Makroekonomické události Čína: Růst hrubého domácího produktu prvního čtvrtletí překvapivě byť jen mírně zrychlil

Makroekonomický zpravodaj
  |  
17.04.2024
  |  
Josef Kvarda
Růst hrubého domácího produktu Čínské lidové republiky v prvním čtvrtletí lehkým zrychlením překonal očekávání trhu, který naopak čekal jeho lehké zpomalení. Růst ekonomiky zůstal robustní, současně ale o dost méně, než býval před koronavirovou pandemií. Oživení hospodářství tažené dlouho omezovaným sektorem služeb z prvního kvartálu s uvolněním protikoronavirových restrikcí na přelomu let 2022 a 2023 vyšumělo. Hrubý domácí produkt Čínské lidové republiky v prvním čtvrtletí mezikvartálně vzrostl 1,6 %, víc, než jej čekal trh 1,4 % po růstu 1,0 % v předchozím kvartálu. Meziroční růst vzrostl na 5,3 % z 5,2 % v čtvrtém kvartálu 2023, když trh čekal naopak jeho pokles na 5,0 %. Cíl růstu HDP čínské vlády je jako loni "přibližně" 5 %. Čína vedle vleklé slabosti trhu nemovitostí doplácí i na slabost světové ekonomiky. Druhá největší ekonomika světa tradičně velmi spoléhá na svoji exportní výkonnost, avšak globální prostředí, jemuž v posledních kvartálech dominuje plejáda krizí (energetická, Ukrajinská a inflační) s restriktivní monetární politikou řady světových centrálních bank a spory Číny se Spojenými státy americkými o geopolitice, technologiích a obchodu poptávku ze zahraničí snižuje. Domácnosti a firmy Číny tolik nespotřebovávají a neinvestují, místo toho více šetří. Navíc v posledních měsících trpí zahraniční obchod Číny blokováním spojky Rudého moře útoky Hútíů, vojenských skupin ší'itů v západní části Jemenu, které vede k drahému odklánění přepravy. Celkově slabší poptávka je spojena s růstem deflačního nebezpečí, což vrhá stín na výhled ekonomického růstu tento rok. V předchozí dekádě růst ekonomiky dosahoval 7 % a dekádu předtím, první v novém miléniu dokonce 10 %. Čína tak přestává dohánět vyspělé země světa poté, co sotva překročila práh průměru středněpříjmových zemí. Číně dlouhodobě nenahrává ani demografický trend stárnutí její populace. To není dobrá zpráva ani pro svět spoléhající na čínskou poptávku.

Čínská lidová republika: Změna hrubého domácího produktu (1Q 2024, mezikvartálně) 

Skutečnost:      1,6 % 
Očekávání:       1,4 %
Předchozí:        1,0 %

Čínská lidová republika: Změna hrubého domácího produktu (1Q 2024, meziročně)

Skutečnost:  5,3 %
Očekávání:   5,0 %
Předchozí:    5,2 %

Růst hrubého domácího produktu Čínské lidové republiky v prvním čtvrtletí lehkým zrychlením překonal očekávání trhu, který naopak čekal jeho lehké zpomalení. Růst ekonomiky zůstal robustní, současně ale o dost méně, než býval před koronavirovou pandemií. Oživení hospodářství tažené dlouho omezovaným sektorem služeb z prvního kvartálu s uvolněním protikoronavirových restrikcí na přelomu let 2022 a 2023 vyšumělo. Cíl růstu HDP čínské vlády je jako loni "přibližně" 5 %. Čína vedle vleklé slabosti trhu nemovitostí doplácí i na slabost světové ekonomiky. Druhá největší ekonomika světa tradičně velmi spoléhá na svoji exportní výkonnost, avšak globální prostředí, jemuž v posledních kvartálech dominuje plejáda krizí (energetická, Ukrajinská a inflační) s restriktivní monetární politikou řady světových centrálních bank a spory Číny se Spojenými státy americkými o geopolitice, technologiích a obchodu poptávku ze zahraničí snižuje. Domácnosti a firmy Číny tolik nespotřebovávají a neinvestují, místo toho více šetří. Navíc v posledních měsících trpí zahraniční obchod Číny blokováním spojky Rudého moře útoky Hútíů, vojenských skupin ší'itů v západní části Jemenu, které vede k drahému odklánění přepravy. Celkově slabší poptávka je spojena s růstem deflačního nebezpečí, což vrhá stín na výhled ekonomického růstu tento rok. V předchozí dekádě růst ekonomiky dosahoval 7 % a dekádu předtím, první v novém miléniu dokonce 10 %. Čína tak přestává dohánět vyspělé země světa poté, co sotva překročila práh průměru středněpříjmových zemí. Číně dlouhodobě nenahrává ani demografický trend stárnutí její populace. To není dobrá zpráva ani pro svět spoléhající na čínskou poptávku.

Fitch Ratings, ratingová agentura patřící k 3 nejprestižnějším světovým ratingovým agenturám snížila výhled kreditního ratingu Čínské lidové republiky na "negativní" z hodnocení "stabilní". Agentura uvedla rizika veřejných financí s tím, jak ekonomika čelí rostoucí nejistotě v jejím přechodu na nové růstové modely. Podle Fitch Ratings Čína přechází z růstu ekonomiky závislém na realitním trhu na udržitelnější růstový model. Snížení výhledu následuje podobný krok ze strany dalšího člena Top 3 světových ratingových agentur Moody's z prosince s tím, jak se Čína snaží podpořit fiskální a monetární politikou vratké postpandemické oživení svého hospodářství, které představuje druhou největší ekonomiku světa. Moody's snížení výhledu úvěrového ratingu země zdůvodnila náklady sanace regionálních vlád a státních firem a kontroly realitní krize Číny. Vleklý pokles realitního trhu těžce zasahuje zadlužené lokální vlády Číny s tím, jak jejich příjmy z tohoto segmentu propadly, což dluhy mnoha měst učinilo neudržitelné. Negativní výhled ukazuje, že rating může být střednědobě snížen. Fitch Ratings vedle snížení ratingového výhledu potvrdilo úvěrový rating emitenta Číny na A+, tedy 5. nejvyšší ratingovou kategorii. Ve stejném pásmu hodnotí Čínu i další agentury velké světové ratingové trojky S&P Global Ratings a Moody's. 

Komplikace horšících se veřejných financí doplňují slábnoucí ekonomický růst. Ten má letos podle Fitch Ratings klesnout na 4,5 % a podle Mezinárodního měnového fondu na 4,6 % z loňských 5,2 %.

Přehled všech aktualit

SFG
Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia