Hlavní akciový index Spojených států amerických Dow Jones Industrial Average ve středu zasáhl svoje první zavírací absolutní historické rekordní maximum od ledna 2022. Další hlavní akciové indexy USA S&P 500 a Nasdaq Composite vzrostly oba více než 1 % poté, co centrální banka USA, Federální rezervní systém, signalizovala, že její monetární politika zvyšování úrokových sazeb je u konce a že vidí nižší úrokové sazby již příští rok, 2024.
Federální rezervní systém, centrální banka Spojených států amerických podle očekávání trhu cíl své hlavní úrokové sazby Federal Funds Rate ponechal na 5,25 - 5,50 %. Hlavní změny přinesly makroekonomické projekce. Fed podle posledních prosincových makroekonomických projekcí počítá s podprůměrným růstem ekonomické aktivity a dále s jen drobným oslabením trhu práce a poklesem inflace k cíli Fedu 2,0 %. Vzhledem k těmto projekcím Fed kalkuluje s výraznějším snižováním cíle Federal Funds Rate od příštího roku. Celkově nové prosincové projekce dále přinesly hlavně zvýšení výhledu ekonomického růstu tohoto roku a vůči předchozím zářijovým projekcím i očekávání silnějšího poklesu inflace. Makroekonomická data poslední dobou stále potvrzují mírný růst ekonomiky, jen drobné zpomalování růstu trhu práce a pokles inflace, byť spotřebitelská inflace včetně svého jádra zůstává zvýšená.
Evropská centrální banka podle očekávání trhu opět nezměnila své hlavní úrokové sazby. Hlavní úroková sazba hlavních refinančních operací ECB tak zůstává 4,50 %. Současně ECB potvrdila, že úrokové sazby jsou na hladinách vedoucích k snížení inflace k jejímu cíli 2,0 %. Z nových makroekonomických projekcí poutá zejména snížení výhledu inflace včetně její jádrové složky. Banka dále poprvé naznačila redukci ramena monetární expanze (která tehdy zvyšovala expanzi monetární politiky s cílem zvýšit příliš nízkou inflaci) z dob koronavirové pandemie, přesněji kvantitativního uvolňování resp. cenné papíry nakoupené z doby koronavirové pandemie v rámci Pandemického mimořádného nákupního programu (PEPP). V komentáři k rozhodnutí banka sice potvrdila reflexi poklesu inflace, potvrdila však trvající inflační rizika zřejmě s cílem utlumit nadměrné tržní očekávání brzkého snižování úrokových sazeb. Důvodem zvýšení úrokových sazeb na dlouhodobě vysokou hladinu a pokračování kvantitativního utahování je stále vysoká inflace včetně její jádrové složky bez cen potravin a energií, i když inflace včetně své jádrové složky v posledních měsících výrazně klesla. Snižovat se by se inflace včetně svého jádra měla v celoročních vyjádřeních podle poslední nové prosincové projekce měla i v dalších letech. ECB se snaží vrátit inflaci k jejímu cíli 2,0 %, což by se jí podle prosincových projekcí mělo podařit v letech 2025 - 2026. O dalším směru monetární politiky rozhodne tendence inflace, která je značně nejistá.
Komentáře členů bankovní rady České národní banky čím dál víc naznačují blížící se redukci úrokových sazeb a to již na jejím posledním letošním zasedání monetární politiky. Impuls bankéřům přináší zejména trend klesající inflace.
Akcie Spojených států amerických v úterý zavíraly na svých čerstvých maximech roku poté, co data listopadové spotřebitelské inflace (CPI) nezměnily výhledy časování redukce úrokových sazeb centrální bankou USA Federálním rezervním systémem. Investoři čekali na středeční poslední letošní rozhodnutí monetární politiky včetně úrokových sazeb Fedu.
Země klimatického summitu 28. Konference strany COP 28 schválil dohodu útlumu fosilních paliv. Reprezentace téměř 200 zemí odsouhlasily zahájit snižování globální spotřeby fosilních paliv s cílem zabránit nejhoršímu klimatické změny.
Hlavní ekonom Světové banky Indermit Gill varoval, že i když úrokové sazby se již nemusí dále zvyšovat, pravděpodobně se v dohledné době nesníží. To by mohlo mít tvrdé důsledky pro rozvojové země.
Hlavní akciový index Spojených států amerických S&P 500 podle proslulé banky HSBC do konce roku 2024 zpevní o zhruba 8 %.
Exprezident a potenciální vyzyvatel prezidenta Spojených států amerických Joe Bidena Donald Trump stále s přehledem vede preference Republikánské strany v nominačním souboji prezidentských voleb v listopadu 2024 před zahájením primárních voleb strany. Podle průzkumu Reuters/Ipsos uzavřeném 11.12. se Trump těší podpoře stále více než 50 % republikánských voličů. Žádný z jeho soupeřů se mu ani neblíží.
První náměstkyně ředitelky Mezinárodního měnového fondu Gita Gopinathová říká, že ekonomická fragmentace a jasné přesuny v podkladovém bilaterálním obchodě by mohly způsobit novou Studenou válku na základě konfliktu na Ukrajině a tlaků Spojených států amerických a Čínské lidové republiky. Tato fragmentace může podle Gopinathové zkrátit globální hrubý domácí produkt v rozsahu 2,5 - 7,0 %, pokud se světová ekonomika rozpadne na dva bloky pohlížené převážně jako USA a Evropa na Západě a Čína a Ruská federace na Východě.
