Prodeje nových rezidenčních domů USA v únoru v anualizovaném vyjádření vůči lednu opět klesly, nečekaně, neboť trh čekal jejich růst. Celkově jejich dlouhodobý trend solidního růstu stále pokračuje. Prodeje klesly na 772 000 z lednového objemu 788 000 (revize snížení z 801 000), trh čekal jejich růst na 810 000. Vůči lednu tak klesly 2,0 % po poklesu 8,4 % (revize snížení z poklesu 4,5 %) v lednu. Meziročně únorové prodeje nových rezidenčních domů USA v anualizovaném vyjádření klesly 6,2 %. Prodeje nových domů zůstávají solidní. Jejich útlum v roce 2021 ze stratosfericky rekordních úrovní patrně souvisí s nízkou nabídkou nových domů (k jejíž stlačení přispěly i produkční omezení), která je pod tlakem převisu robustní poptávky, který silně domy, nejen nové, zdražuje. Trhu domů pomáhá podpůrná expanzivní fiskální a monetární politika, optimismus kupců a rovněž nízké úrokové sazby. V dalších kvartálech trh domů bude brzdit zvyšování úrokových sazeb.
Podle guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka přibude lidí, kteří nebudou moci moci splácet hypotéky. Rusnok potvrdil sílu finančního a bankovního systému, který si s výkyvy poradí.
Fond ze skupiny SFG holding postaví v centru Kladna ekologické bydlení, které zadrží dešťovou vodu a využije solární panely. Stavba začne v polovině dubna, uvedl na dotaz ČTK šéf SFG holdingu Michal Dědek. Holding se věnuje poradenství, financování, realitním službám, investicím a podobně. V centru Kladna i dalších částech pokračují i další projekty.
Wall Street v pondělí zavíral níže. Akcie prodloužily své poklesy poté, co guvernér centrální banky Spojených států amerických Federálního rezervního systému Jerome Powell naznačil agresivnější utahování monetární politiky, než se čekalo. To přidalo k nejistotám invaze Ruské federace na Ukrajině.
Guvernér České národní banky Jiří Rusnok řekl, že inflace s ohledem na válku na Ukrajině letos neklesne, jak čekala centrální banka ale přenese se do příštího roku. Její kulminaci posunul z odhadu kolem 10 % "o jeden a více procentních bodů". Výhled jejího poklesu pak odložil na rok 2023, pokud se situace normalizuje. Stagflace, tedy ekonomické stagnace při vysoké inflaci tak jako při ropných šocích v 70. letech minulého století se ale neobává, byť její známky v ekonomice již pozoruje, s ohledem na skutečnost, že porovnání s minulostí je v lepší kondici domácí poptávka v ČR i ve světě. Pokles ekonomického růstu ale letos bude výraznější. Podle Rusnoka banka na nadcházejícím zasedání monetární politiky 31.3. i s ohledem na možné ochlazení ekonomické aktivity bude zvažovat již jen mírné zvýšení úrokových sazeb. To je v souladu s poslední únorovou prognózou ČNB. Vůči ní inflace bude opět výrazně vyšší, podobně ale bude nižší i růst ekonomiky, což inflaci bude časem tlačit níže.
Guvernér České národní banky Jiří Rusnok řekl, že inflace s ohledem na válku na Ukrajině letos neklesne, jak čekala centrální banka ale přenese se do příštího roku. Její kulminaci posunul z odhadu kolem 10 % "o jeden a více procentních bodů". Inflace podle něj může dosáhnout 13 - 14 %. Snaha vlády administrativně tlumit přenos silného růstu cen energií do cen benzínu a nafty a tím i do inflace se podle Rusnoka projeví jen mírně. Guvernér též předpokládá další posilování koruny.
Tři hlavní akciové indexy Spojených států amerických v pátek zavíraly výše. Největší podporu jim dodaly akcie firem technologického sektoru, které nedávno utrpěly silné poklesy. Předtím rozhovory prezidentů světových politických i ekonomických velmocí USA a Čínské lidové republiky, Joe Bidena a Si Ťin-pchinga o Ukrajinské krizi skončily bez větších překvapení.
Guvernér České národní banky Jiří Rusnok čeká, že se česká i unijní ekonomika mohou kvůli kombinaci války na Ukrajině a koronavirové pandemie dostat do ekonomické recese. Inflace by ale podle něj ve druhém pololetí oslabit. “Růst se může dramaticky snížit. Na konci roku budeme rádi za černou nulu,” uvedl bankéř v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Rusnok ale přidal, že jde pouze o jeho soukromý názor. ČNB ještě novou prognózu vývoje hrubého domácího produktu nemá. V roce 2020 kvůli pandemii HDP propadl 5,8 %. Rok poté vzrostl 3,3 %. Krátce před invazí Ruské federace na Ukrajině poslední odhad ČNB viděl letošní růst ekonomiky 3 %. Inflace ČR by v pololetí mohla zase zrychlit k 13 %. Od té doby ale Rusnok čeká její pozvolný návrat. Guvernér nedávno uvedl, že ČNB má již prudký růst úrokových sazeb již za sebou a předmětem zasedání bankovní rady centrální banky bude již jen menší zvýšení úrokových sazeb.
Guvernér centrální banky Spojených států amerických Federálního rezervního systému Jerome Powell predikuje návrat inflace k cíli Fedu 2 % během příštích tří let. Powell potvrdil předpokládané zvyšování úrokových sazeb. Dlouhodobá inflační očekávání se podle něj zvýšila jen mírně, což potvrzuje, že současná vysoká inflace se střednědobě a dlouhodobě zklidní. Minimálně krátkodobě ale inflační tlaky spojené s nabídkovými limity budou podle bankéře pokračovat.
Guvernér České národní banky Jiří Rusnok čeká letos zvýšení inflace České republiky až na 13 % a možná i hospodářskou stagnaci. ČNB podle něj úrokové sazby zvýší spíše jen mírně. V eurozóně Index ZEW sentimentu ekonomických očekávání Německa v březnu historicky rekordně padl, nečekaně prudce a o dost víc, než před dvěma roky kvůli vypuknutí koronavirové pandemie. Prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová stále čeká že přes zpomalení růst ekonomiky eurozóny zůstane solidní a inflace přes zvýšení klesne. Ve spojených státech amerických centrální banka Federální rezervní systém dle očekávání zvýšil cíl své hlavní úrokové sazby Federal Funds Rate o 25 bps, nicméně naznačil jeho další agresivnější zvyšování. Produkční inflace v únoru zůstává silná, trh čekal silnější růst cen. Maloobchodní tržby v prvních dvou měsících roku zůstávají silné, překonaly očekávání. Indexy regionální současné obecné ekonomické aktivity USA v březnu dopadly smíšeně.
