Parlamentní volby Německa (26.9.): Německou politiku ovládne opět konzervativní křesťanská koalice a/nebo sociální demokraté, do vlády mohou pravděpodobně vstoupit již pouze strany menší podpory Zelení či liberálové. Ještě začátkem tohoto roku měla středopravicová koalice Křesťanské demokratické unie a Křesťanské sociální unie CDU/CSU jasný náskok před svými konkurenty. Ten jim ale odčerpali Aliance 90/Zelení na jaře s důrazem na témata změny klimatu a v létě pak Sociální demokratická strana Německa SPD. V aktuálních předvolebních průzkumech tak zatím vede SPD, ovšem rozdíly mezi stranami nejsou velké. Bude Německu opět vládnout velká koalice CDU/CSU a SPD tak jako ve třech z posledních čtyř volebních období kancléřství Angely Merkelové? Dostanou se opět do vlády liberálové Svobodné demokratické strany FDP? Němci spoléhají na to, že se toho v politice tolik nezmění, když nacionalistická, populistická, antiimigrační, antiislámská a euroskeptická strana Alternativa pro Německo a postkomunistická levicová a populistická Levice vykazují spíše nižší preference voliči a to i pohledem posledních 4 let.
Harmonizovaný index spotřebitelských cen HICP eurozóny (odhad Eurostatu, 9 2021, 1.10.): Inflace eurozóny roste včetně jejího jádra bez cen potravin, energií, alkoholických nápojů a tabákových produktů, to by ale přes růst mělo zůstat nízké. Přesto Evropská centrální banka již zvažuje útlum ultraexpanze své monetární politiky. První fáze útlumu je vázána k monetární expanzi navýšené kvůli koronavirové pandemii. Tento útlum banka váže k ukončení pandemie a to nejdřív k březnu 2022.
Očekávaný dopad událostí na trhy: Parlamentní volby Německa pravděpodobně nepřinesou větší změny směřování země ani Evropské unie a proto jejich dopad na trhy by neměl být velký. Trvalá slabost inflace eurozóny je příznivá pro dluhopisy, nepříznivá pro akcie a euro.