Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia
Eurozóna: Přednáška prezidentky Evropské centrální banky Christine Lagardeové organizovaná Frankfurtským spolkem obchodu, průmyslu a vědy
Rozbor, důležité komentáře: Šoky vyvolané pandemií a válkou rovněž vytvořily to, co jsem dříve pojmenovala “nová globální mapa” ekonomických vztahů. Hospodářské body zvratu na této nové globální mapě znamenají, že limity nabídky by pravděpodobně měly trvat déle než v minulosti. A to pro změnu znamená, že trvá déle, než inflační efekty těchto šoků oslabí.
Za úvahu zde stojí dvě témata:
Za prvé, geopolitika otřásla trhy s energiemi v Evropě.
Omezení dodávek plynu kvůli invazi Ruska se stalo hlavní strukturální změnou, která bude mít následky v několika letech. Například, po dvou ropných šocích 70. letech - embargo OPECu (Organizace zemí exportujících ropu) a revoluce Íránu - dopad na ceny ropy trval i po třech letech. Důvodem bylo, že v obou případech se šoky vztahovaly k trvalému posunu geopolitického prostředí a redukce nabídly ropy nemohla být plně nahrazena ropou z jiných zdrojů.
Dnes, ačkoliv odpověď Evropské unie zmírní růst nákladů energií, ceny fosilních paliv by pravděpodobně měly být po nějaký čas vyšší. Plně nahradit importy Evropy fosilních paliv Ruské federace je výzvou v krátkém období, i když je rostoucí počet příkladů, že nastává náhrada.
V dlouhém období by válka pravděpodobně měla akcelerovat zelenou přeměnu v Evropě včetně přechodu do obnovitelných zdrojů. To bude vyžadovat podstatné zelené investice ale rovněž to zatíží investice investice do produkce ropy a plynu během transformační fáze. To by mohlo vyvolat růstový tlak na ceny fosilních paliv zatímco poptávka po těchto palivech zůstane vysoká.
Pokud ceny energií budou během přeměny trvale vyšší, může to mít dopad na průmyslovou produkci v Evropě s ovlivněním nabídky i cen. Takto určitě firmy v eurozóně situaci vidí. V posledním průzkumu ECB přinejmenší 80 % respondentů očekávalo, že pokračujicí transformace zdraží surovinové materiály a energii, které používají, což povede k vyšším cenám jejich produktů.
Za druhé globalizace se mění a bude se měnit.
Zdá se, že výpadky vytvořené pandemií, expozice slabostí, nové geopolitické prostředí a perspektiva vyšších nákladů energií a dopravy jsou připraveny spustit přehodnocení globálních hodnotových řetězců.
Zatímco pochybuji, že uvidíme deglobalizaci, firmy by pravděpodobně měly držet větší zásoby na permanentní bázi a zkrátit jejich nabídkové řetězce k relokaci služeb vysoké hodnoty a R&D center. To je zvlášť skutečnost tam, kde vstupují do hry strategické úvahy. Mohli bychom taky vidět, jak je energeticky intenzivní produkce relokována následkem nerovnoměrného dopadu současného šoku cen energií. K tomu přidáno rychlost přechodu a nový energetický mix přispějí k významným transformacím.
Poslední průzkum zjistil, že kolem 60 % firem zvýšilo jejich zásoby kritických produktů do konce roku 2021 a že téměř 90 % firem očekává, že bude regionalizovat svoji produkci během příštích tří let. To pravděpodobně sníží efektivitu a zvýší náklady, což by mohlo vytvořit inflační tlaky zatímco se nabídkové řetězce budou přizpůsobovat. Mohlo by to taky způsobit, že ekonomický cyklus bude volatilnější.
Časem, nicméně, body obratu, které jsem indentifikovala, by mohly utlumit dopad na ceny. Zelená transformace například by měla nakonec vést ke klesajícícím cenám elektřiny. A protože se vrátí cyklus zásob, bude to multiplikátor pro nižší ceny, když zásoby budou během poklesu redukovány.
Hodnocení, dopad na výhled monetární politiky: Prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová ve vystoupení uvedla, že předpokládá delší působení inflačních tlaků kvůli pandemii a Ukrajinské krizi. Taky proto prezidentka potvrdila zvyšování úrokových sazeb.