Centrální banka Spojených států amerických Federální rezervní systém ve své Zprávě monetární politiky výrazněji nepřekvapila. Fed ve Zprávě monetární politiky opakoval vysokou inflaci a inflační rizika, řekl však, že jeho klíčový inflační ukazatel, dlouhodobá inflační očekávání, vzrostl jen mírně a zůstávají konzistentní s dlouhodobým cílem inflace Fedu 2 %. To je indikátor, že po odeznění inflačních tlaků by se inflace mohla či měla vrátit k svému normálu 2 % a Fed tak nemusí reagovat přehnaným zvyšováním úrokových sazeb.
Prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová v reakci na dění na Ukrajině projevila účast a solidaritu s lidmi na Ukrajině. Prezidentka potvrdila exekuci sankcí Evropské unie na Ruskou federaci. ECB 10.3. rozhoduje o úrokových sazbách a kvantitativním uvolňování. Vzhledem k tomu, že inflace ještě před vypuknutím Ukrajinské krize i v Evropě výrazně překonávala očekávání a kvůli inflačnímu dopadu této krize na evropskou ekonomiku ECB pravděpodobně vedle potrzení úrokových sazeb na nulových hodnotách potvrdí tendenci redukce tempa ultraexpanze. Vzhledem k geopolitickým a ekonomickým nejistotám nicméně redukce může být méně výrazná, přinejmenším však s ujištěním flexibility banky reovat na případný výraznější ekonomický útlum posílením podpory ekonomice.
V Ukrajinské krizi Ruská federace zesiluje útoky na Ukrajinu, současně ale čelí logistickým potížím. Prezident Spojených států amerických Joe Biden odmítl požadavek Ukrajiny na bezletovou zónu nad jejím územím kvůli obavě rozšíření konfliktu. Západ přijal bezprecedentně tvrdé sankce na Rusko. Centrální banka České republiky Česká národní banka intervenovala na podporu koruny oslabení Ukrajinskou krizí. Spotřebitelská inflace eurozóny v únoru silně vzrostla víc, než se čekalo. Biden v projevu o stavu Unie nepřekvapil, potvrdil, že USA proti Rusku přímo nezasáhnou, budou však bránit členy Severoatlantické aliance v případě jejich napadení. Guvernér centrální banky USA Federálního rezervního systému Jerome Powell preferuje zvýšení cíle hlavní úrokové sazby Fedu Federal Funds Rate 25 bps. Fed i Powell naznačili, že vysoká inflace časem klesne. Firemní barometr Chicaga a index ISM služeb v únoru klesly o dost víc, než se čekalo, růsty regionální ekonomické aktivity a aktivity služeb klesly z velmi silné na solidné úroveň. Naopak expanze trhu práce začátkem roku včetně února zesiluje včetně poklesu míry nezaměstnanosti k svým dlouhodobým minimům, i když rlst mezd v únoru nečekaně zpomalil. Finanční skupina USA Citigroup vydala nákupní doporučení k akciím USA. Organizace zemí vyvážejících ropu a země s ní spolupracující potvrdily vzhledem k současným turbulencím ve světě a na trzích jen malou míru uvolnění svých škrtů produkce ropuy z dob koronavirové pandemie.
Guvernér centrální banky Spojených států amerických Federálního rezervního systému Jerome Powell potvrdil obavy ze silné inflace s nadějí, že se sníží během tohoto roku. Fed pravděpodobně již brzo bude zvyšovat cíl své hlavní úrokové sazby Federal Funds Rate a později i redukovat svoji držbu cenných papírů.
Guvernér centrální banky Spojených států amerických Federálního rezervního systému Jerome Powell během svého pravidelného turné Kongresem řekl, že by na nadcházejícím zasedání Fedu monetární politiky podpořil zvýšení cíle hlavní úrokové sazby banky Federal Funds Rate 25 bps. Stále čeká, že inflace časem klesne. Pokud podle něj inflace neklesne, Fed je připraven úrokové sazby zvýšit více. Fed již uzavřel program nákupu cenných papírů, tedy omezil expanzi monetární politiky a nyní hlásí přechod k utahování monetární politiky v podobě zvyšování úrokových sazeb a časem i prodeje cenných papírů.
Hlavní akciové indexy Wall Streetu v pondělí ostře klesly. Hlavní akciový index Spojených států amerických Nasdaq Composite potvrdil, že je v medvědím trhu s tím jak perspektiva zákazu na dovozy ropy z Ruska poslaly cenu ropy do prudkého růstu a naplnily obavy rostoucí inflace.
Wall Street v pátek končil níže. Válka na Ukrajine zastínila akceleraci růstu zaměstnanosti Spojených států amerických posledních měsíců včetně posledního sledovaného, února. Ta ukázala sílu ekonomiky.
Česká národní banka intervenovala na podporu koruny. Koruna je pod tlakem Ukrajinské krize. Velká nestabilita války na Ukrajině má globální důsledky na hlavní globální makroekonomické agregáty, v první řadě akcelerací inflace ovšem také tlakem na pokles ekonomického růstu. Navíc má epicentrum ve Střední a Východní Evropě. Proto kapitál směřuje z rozvíjejících se trhů a obecně z rizikovějších aktiv do aktiv jistoty. Proto investoři prodávají korunu. ČNB to znesnadňuje plnění inflačního cíle v situaci vysoké inflace. Slábnoucí měna totiž inflaci zvyšuje, proto banka zasahuje. Poté, co koruna ztratila od vypuknutí Ukrajinské krize více než 6 %, k euru z 24,3 na 25,8, její kurs k euru fluktuuje v pásmu 25,5 - 25,9.
Prezident Spojených států amerických Joe Biden projevem o stavu Unie nepřekvapil. Prezident potvrdil, že USA nejsou zapojeny a nezapojí se do bojů na Ukrajině proti Rusku. Potvrdil ale platnost článku 5 Severoatlantické aliance NATO o společné obraně před případným napadením. Boj s inflací chce prezident vést redukcí nákladů.
Reálné mzdy čtvrtého čtvrtletí při stále solidním růstu nominálních mezd kvůli zvýšené inflaci klesly a to víc, než se čekalo. Pokles průměrné hrubé měsíční reálné mzdy čtvrtého kvartálu 2,0 % po růstu 1,5 % v předchozím kvartálu překonal očekávání trhu poklesu 0,7 %. Růst průměrné hrubé měsíční nominální mzdy zpomalil na 4,0 % z 5,7 % ve třetím čtvrtletí. Mezera mezi růstem reálné a nominální mzdy se ve čtvrtém kvartálu 2021 rozšířila zvýšením inflace. Za celý rok 2021 nominální mzda vzrostla 6,1 %. Při inflaci 3,8 % tak reálná mzda vzrostla 2,2 %.
