Makroekonomické události eurozóna: Spotřebitelská inflace (HICP) eurozóny v listopadu opět vzrostla o dost víc, než se čekalo včetně jádrové inflace
Spotřebitelská inflace eurozóny (HICP) v listopadu v meziročním srovnání opět vzrostla značně víc, než se čekalo včetně jádrové inflace. Inflační jádro poté, co v říjnu po dlouhé době dosáhlo cíl inflace Evropské centrální banky 2 % (byť jen mírně) v listopadu vyskočilo citelně nad cíl. ECB čeká, že inflace zůstane zvýšená déle než se čekalo, nicméně měla by podle ní klesnout příští rok a to podle posledních komentářů její prezidentky Christine Lagardeové již od začátku roku. Růst Harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP) vzrostl na 4,9 % z říjnových 4,1 %, trh čekal jeho růst o dost méně jen na 4,5 %. Růst indexu bez cen potravin, alkoholu, tabáku a energií (jádrová inflace) narostl nečekaně na 2,6 % z říjnových 2,0 %, trh přitom čekal růst inflace značně méně jen na 2,3 %. V listopadu inflaci z poloviny vytáhlo další silné zvýšení růstu cen energií na 27,4 % z 23,7 % v říjnu, o zbytek zbytek se postaralo zvýšení růstu cen služeb a mírně i cen průmyslového zboží bez energií. Prudký růst cen energií táhne silné zdražování cen ropy resp. benzínu trvající již rok a půl. Silný vzestup cen průmyslového zboží bez energií odpovídá napínání tlaku průmyslových kapacit. Zvýšení inflace služeb zase je projevem dohánění slabosti služeb způsobené koronavirovou pandemií s otevíráním ekonomik s ústupem pandemie kvůli plošnému očkování. Inflace včetně její jádrové složky prudce oslabila s tlakem koronavirové krize a s ní souvisejícím pádem cen ropy, začátkem roku se ale oba ukazatele vrátily do obvyklých hodnot posledních let a poté do léta nevídaných hodnot.
