru a současně inflačních tlaků.

Přehled všech aktualit

SFG
Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia