Makroekonomické události USA: Zaměstnanost ve třetím čtvrtletí stále rostla silně, ale méně než se čekalo s náznaky oslabení trhu práce
Zaměstnanost v nezemědělském sektoru Spojených států amerických ve třetím čtvrtletí stále rostla silně, ale méně než se čekalo s náznaky oslabení stále velmi silného trhu práce. Těmi jsou třeba o něco méně robustní růst mezd nebo nečekané zvýšení míry nezaměstnanosti. Vyčerpané kapacity silně rostoucího trhu práce s mírou nezaměstnanosti kolísající kolem svých multidekádních minim se silným růstem mezd nicméně trvají, trh práce zůstává velmi silný. Zaměstnanost vzrostla v srpnu silněji, než čekal trh, 315 000, trh čekal její růst 300 000. Kvůli revizím snížení za červen a červenec ale data změn zaměstnanosti zaostala za očekáváním. Za červen byl její růst snížen o 105 000 na 293 000 z 398 000 a červencový růst byl snížen o 2 000 na 526 000 z 528 000. V součtu za červen a červenec tak byl před měsícem hlášený růst zaměstnanosti snížen o 107 000. Celkově tak v období červen - srpen růst zaměstnanosti zaostal za očekáváním o 92 000, tedy o necelých 31 000/měsíc. Míra nezaměstnanosti nečekaně vzrostla na 3,7 % z červencových 3,5 %, trh čekal její stagnaci blízko multidekádního minima na červencové hladině 3,5 %. Meziměsíční růst průměrné hodinové mzdy nečekaně lehce oslabil na 0,3 % vůči očekávání růstu 0,4 %, její růst za červenec byl 0,5 %. V meziročním srovnání tak její růst opět překvapivě stagnoval na červencových 5,2 %, trh čekal jeho zvýšení na 5,3 %. Nominální mzdy stále rostou zhruba 5 %, v reálném vyjádření ale silně slábnou kvůli vysoké inflaci. Vůči červenci oslabil růst hlavně ve službách. S oživením ekonomiky a otevíráním škol se nezaměstnaní a lidé mimo evidenci pracovní síly včetně rodičů starajících se o děti vrací přímo do zaměstnání. Řada odvětví již dokázala zaměstnanost navýšit vůči období úderem koronavirové pandemie. Trh práce se tak již nachází v pásmu plné zaměstnanosti, ekonomika je tím připravena pro zvyšování úrokových sazeb. Data ale současně potvrzují, že i přes slábnoucí ekonomiku, kterou zvýšené úrokové sazby zpomalují trh práce stále roste velmi silně. To je ještě důsledek probíhajícího otevírání ekonomiky, strukturálního nedostatku pracovní síly, kdy se firmy obávají nepřijít o zaměstnance i při nižší poptávce kvůli potenciálním potížím s doplněním jejich stavu při obratu ekonomického cyklu. S tím související silný pokles produktivity práce a silný růst mezd a jednotkových pracovních nákladů se tak jednoznačně promítá do silnější inflace. Vysokoinflační prostředí firmám umožňuje ceny zvyšovat více, než obvykle. Data potvrzují potřebu zvýšit úrokové sazby více pro to, aby centrální banka trvaleji snížila inflaci. Na druhou stranu vysoká inflace a jí vyvolané silnější zvyšování úrokových sazeb centrální bankou, Federálním rezervním systémem, oslabují ekonomickou aktivitu a tím i trh práce. Růst zaměstnanosti by tak měl ve druhém pololetí 2022 pokračovat slábnutím.
