Republikánská strana ve volbách do Kongresu a regionů získala většinu v dolní komoře zákonodárného tělesa. Republikáni zaznamenali zisky zejména v tradiční baště demokratů New Yorku, což jim pomohlo zajistit většinu ve sněmovně. Prezident Demokratické strany Joe Biden se tak již nebude moci opřít o podporu celého Kongresu a nebude moci prosazovat výraznější reformy. Republikánská strana takbude blokovat výdaje administrativy prezidenta Joe Bidena a tlačit na nižší daně. Na druhou stranu ztráty mandátů v komoře se Demokratické straně podařilo minimalizovat, nebyly tak velké jak se předpokládalo. Současně se demokratům podařilo udržet kontrolu nad horní komorou Kongresu Senátem. V guvernérských volbách zapsali čisté zisky demokraté, kteří získali pozici v Arizoně, Marylandu a Massachusetts a ztratily pouze guvernéra v Nevadě. V parlamentech jednotlivých států demokraté nově získali kontrolu nad celým parlamentem Michiganu, Senátu Minnesoty a Sněmovny reprezentantů Pensylvánie, díky čemuž ve zmíněných státech ovládli celkovou vládu v Michiganu poprvé od roku 1985 a v Marylandu, Minnesotě a Massachusetts poprvé od roku 2015. V 6 státních referendech o udržení či posílení práv potratů demokraté jednotně vyhráli spolu s referendy o zvýšení minimální mzdy (Nebraska a Nevada), posílení programu Medicaid státního krytí zdravotní péče v Jižní Dakotě a legalizaci rekreačního užívání marihuany v Marylandu a Missouri. Celkově tak demokraté ve volbách nečekaně zabodovali proti historickému trendu velkých ztrát ve volbách poloviny prezidentského cyklu pro stranu ovládající Bílý dům. Červená vlna zisků Republikánské strany se nekonala. Volby rovněž potvrdily rozpolcenost v Republikánské straně, když kandidáti jejího guru, předchozího prezidenta Donalda Trumpa neuspěli tak jak se čekalo, což potvrzuje posílení moci a potenciálu jeho protikandidátů v primárních volbách strany pro prezidentské volby v roce 2024, pro něž podle očekávání Trump již oznámil kandidaturu. Trump je viněn z nepřesvědčivých výsledků voleb pro Republikánskou stranu. Neuspěli totiž jím podporovaní kandidáti nebo Ti, kteří po jeho vzoru stále odmítají uznat výsledky voleb v roce 2020. Právě výrazné obavy z extremismu, nedostatku respektu k demokratickým normám mezi republikány, potenciální Trumpova kandidatura k prezidentským volbám v roce 2024 a práva potratů byly hlavním důvodem relativně příznivých volebních výsledků Demokratické strany. Minoritní vliv mohly mít zvýšené obavy ze změny klimatu a relativní podpora politiky klimatu prezidenta Bidena. Volby tak dopadly obecně příznivě, neboť potvrdily základní demokratické hodnoty a současně dobře i pro zahraniční trhy a Evropu, neboť republikáni zvláště Ti podporující Trumpa spíše praktikují politiku orientovanou hlavně na USA.
Demokratům pomohla vysoká volební účast voličů, zvláště mladších ve věku 18 - 29 let (druhá nejvyšší od roku 1970 po roce 2018), kteří více volí právě Demokratickou stranu. Demokraté udrželi pozice díky aktivizací mladých voličů kvůli řadě jich se dotýkajících témat, např. potratů či kriminality. Republikány volili hlavně bílí voliči a dělníci, od roku 2016 ovšem i v hispánské menšině, demokraté se zlepšovali mezi vysokoškoláky a voličů vyšší životní úrovně.
I když Američané mají stávající administrativě za zlé zejména potíže s vysokou inflací a s ní související silný růst úrokových sazeb s ohrožením vyhlídek ekonomiky, zaměstnanosti, příjmů a dostupnosti bydlení, přesto demokraté zabodovali i díky negativnímu postoji vůči republikánům stále značně propojených s kontroverzním exprezidentem Donaldem Trumpem resp. jím doporučovaných republikánských kandidátů, kteří na jeho popud stále odmítají uznat výsledky posledních prezidentských voleb v roce 2022, v kterých tehdejšího prezidenta Trumpa porazil vyzyvatel Demokratické strany Joe Biden. Posun těžiště americké politiky poněkud mimo osu Trumpa je příznivé například pro svět a Evropu. Do voleb tak pravděpodobně promluvila nejen smíšená ekonomická situace (silný trh práce kontra slábnoucí ekonomika se silnou inflací), ale i protipotratová politika Nejvyššího soudu, která aktivizovala mnoho voličů. Obě témata stejně jako kontrola zbraní a imigrace patří k hlavním tématům voličů, právě potraty ale pro 76 % voličů (dle zjištění Edison Research) byly hlavním vodičem jejich volby.
Volby tak jsou pro republikány zklamání, neboť volby Kongresu v polovině prezidentského období zpravidla značně ovládne strana, jejíž kandidát v posledních prezidentských volbách neuspěl. I vzhledem k přesvědčivému vítězství v guvernérských volbách Rona DeSantise, o němž se předpokládá, že v republikánských primárních prezidentských volbách vyzve předpokládaného favorita Donalda Trumpa to nejsou dobré zprávy vyhlídek právě republikánského exprezidenta, který stále zpochybňuje prohrané volby v roce 2022. Volby USA v polovině prezidentského období tak současně spíše zamlžily vyhlídky soupeře pravděpodobného kandidáta Demokratické strany Joe Bidena v prezidentských volbách v roce 2024, který naznačil, že kandidaturu oznámí začátkem roku 2023. Od roku 1972, kdy byl zaveden systém primárních voleb, žádný protikandidát prezidenta usilujícího o znovuzvolení neporazil.
Přehled všech aktualit
