Aktuality

Makroekonomické události ČR: Růst cen průmyslových výrobců nečekaně prudce klesl, ostře oslabil i růst cen zemědělských producentů, přesto výrobní inflace zůstává silná

V České republice meziroční výrobní inflace v březnu dále slábla, zůstává ale vysoká. Růst cen průmyslových výrobců nečekaně prudce klesl, ostře oslabil i růst cen zemědělských producentů. Pokles inflačních tlaků naznačují i ceny stavebních prací, kulminace inflace se začíná ukazovat už i v tržních službách. Přesto produkční inflace v průmyslu, zemědělství, stavebnictví i službách zůstává vysoká. Index cen průmyslových výrobců PPI meziměsíčně klesl nečekaně silně až 1,0 % po poklesu 0,3 % v únoru, trh čekal pokles jen 0,1 %. V meziročním srovnání růst indexu prudce klesl, o dost více, než předpokládal trh až na 10,2 % z 16,0 % v únoru, trh čekal jeho méně silnější pokles jen na 11,3 %. Pokles produkčních inflačních tlaků se již projevuje i v kulminaci spotřebitelské inflace. Není však jasné, zda pokles inflačních tlaků a spotřebitelské inflace bude dostatečný, k cíli České národní banky 2,0 %. Ta hodlá kvůli poklesu inflačních tlaků, inflace i oslabení ekonomiky a silné koruně úrokové sazby již dále nezvyšovat a ponechávat je na vysoké úrovni po jejich ročním zvyšování mezi lety 2021 - 2022. Rizikem je ale obnovení jejich zvyšování, pokud pokles inflace nebude dostatečný a hrozilo by, že zůstane déle vysoká s destabilizací inflačních očekávání. ČNB říká, že se inflace vrátí k jejímu cíli 2 % v roce 2024.

Makroekonomický zpravodaj | 19.04.2023

Makroekonomické události eurozóna: Indexy ZEW v dubnu smíšeně a stále slabé - očekávání nečekaně oslabilo a hodnocení současné situace nečekaně silně vzrostlo

Indexy ZEW sentimentu ekonomických očekávání i současné ekonomické situace Německa v dubnu vůči březnu vykázaly smíšený vývoj. Očekávání nečekaně oslabilo, když trh čekal jeho mírný růst a hodnocení současné situace nečekaně silně vzrostlo. Nevýrazný optimismus výhledu pro druhé pololetí 2023 z března se tak snížil na minimum, byť ekonomičtí experti (jejichž odpovědi tvoří průzkum) ještě stále v půlročním výhledu čekají zlepšení makroekonomické situace. Výhled zlepšení byl zaznamenán v lednu, poprvé od února 2022, začátku války na Ukrajině. Na druhou stranu slabost současné ekonomické situace přes výrazné zlepšení zůstává významná. Data jsou stále velmi zatížena Ukrajinskou krizí, jejíž začátek (koncem února) v březnu 2022 vyvolal historicky rekordní pád ekonomických očekávání (ještě víc, než způsobil úder koronavirové pandemie na jaře 2020) blízko k minimům ze začátku pandemie a rovněž i energetickou krizí společně s tím souvisejícími vysokou inflací a silným růstem úrokových sazeb a zpomalujícím ekonomickým růstem. Index ZEW sentimentu ekonomických očekávání Německa nečekaně klesl 8,9 bodů na 4,1 bodů z 13,0 bodů v březnu, trh naopak čekal jeho jen mírný růst na 15,3 bodů. Index ZEW sentimentu současné ekonomické situace Německa vzrostl o dost víc, než se čekalo 14 bodů na - 32,5 bodů z - 46,5 bodů v březnu, trh čekal jeho jen mírnější růst pouze na - 40,0 bodů.

Makroekonomický zpravodaj | 19.04.2023

Makroekonomické události Čína: Růst ekonomiky v prvním čtvrtletí zrychlil víc, než se čekalo

Ekonomika se v prvním kvartálu vrátila do růstu s uvolněním protikoronavirových restrikcí. Zejména dlouho omezovaný sektor služeb vzkřísil do robustního růstu. Růst ekonomiky přes fáze zpomalení zůstává robustní, s perspektivou posílení již ve střednědobém a dlouhodobém horizontu. Hrubý domácí produkt Čínské lidové republiky v prvním čtvrtletí mezikvartálně vzrostl 2,2 % jak čekal trh, data ale překonávají očekávání vzhledem k jeho revizi na růst 0,6 % ze stagnace v předchozím kvartálu. Meziroční růst vzrostl na 4,5 % z 2,9 % v předchozím čtvrtletí, trh čekal jeho menší zrychlení jen na 4,0 %. Ekonomika Čínské lidové republiky ve čtvrtém čtvrtletí 2022 oslabila hlavně kvůli restrikcím protikoronavirových opatření omezujících ekonomiku (se sílením pandemie), pádem trhu domů a slabou světovou poptávkou. Za celý rok 2022 hrubý domácí produkt vzrostl 3,0 %, vyjma roku 2020, kdy poprvé udeřila koronavirová pandemie nejméně za téměř 50 let, od roku 1976, který byl posledním rokem dekádu trvající Kulturní revoluce, která poškodila ekonomiku. Navíc hospodářství zaostalo za oficiálním vládním plánem růstu HDP "kolem 5,5 %". Celoroční růst ekonomiky oslabil v roce 2022 na 3,0 % z 8,4 % v roce 2021 resp. 2,2 % v roce 2020. Čínu opakovaně nejvíc sráží vlny koronavirové pandemie, strukturální změny, oslabení realitního trhu a taky světové ekonomiky. Zejména ve druhém a čtvrtém kvartálu roku 2022 zemi velmi silně zasáhla další vlna koronavirové pandemie, kdy se uzavírky a restriktivní opatření nevyhnuly ani největším městům a značné části ekonomiky. Ještě před úderem koronavirové pandemie růst ekonomiky trendově slábl. Poslední pandemické 3 roky v Číně znamenaly trvající rozkolísání ale hlavně oslabení ekonomického cyklu. To bylo dáno i vládní ultrastriktní politikou nulové tolerance vůči koronaviru, kdy jeho zvýšený výskyt byl provázen tvrdými uzavírkami ekonomické aktivity a dále pádem trhu domů, slabou světovou poptávkou a strukturálními změnami. Průměrný trend růstu ekonomiky se tak snížil přibližně na polovinu jeho dlouhodobého trendu. Tvrdými protikoronavirovými opatřeními Čína sice docílila toho, že pandemie kolosálně nezasáhla nárazově plošně celou zemi jako v jiných zemích světa, současně ale tato politika tak jako jinde zatím nevedla k podstatnému útlumu pandemie s permanentním negativním dopadem na hospodářství. Taky proto Čína tuto politiku od konce roku 2022 uvolnila. Nárazový růst infekcí vede k přetížení zdravotnického systému, s očekávánou kulminací pandemie v roce 2023 ekonomika pravděpodobně bude zasažena zvláště v prvním a možná i ve druhém čtvrtletí 2023, od druhého pololetí by ale otevřená ekonomika mohla konzistentně trvaleji růst. Růst ekonomiky přes fáze zpomalení zůstává robustní, s perspektivou posílení již ve střednědobém a dlouhodobém horizontu.

Makroekonomický zpravodaj | 18.04.2023
SFG
Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia