Aktuality

Makroekonomické události USA: Index spotřebitelského sentimentu Conference Board v prosinci vzrostl nečekaně silně

Index spotřebitelského sentimentu Conference Board Spojených států amerických v prosinci vzrostl nečekaně silně. Zůstává solidní, stále hlavně na pozadí trvale silného hodnocení trhu práce. Růst sentimentu zajistilo zvýšení hodnocení segmentu očekávání i současné situace. Výsledky patrně jsou způsobeny trendem klesající inflace a signálem centrální banky, Federálního rezervního systému, že další změnou úrokových sazeb by mělo být jejich snížení v roce 2024. Silná inflace omezuje finanční stabilitu a sílu domácností a současně donedávna nutila centrální banku, Federální rezervní systém zvyšovat úrokové sazby, což oslabuje hospodářství a ohrožuje trh práce. Celkový sentiment zůstává solidní hlavně díky aktuálně silnému trhu práce, ovšem velké obavy ze silné inflace, zvyšování úrokových sazeb a hospodářské recese trvají, přidává se i znepokojení z politické situace. Souhrnný index spotřebitelského sentimentu robustně vzrostl na 110,7 bodů z 101,0 bodů (revize snížení z 102,0 bodů) v listopadu, trh čekal jeho růst jen na 104,0 bodů. Celkově lidé v USA cítí setrvalé zlepšování již tak silného trhu práce v souvislosti s progresivní vakcinační kampaní, útlumem pandemie, otevíráním obchodů, firem a ekonomiky. To je důležité, neboť silnější komfortní pocit domácností uvolňuje významnou sílu spotřebitelské poptávky nasměrováním nahromaděných příjmů neutracených během karantén a uzavřených obchodů a ekonomiky a navýšených mohutnou fiskální pomocí z úspor do spotřeby. Očekávání nicméně jsou oslabena se signálem slábnutí ekonomiky kvůli silné inflaci, restrikci monetární politiky ze strany centrální banky Federálního rezervního systému a válce na Ukrajině s nepříznivým dopadem na ekonomiku. Nebezpečím jsou stále zvýšená inflace, míra restrikce monetární politiky Fedu, hospodářská recese i Ukrajinská a Blízkovýchodní krize. Před pandemií byl spotřebitelský sentiment v oblastech dlouhodobých maxim, největších od roku 2000 před masivní korekcí technologických akcií v roce 2000 a před korporátními skandály USA a teroristickými útoky 11.9. v roce 2001.

Makroekonomický zpravodaj | 20.12.2023

Makroekonomické události USA: Spotřebitelská inflace (CPI) v listopadu drobně překonala očekávání

Spotřebitelská inflace (měřená indexem spotřebitelských cen CPI) Spojených států amerických v listopadu mírně překonala očekávání. Její jádrová složka (bez cen potravin a energií) naplnila očekávání. Inflace i jádrová inflace přes svůj klesající trend zůstávají zvýšené, když v meziročním cenovém srovnání stále ještě překračují hladinu 2 % cíle centrální banky USA Federálního rezervního systému. Jádrová inflace ještě do května neprokazovala pokračování dezinflačního trendu, během léta a na podzim ale i ona slábne. Fed dosud dále utahoval monetární politiku zvyšováním úrokových sazeb. Ty již byly ještě během druhého pololetí 2022 navýšeny do pásma restrikce (snižují ekonomickou aktivitu). V prosinci ale Fed naznačil očekávanou změnu trendu monetární politiky, když potvrdil pravděpodobné uzavření zvyšování úrokových sazeb a pozornost přesunuje k jejich snížení i dle jeho nejnovějších prosincových makroekonomických projekcích, v kterých nyní pro další roky předpokládá jejich o něco nižší hladiny, než dle svého posledního zářijového výhledu ekonomiky. Fed podle předchozích zářijových projekci ještě připouštěl jedno zvýšení hlavní úrokové sazby ještě letos, které však trhy svižně brzo odepsaly. Index spotřebitelských cen CPI meziměsíčně nečekaně vzrostl 0,1 %, když trh čekal jeho stagnaci stejně jako v říjnu. Jeho meziroční růst klesl dle očekávání trhu na 3,1 % z z říjnových 3,2 %. Index spotřebitelských cen CPI bez cen potravin a energií meziměsíčně vzrostl dle očekávání ekonomů 0,3 % po růstu 0,2 % v říjnu. Na meziroční úrovni tak jeho růst podle očekávání stagnoval na říjnových 4,0 %. Fed čeká, že silná inflace kvůli náběhu produkčních kapacit napjatých s oživením poptávky s otevřením ekonomiky během dlouhé koronavirové pandemie a s tím související energetické krizi a silnému růstu cen ropy i v důsledku Ukrajinské krize by měla setrvávat v poklesu posledního roku i v dalších letech blízko k 2procentnímu cíli Fedu a normálu. Fed svoji restriktivní monetární politiku centruje hlavně podle trvale silné inflace. Inflace slábne hlavně kvůli odeznění nejhorších krizí pandemie, energií a Ukrajiny včetně přísnější monetární a fiskální politiky a vyrovnávání postkoronavirové nerovnováhy převisu nabídky nad poptávkou náběhem produkčních kapacit a současně ochlazením poptávky.

Makroekonomický zpravodaj | 19.12.2023
SFG
Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia