Aktuality

Makroekonomické události USA: Maloobchodní tržby v březnu oslabily víc, než se čekalo

Ve Spojených státech amerických v březnu maloobchodní tržby v nominálním vyjádření oslabily víc, než čekal trh. V kontextu jejich prudkého lednového růstu i přes jejich stažení ve zbývajících měsících prvního čtvrtletí za celý první kvartál vzrostly robustně a podstatně potáhly v tomto období ekonomický růst. V posledních kvartálech maloobchodní tržby v reálném vyjádření s zohledněním inflace sotva stagnovaly. Meziměsíčně maloobchodní tržby a tržby stravovacích služeb klesly 1,0 %, trh čekal jejich snížení jen 0,4 %. Odchylka od očekávání trhu je ale menší kvůli revizi zvýšení v podobě snížení jejich únorového poklesu na 0,2 % z 0,4 %. V reálném vyjádření v roce 2021 spotřeba domácností robustně rostla. Pomohlo hlavně značné oslabení pandemie s robustní očkovací kampaní spojené s otevíráním ekonomiky a obchodů a taky záchranné státní balíčky ekonomice. Růst výdajů domácností v dalších kvartálech zvolnil odfázováním státní podpory domácnostem i přiblížením spotřebitelského chování k dlouhodobému normálu. Reálnému růstu spotřeby domácností v roce 2022 odčerpala i inflace, vyšší úrokové sazby i nejistoty Ukrajinské krize se slábnoucí ekonomikou, která v prvním pololetí technicky vstoupila do recese (i přes rekordně silný trh práce).

Makroekonomický zpravodaj | 26.04.2023

Makroekonomické události USA: Nová výstavba v březnu oslabila víc, než se čekalo, slabost trhu pokračuje

V březnu ve Spojených státech amerických rezidenční nová výstavba domů ztratila víc, než se čekalo. Zahájení jejich staveb klesla mírně méně, než se čekalo, zatímco povolení staveb rezidenčních domů nečekaně silně zpevnila. Slabost rezidenční nové výstavby domů pokračuje. Meziměsíčně v březnu v USA dle anualizovaných sezónně očištěných dat, zahájení staveb rezidenčních domů lehce překonala očekávání trhu menším než očekávaným poklesem jen na 1 420 000 z 1 432 000 (revize zvýšení z 1 450 000) v únoru, trh čekal jejich větší pokles až na 1 400 000. Meziměsíčně tak klesla 0,8 % po růstu 7,3 % (revize snížení růstu 9,8 %) v únoru. Povolení staveb rezidenčních domů klesla mnohem víc, než se čekalo až na 1 413 000 z 1 550 000 v únoru, trh čekal jejich jen méně silné snížení jen na 1 450 000. Meziměsíčně tak spadla 8,8 % po růstu 15,8 % v únoru. Meziročně v březnu zahájení staveb rezidenčních domů klesla 17,2 % (v březnu 2022 1 712 000) a povolení staveb rezidenčních domů propadla 24,8 % (v březnu 2022 1 879 000). Po pádu trhu domů USA v dubnu 2020, tedy v měsíci, kdy i ekonomika pravděpodobně dosedla na dno krize se aktivita vracela včetně povolení i zahájení staveb domů. Zahájení a povolení staveb domů již překonala svoje předkoronavirová maxima na rekordy od roku 2006, tedy od světové finanční a hospodářské krize 2008 - 2009 s oslabením pandemie, otevíráním ekonomiky s uvolněním úspor vlivem potlačené poptávky kvůli zavřeným obchodům a nákupním možnostem a silnou fiskální a monetární podporou ekonomiky v podobě nízkých úrokových sazeb. Svoji roli hraje i nedostatek domů a růst jejich cen. Vývoj posledního roku od druhého pololetí 2022 ale ukazuje obrat, tedy vysokou inflaci, zvyšování úrokových sazeb, což vygradovala i Ukrajinská krize s poklesem poptávky po domech. Zahájení i povolení staveb domů sice v posledních měsících výrazně oslabují, jejich dlouhodobý silný růstový trend ale trvá. Přes pokles nerovnováhy posledních kvartálů ale nabídka nového bydlení stále dotahuje poptávku. V dozvucích roku 2022 by se měl podobně pro stavebnictví neradostně vyvíjet i rok 2023.

Makroekonomický zpravodaj | 26.04.2023

Makroekonomické události USA: Prodeje starších/existujících domů v březnu klesly víc, než se čekalo stále blízko mnohaletého dna

