Makroekonomické události USA: Produkční inflace (PPI) v květnu značně oslabila víc, než se čekalo v pásmu dlouhodobého normálu, inflační jádro mírně za očekáváním mírně zvýšené
Ve Spojených státech amerických v květnu produkční inflace (PPI) značně oslabila víc, než se čekalo. Nachází se v pásmu svého dlouhodobého normálu, tedy v úrovni obecného cíle inflace centrální banky USA Federálního rezervního systému 2 %. Inflační jádro PPI (bez cen potravin a energií) mírně zaostalo za očekáváním a zůstává již jen mírně zvýšené. Některá inflační data, zejména jádrové inflace hlavně ve spotřebitelském sektoru stále ještě překračují hladinu 2 % cíle centrální banky USA Federálního rezervního systému, která proto ještě stále utahuje monetární politiku, zdá se však že cyklus jejího zpřísňování se již i tak přiblížil k svému konci. Meziměsíčně index PPI klesl až 0,3 %, víc, než trh čekající jeho pokles jen 0,1 % po růstu 0,2 % v dubnu. Index PPI bez cen potravin a energií podle očekávání vzrostl stejně jako v dubnu 0,2 %. Meziročně růst indexu PPI klesl o dost víc, než čekal trh, až na 1,1 % z 2,3 % v dubnu, trh čekal jeho méně velký pokles jen na 1,5 %. Růst indexu PPI bez cen potravin a energií oslabil lehce víc, než čekal trh až na 2,8 % z 3,2 % v dubnu, trh čekal jeho snížení jen na 2,9 %. Omezení agregátní nabídky v důsledku koronavirové pandemie v souvislosti s oživením agregátní poptávky se současným útlumem pandemie a otevíráním obchodů, firem, veřejných institucí včetně škol a ekonomiky v důsledku progresivní vakcinační kampaně včetně ultraexpanzivní monetární a fiskální politiky s tlakem energetické a s ní související Ukrajinské krize přineslo růst inflačních očekávání a tlaků. Nečekaně trvalá síla inflace vede k agresivnějšímu utahování monetární politiky centrální banky Spojených států amerických, Federálního rezervního systému (od mírnění kvantitativního uvolňování zavedeného kvůli koronavirové pandemii po kvantitativní utahování neboli od nákupů cenných papírů po jejich prodeje od 1.6. s citelným růstem úrokových sazeb). Útlum ekonomické aktivity v důsledku zvýšených úrokových sazeb s poklesem cen ropy a nerostných surovin snižuje inflační tlaky. Spotřebitelská i produkční inflace v posledních podzimních měsících včetně svých jádrových indikátorů (bez cen potravin a energií) vykazovaly silný pokles. Zatímco začátkem roku se tento trend v případě jádrové inflace ve spotřebitelském sektoru zasekl, v produkční sféře pokračuje. Spotřebitelská i produkční inflace v meziročním srovnání přesto zůstávají v průměru silné. Míra poklesu inflace resp. přiblížení k inflačnímu cíli Fedu 2,0 % ovlivní i agresivitu, rychlost a celkový objem zvyšování úrokových sazeb centrální bankou stejně jako dobu jejich vysoké výše. Fed čeká, že silná inflace kvůli zdražování ropy a náběhu produkčních kapacit napjatých s oživením poptávky s otevřením ekonomiky během dlouhé koronavirové pandemie v tomto roce ještě zůstane vysoká, měla by se ale snižovat. Centrální banka říká, že se inflace časem vrátí k jejímu cíli 2 %, podle posledních makroekonomických projekcí z března 2022 by tak mělo nastat v letech 2024 - 2025.
