Makroekonomické události USA: Produkční inflace (PPI) v lednu nečekaně silně vzrostla, dezinflační trend tak zpomalil
Ve Spojených státech amerických v lednu produkční ceny (PPI) včetně svého jádra bez cen potravin a energií nečekaně silně vzrostly, dezinflační trend produkčních cen tak zpomalil. Spotřebitelská a produkční inflace včetně svých jader bez cen potravin a energií potvrzují slábnutí. Spotřebitelská i produkční inflace v meziročním srovnání přesto zůstávají vysoké. Inflační data v meziročním srovnání stále ještě značně překračují hladinu 2 % cíle centrální banky USA Federálního rezervního systému, která proto utahuje monetární politiku. Meziměsíčně index PPI klesl o dost víc, než čekal trh, až 0,7 %, trh čekal jeho méně silný růst jen 0,4 %. Odchylka vůči tržnímu očekávání je ještě větší kvůli revizi zvýšení v podobě snížení jeho poklesu za prosinec na - 0,2 % z - 0,5 %. Index PPI bez cen potravin a energií vzrostl silněji, než čekal trh, až 0,5 %, trh čekal jeho růst jen 0,3 %. Data jsou ale vůči očekávání trhu ještě silnější kvůli revizi zvýšení jeho růstu za prosinec na 0,3 % z 0,1 %. Meziročně růst indexu PPI klesl o dost méně, než čekal trh, jen na 6,0 % z 6,5 % v prosinci (revize zvýšení z 6,2 %), trh čekal jeho výraznější pokles až na 5,4 %. Růst indexu PPI bez cen potravin a energií taky oslabil méně, než se čekalo, jen na 5,4 % z 5,8 % (revize zvýšení z 5,5 %) v prosinci, trh čekal jeho silnější pokles až na 4,9 %. Omezení agregátní nabídky v důsledku koronavirové pandemie v souvislosti s oživením agregátní poptávky se současným útlumem pandemie a otevíráním obchodů, firem, veřejných institucí včetně škol a ekonomiky v důsledku progresivní vakcinační kampaně včetně ultraexpanzivní monetární a fiskální politiky s tlakem energetické a s ní související Ukrajinské krize přináší růst inflačních očekávání a tlaků. Nečekaně trvalá síla inflace vede k agresivnějšímu utahování monetární politiky centrální banky Spojených států amerických, Federálního rezervního systému (od mírnění kvantitativního uvolňování zavedeného kvůli koronavirové pandemii po kvantitativní utahování neboli od nákupů cenných papírů po jejich prodeje od 1.6. s citelným růstem úrokových sazeb). Útlum ekonomické aktivity v důsledku zvýšených úrokových sazeb s poklesem cen ropy a nerostných surovin snižuje inflační tlaky. Spotřebitelská i produkční inflace v meziročním srovnání přesto zůstávají vysoké. Spotřebitelská i produkční inflace v posledních podzimních měsících včetně svých jádrových indikátorů (bez cen potravin a energií) vykazovaly silný pokles. Míra poklesu inflace resp. přiblížení k inflačnímu cíli Fedu 2,0 % ovlivní i agresivitu, rychlost a celkový objem zvyšování úrokových sazeb centrální bankou stejně jako dobu jejich vysoké výše. Fed čeká, že silná inflace kvůli zdražování ropy a náběhu produkčních kapacit napjatých s oživením poptávky s otevřením ekonomiky během dlouhé koronavirové pandemie v tomto roce ještě zůstane vysoká, měla by se ale snižovat. Centrální banka říká, že se inflace časem vrátí k jejímu cíli 2 %, podle posledních makroekonomických projekcí z prosince 2022 by tak mělo nastat v roce 2024.
