Očekávané makroekonomické a finanční události týdne 23. - 27.1. eurozóna: Indexy PMI aktivity ekonomiky eurozóny, Německa a Francie a indexy podnikatelského klimatu Německa Ifo mají v lednu opět posílit, Lagardeová potvrdí útlum zvyšování úrokových sazeb

Makroekonomický zpravodaj
  |  
20.01.2023
  |  
Josef Kvarda
Indexy PMI aktivity ekonomiky, zpracovatelského průmyslu a služeb eurozóny, Německa a Francie (1 2023, 24.1.), indexy podnikatelského klimatu Německa Ifo (1 2023, 25.1.) a vystoupení prezidentky Evropské centrální banky Christine Lagardeové (23.1., 24.1. a 27.1.) jsou hlavní makroekonomické a finanční události týdne 23. - 27.1. eurozóny. Předstihové ukazatele ekonomické aktivity a sentimentu mají ve srovnání s prosincem posílit. Lagardeová potvrdí útlum zvyšování úrokových sazeb.

Indexy PMI aktivity ekonomiky, zpracovatelského průmyslua služebeurozóny, Německa a Francie (1 2023, 24.1.): Indexy mají v lednu meziměsíčně drobně posílit. Mírná recese aktivity ekonomiky i zmíněných odvětví se tak má ztenčit na minimum. Výjimku představují služby eurozóny jejichž mírný pokles z prosince by se měl překlopit do drobného růstu. S růstem investičního a firemního sentimentu v důsledku poklesu inflace, zmírňování zpřísňování monetární politiky ECB ve spojení se signály, že ekonomika nemíří do hluboké recese a možná se jí i stagnaci přes drobné zpomalení svého růstu vyhne zcela a s ústupem hlavně energetické i Ukrajinské krize se naplňuje odraz vzhůru ekonomického sentimentu, jenž bude následovat zmírňování slábnutí ekonomické aktivity.

Indexy podnikatelského klimatu Německa Ifo (1 2023, 25.1.): Indexy mají v lednu meziměsíčně drobně posílit, přesto mají zůstat slabší.Sentiment je stlačen hlavně velmi slabým půlročním očekáváním ve všech sledovaných sektorech. Očekávání se ale v posledních měsících začalo výrazně zlepšovat. Hodnocení současné situace "přežilo" složité období v solidních hladinách ve zpracovatelském průmyslu a službách, naopak je slabé v obchodě a hlavně ve stavebnictví, v kterém i hodnocení očekávání a celkové ekonomické aktivity je v současných krizích dokonce pod minimy zaznamenanými s úderem koronavirové pandemie v posledních letech.S růstem investičního a firemního sentimentu v důsledku poklesu inflace, zmírňování zpřísňování monetární politiky ECB ve spojení se signály, že ekonomika nemíří do hluboké recese a možná se jí i stagnaci přes drobné zpomalení svého růstu vyhne zcela a s ústupem hlavně energetické i Ukrajinské krize se naplňuje odraz vzhůru ekonomického sentimentu, jenž bude následovat zmírňování slábnutí ekonomické aktivity.

Vystoupení prezidentky Evropské centrální banky Christine Lagardeové na Výroční recepci Deutsche Börse v Eschbornu (23.1.), ve videovzkazu u kulatého stolu "Euro jako garance odolnosti" na konferenci vysoké úrovně "Chorvatsko, 20. člen eurozóny" v Záhřebu (24.1.) a při příležitosti oficiálního odhalení nové pamětní plakety (Mezinárodní den památky obětí holokaustu) ve Frankfurtu (27.1.): Lagardeová potvrdí útlum zvyšování úrokových sazeb. Ten přichází kvůli kulminaci inflace a jejímu prudkému poklesu v posledních měsících ve spojení s oslabením růstu ekonomiky. Na posledním zasedání monetární politiky 15.12. ECB snížila tempo zvyšování z předchozích 75 bps na 50 bps a možná jej opět sníží na 25 bps.

Očekávaný dopad událostí na trhy: Přes oživování stále slabé předstihové indikátory ekonomické aktivity a sentimentu jsou nepříznivé pro akcie a euro a jsou příznivé pro dluhopisy. Přes redukci tempa je zvyšování úrokových sazeb nepříznivé pro akcie a dluhopisy a je příznivé pro euro.

Přehled všech aktualit

SFG
Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia