Makroekonomické události ČR: Zvýšená inflace v říjnu opět vzrostla víc, než se čekalo
Inflace měřená indexem spotřebitelských cen CPI v České republice v říjnu opět vzrostla víc, než se čekalo, v meziročním vyjádření značně nad horní limit tolerančního pásma České národní banky 1 - 3 % jejího inflačního cíle 2 %. Index CPI meziměsíčně vzrostl 1,0 % po růstu 0,2 % v září, trh přitom čekal jeho méně silný růst 0,8 %. Meziroční růst spotřebitelských cen vyskočil taky víc, než se čekalo na 5,8 % z 4,9 % v září, trh čekal jeho zvýšení jen na 5,5 %. Inflace v říjnu v meziměsíčním i meziročním srovnání vzrostla silněji, než se čekalo. Meziroční zrychlení inflace bylo v říjnu taženo opět hlavně zrychlením růstu cen kategorie Bydlení, voda, energie, paliva a taky Doprava (ceny automobilů a pohonných hmot) a Alkoholické nápoje, tabák. Otěže tahouna spotřebitelské inflace nad cíl České národní banky 2 % v posledních měsících přebral hlavně silný růst cen energií a nemovitostí vedoucí k razantnímu zvyšování cen kategorie nejvýznamněji zastoupené ve spotřebitelském koši cen, tedy Bydlení, voda, energie, paliva, dále pak již delší čas růst cen benzínu kvůli růstu cen ropy/energií/benzínu a růst cen alkoholických nápojů a tabákového zboží. Zmíněné položky říjnovou meziroční inflaci zvýšily 3,9 procentního bodu. Vedle toho otevírání ekonomiky vede k zesílení růstu cen zejména v sektorech, jejichž aktivita byla koronavirovou pandemií silně potlačena (oděvy, rekreace a kultura a taky stravování a ubytování). ČNB podle nové listopadové prognózy čeká, že ve druhém pololetí 2021 inflace vystoupá značně nad horní limit jejího tolerančního pásma 3 % až k 7 % a k cíli 2 % by se měla vracet teprve v roce 2022, tedy později, než banka dříve čekala. V příštích měsících inflace ještě může s otevíráním hospodářství, silnou poptávkou a jejím převisem nad nabídkou dočasně posílit. Zaskočená centrální banka z překvapivě silného růstu robustní inflace míří k dalšímu zvyšování úrokových sazeb. ČNB pro další kvartály naznačuje zvyšování úrokových sazeb i kvůli “zvýšené” inflaci a kvůli rizikům finanční stability. Ačkoliv inflace patří k hlavním cílům banky, ta musí hlídat i finanční stabilitu a dílem i vývoj ekonomiky s velkými riziky koronavirového šoku. ČNB těsně před vypuknutím koronavirové pandemie naposledy zvyšovala úrokové sazby kvůli přehřívající se ekonomice, trhů práce a nemovitostí. Kvůli koronavirové pandemii pak ČNB úrokové sazby srazila k nule, kde je držela více než rok a zahájila jejich zvyšování od června 2021 s vakcinací obyvatelstva, se snížením významu koronaviru a s otevíráním ekonomiky a jejím oživením a též s tím souvisejícími inflačními tlaky. Na červnovém a srpnovém zasedání monetární politiky banka zvýšila svoji hlavní úrokovou sazbu o 25 bps, na zářijovém zasedání s akcelerací inflace a inflačních tlaků 75 bps a naposled v listopadu dokonce o 125 bps.
