Makroekonomické události eurozóna: Růst HDP eurozóny ve třetím čtvrtletí slábl podle očekávání, stále však byl solidní

Makroekonomický zpravodaj
  |  
08.11.2022
  |  
Josef Kvarda
Růst hrubého domácího produktu eurozóny ve třetím čtvrtletí 2022 zpomalil podle očekávání. Přesto zůstával relativně solidní. Růst HDP mezikvartálně klesl na 0,2 % z 0,8 % v předchozím kvartálu. Meziroční růst HDP klesl na 2,1 % z 4,3 % (revize z 4,1 %) v předchozím čtvrtletí. Data jednotlivých hlavních ekonomik eurozóny převážně překonávala očekávání (např. Německo, Francie, Itálie), navíc solidní růsty některých hospodářství, právě Francie, Itálie i Španělska dokonce posílily. Oslabení růstu HDP v Německu (na minimum) a dalších menších ekonomikách eurozóny (Belgie, Rakousko, Portugalsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko) ovšem znamená, že i v eurozóně růstová dynamika HDP slábne. Ekonomika Německa stále doplácí hlavně na produkční omezení nabídky stlačující jeho klíčové sektory zpracovatelského průmyslu a exportu oslabením světové ekonomiky s vysokou inflací. Růst hospodářství eurozóny i přes množství rizik, nejistot a tlaků jeho oslabení ještě v prvním pololetí 2022 posílil pouze díky spotřebě domácností resp. službám, tento zdroj růstu ale ve druhém pololetí roku vysychal. Jiné komponenty hospodářství (investice, export) celý rok ochabují. Ukrajinská krize se zvýšenou inflací se projevila oslabením očekávání a větší opatrností výdajů domácností a firem. Přesto otevřené ekonomiky po vlnách koronavirové pandemie vedly k větší spotřebě služeb. Od vypuknutí koronavirové pandemie na jaře 2020 hospodářský cyklus odrážel vlny výskytů onemocnění a tím i zavírání a otevírání ekonomiky. Od poloviny roku 2021 bylo oživení růstu ekonomiky zbržděné kvůli koronavirové pandemii produkčními omezeními světové ekonomiky v podobě nedostatku výrobních komponentů spojených s výpadky dodávek a produkce a silný růst cen vstupů a později i spotřebitelské inflace. Rok 2022 je ve znamení zpomalení hospodářské dynamiky s poklesem růstu světové ekonomiky a tím i exportu i s vysokou inflací, trvající produkční limity růst ekonomiky rovněž stlačí. Společným jmenovatelem nejistot a rizik je válka na Ukrajině. Na druhou stranu ochabuje dopad původu všech potíží posledních dvou let - vliv koronavirová pandemie na ekonomiku se snižuje. Provozy firem a obchody zůstávají otevřené, lidé si drží práci a nezaměstnanost zůstává nízká. Ekonomika se pandemii přizpůsobuje. Inflace by měla od příštího roku klesat, důležité bude jak moc, protože půjde o pokles z vysokých hodnot.

Eurozóna: HDP (3Q 2022, mezikvartální změna, očištěno orozdílné ceny,sezónní a kalendářní efekt)

Skutečnost: 0,2 %
Očekávání: 0,2 %
Předchozí: 0,8 %

Eurozóna: HDP (3Q 2022, meziroční změna, očištěno o rozdílné ceny, sezónní a kalendářní efekt)

Skutečnost: 2,1 %
Očekávání: 2,1 %
Předchozí: 4,3 % (revize z 4,1 %)

Rozbor: Růst hrubého domácího produktu eurozóny ve třetím čtvrtletí 2022 zpomalil podle očekávání. Přesto zůstával relativně solidní.

Data jednotlivých hlavních ekonomik eurozóny převážně překonávala očekávání (např. Německo, Francie, Itálie), navíc solidní růsty některých hospodářství, právě Francie, Itálie i Španělska dokonce posílily. Oslabení růstu HDP v Německu (na minimum) a dalších menších ekonomikách eurozóny (Belgie, Rakousko, Portugalsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko) ovšem znamená, že i v eurozóně růstová dynamika HDP slábne.

Hodnocení: Růst hrubého domácího produktu eurozóny ve třetím čtvrtletí 2022 zpomalil podle očekávání. Přesto zůstával relativně solidní.

Růst hospodářství eurozóny i přes množství rizik, nejistot a tlaků jeho oslabení ještě v prvním pololetí 2022 posílil pouze díky spotřebě domácností resp. službám, tento zdroj růstu ale ve druhém pololetí roku vysychal. Jiné komponenty hospodářství (investice, export) celý rok ochabují. Ukrajinská krize se zvýšenou inflací se projevila oslabením očekávání a větší opatrností výdajů domácností a firem. Přesto otevřené ekonomiky po vlnách koronavirové pandemie vedly k větší spotřebě služeb.

Ekonomika Německa stále doplácí hlavně na produkční omezení nabídky stlačující jeho klíčové sektory zpracovatelského průmyslu a exportu oslabením světové ekonomiky s vysokou inflací.

Od vypuknutí koronavirové pandemie na jaře 2020 hospodářský cyklus odrážel vlny výskytů onemocnění a tím i zavírání a otevírání ekonomiky.

Od poloviny roku 2021 bylo oživení růstu ekonomiky zbržděné kvůli koronavirové pandemii produkčními omezeními světové ekonomiky v podobě nedostatku výrobních komponentů spojených s výpadky dodávek a produkce a silný růst cen vstupů a později i spotřebitelské inflace.

Rok 2022 je ve znamení zpomalení hospodářské dynamiky spoklesem růstu světové ekonomiky a tím i exportu i s vysokou inflací, trvající produkční limity růst ekonomiky rovněž stlačí. Společným jmenovatelem nejistot a rizik je válka na Ukrajině. Na druhou stranu ochabuje dopad původu všech potíží posledních dvou let - vliv koronavirová pandemie na ekonomiku se snižuje. Provozy firem a obchody zůstávají otevřené, lidé si drží práci a nezaměstnanost zůstává nízká. Ekonomika se pandemii přizpůsobuje. Inflace by měla od příštího roku klesat, důležité bude jak moc, protože půjde o pokles z vysokých hodnot.

Přehled všech aktualit

SFG
Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia