Makroekonomické události ČR: Meziroční inflace v lednu prudkým skokem na 24leté maximum 9,9 % opět překonala očekávání
Vysoká inflace měřená indexem spotřebitelských cen CPI v České republice v lednu prudce vyskočila na maxima z 90. let minulého století. Trh dramatický růst cen v lednu čekal, ale méně silně, než jaká byla realita. Průměrná inflace v lednu vyrostla na 4,5 % z 3,8 % v prosinci. Inflace roste značně nad horní limit tolerančního pásma České národní banky 1 - 3 % jejího inflačního cíle 2 %. Index CPI meziměsíčně vzrostl ještě více prudce než čekal trh 4,4 % (maximum od ledna 1993) po růstu 0,4 % v prosinci, trh čekal jeho méně prudký růst 3,9 %. Meziroční růst spotřebitelských cen vyskočil ještě masivněji, než čekal trh na 9,9 %, maximum od července 1998 z 6,6 % v prosinci, trh čekal jeho méně obří růst na 9,3 %. Raketové zrychlení inflace bylo v lednu taženo hlavně zrychlením růstu cen kategorie bydlení, voda, energie, paliva. Ceny této kategorie vzrostly meziměsíčně 9,6 %, jejich meziroční růst se skokově posunul na 14,4 % z 4,8 % v prosinci. Kategorie sama tak meziroční inflaci pozvedla 3,7 % procentním bodem (z příspěvku 1,2 procentního bodu v prosinci), čímž se dominatně pasovala do funkce hlavního motoru inflace začátkem tohoto roku. Podle Českého statistického úřadu je inflační akcelerace této kategorie způsobena hlavně návratem dočasně odpuštěné daně z přidané hodnoty cen elektřiny a zemního plynu. Podle institutu dle informací dodavatelů není toto zvýšení konečné. Inflace se plošně zvyšovala i u jiných kategorií spotřebitelského koše, hlavně v případě segmentu potravin a nealkoholických nápojů, v kterém ceny meziměsíčně vzrostly 4,4 % a jejich meziroční růst posílil na 5,4 % z 4,1 % v prosinci. Kategorie tak k meziroční inflaci přispěla o 0,3 procentního bodu vyšším příspěvkem, tedy z prosincových 0,7 procentního bodu na 1,0 procentního bodu. Více meziroční inflaci zvyšuje, a celkově nejvíce na druhém místě (po kategorii bydlení, voda, energie, paliva) kategorie doprava 1,6 procentním bodem. Vedle zmíněných faktorů, hlavně silného růstu cen energií, otevírání ekonomiky vedlo k zesílení růstu cen zejména v sektorech, jejichž aktivita byla koronavirovou pandemií silně potlačena (oděvy, rekreace a kultura a taky stravování a ubytování). Navíc produkční limity zvýšily značně ceny vstupů firem. ČNB v komentáři k prosincovým výsledkům uvedla, že lednová inflace její projekci překonala mírně. Uvedla, že v příštích měsících by měla kulminovat kolem 10 % s tím, že by se měla snižovat od druhého pololetí 2022 k 2 % do první poloviny 2023. Komentáře banky kopírují její poznámky k inflaci ze zasedání monetární politiky včetně úrokových sazeb 3.2. V posledních komentářích ČNB ještě naznačovala menší zvýšení úrokových sazeb, nejistota však pokračuje hlavně v případě doby, po kterou úrokové sazby zůstanou takto vysoké. ČNB rapidně zvyšovala úrokové sazby od léta 2021 kvůli zvýšené inflaci a kvůli rizikům finanční stability. Ačkoliv inflace patří k hlavním cílům banky, ta musí hlídat i finanční stabilitu a dílem i vývoj ekonomiky s velkými riziky koronavirového šoku. ČNB těsně před vypuknutím koronavirové pandemie naposledy zvyšovala úrokové sazby kvůli přehřívající se ekonomice, trhů práce a nemovitostí. Kvůli koronavirové pandemii pak ČNB úrokové sazby srazila k nule, kde je držela více než rok a zahájila jejich zvyšování od června 2021 s vakcinací obyvatelstva, se snížením významu koronaviru a s otevíráním ekonomiky a jejím oživením a též s tím souvisejícími inflačními tlaky. Na červnovém a srpnovém zasedání monetární politiky banka zvýšila svoji hlavní úrokovou sazbu o 25 bps, na zářijovém zasedání s akcelerací inflace a inflačních tlaků 75 bps, v listopadu dokonce o 125 bps, v prosinci 100 bps a v únoru 75 bps.