Prodeje starších/existujících domů Spojených států amerických v březnu v meziměsíčním srovnání v anualizovaném vyjádření klesly víc, než se čekalo. Trh prodejů starších/existujících domů se nachází blízko svého multiletého dna. Prodeje meziměsíčně klesly víc, než se čekalo na 4 440 000 z 4 550 000 (revize snížení z 4 580 000) v únoru. Trh čekal jejich pokles jen na 4 500 000. Meziměsíčně tak klesly 2,4 % po růstu 13,8 % v únoru (revize snížení z růstu 14,5 %). Meziroční pokles prodejů starších/existujících domů v anualizovaném vyjádření tak klesl na 22,0 % z 23,1 % (revize snížení z 22,6 %) v únoru. Přes poklesy poptávky a prodejů trh domů zůstává fundamentálně silný, což dokumentují jeho setrvale vysoké ceny a taky minimum vynucených prodejů domů. Meziročně ale ceny domů teprve podruhé za sebou nerostly po 131. měsících růstů v řadě (nejdelší šňůra v historii). Klesly 0,9 % poté, co v únoru stagnovaly (revize zvýšení z poklesu 0,2 %). Na trhu stále převládá přes svůj růst omezená nabídka domů a z toho důvodu i kvůli setrvačnosti silného růstu poptávky z minulosti i síla jejich cen. Trh domů obecně od léta 2020 silně expandoval včetně prodejů nových domů i povolení a zahájení staveb domů v souvislosti se zlepšením s otevíráním ekonomiky v souvislosti s robustní vakcinační kampaní a ústupem koronaviru a s bezprecedentně silnou podporou fiskální a monetární politiky. Od roku 2022 ale poptávku, prodeje a se zpožděním i nabídku ochlazuje růst úrokových sazeb trhu v návaznosti na zvyšování úrokových sazeb centrální bankou, Federálním rezervním systémem (kvůli oživení ekonomiky, trhu práce a hlavně trvaleji silnému růstu inflace). Úrokové sazby včetně hypotečních úrokových sazeb jsou stále vysoké, takže pokles trh domů včetně poptávky, prodejů a tlaku na ceny bude pokračovat. Ukrajinská krize je pro trh domů nejistotou a rizikem.

Makroekonomický zpravodaj | 26.04.2023

Makroekonomické události USA: Index spotřebitelského sentimentu Conference Board v dubnu oslabil a zaostal za očekáváním

Index spotřebitelského sentimentu Conference Board Spojených států amerických v dubnu k březnu oslabil a zaostal za očekáváním. Silná inflace omezuje finanční stabilitu a sílu domácností a současně nutí centrální banku, Federální rezervní systém zvyšovat úrokové sazby, což oslabuje hospodářství. Celkový sentiment zůstává solidní hlavně díky aktuálně silnému trhu práce, ovšem velké obavy ze silné inflace, zvyšování úrokových sazeb a hospodářské recese trvají. Souhrnný index spotřebitelského sentimentu klesl na 101,3 bodů z 104,0 bodů (revize snížení z 104,2 bodů) v březnu, trh jej čekal 104,0 bodů. Pokles indexu byl dán oslabením podindexu (půlročních) očekávání, když podindex současné situace lehce vzrostl. Celkově lidé v USA cítí setrvalé zlepšování již tak silného trhu práce v souvislosti s progresivní vakcinační kampaní, útlumem pandemie, otevíráním obchodů, firem a ekonomiky. To je důležité, neboť silnější komfortní pocit domácností uvolňuje významnou sílu spotřebitelské poptávky nasměrováním nahromaděných příjmů neutracených během karantén a uzavřených obchodů a ekonomiky a navýšených mohutnou fiskální pomocí z úspor do spotřeby. Očekávání nicméně slábnou se signálem slábnutí ekonomiky kvůli silné inflaci, restrikci monetární politiky ze strany centrální banky Federálního rezervního systému a válce na Ukrajině a taky silnější korekcí akciového trhu s nepříznivým dopadem na ekonomiku. Nebezpečím jsou stále zvýšená inflace, míra restrikce monetární politiky Fedu, hospodářská recese, možná silnější korekce akciového trhu, pandemie i Ukrajinská krize. Před pandemií byl spotřebitelský sentiment v oblastech dlouhodobých maxim, největších od roku 2000 před masivní korekcí technologických akcií v roce 2000 a před korporátními skandály USA a teroristickými útoky 11.9. v roce 2001.

Makroekonomický zpravodaj | 25.04.2023

Makroekonomické události USA: Průmyslová inflace v březnu ustoupila silněji, než se čekalo

Ve Spojených státech amerických v březnu produkční inflace (PPI) včetně svého jádra bez cen potravin a energií ustoupila silněji, než se čekalo. Meziroční růsty cen výrobců silně klesly a zůstávají již pouze zvýšené. Inflační data v meziročním srovnání stále ještě značně překračují hladinu 2 % cíle centrální banky USA Federálního rezervního systému, která proto ještě stále utahuje monetární politiku. Meziměsíčně index PPI nečekaně klesl o 0,5 %, když trh čekal jeho stagnaci. Odchylka vůči tržnímu očekávání je lehce menší kvůli revizi zvýšení v podobě úpravy na stagnaci z poklesu 0,1 % za únor. Index PPI bez cen potravin a energií rovněž překvapil poklesem 0,1 %, trh čekal jeho silnější růst až 0,3 %. Odchylka vůči tržnímu očekávání je ale menší kvůli revizi zvýšení v podobě úpravy na růst 0,2 % ze stagnace za únor. Meziročně tak růst indexu PPI klesl téměř o polovinu, o dost silněji, než čekal trh, až na 2,7 % z 4,9 % v únoru (revize zvýšení z 4,6 %), trh čekal jeho méně velký pokles jen na 3,0 %. Růst indexu PPI bez cen potravin a energií taky silně oslabil podle očekávání trhu na 3,4 % z 4,8 % (revize zvýšení z 4,4 %) v únoru. Omezení agregátní nabídky v důsledku koronavirové pandemie v souvislosti s oživením agregátní poptávky se současným útlumem pandemie a otevíráním obchodů, firem, veřejných institucí včetně škol a ekonomiky v důsledku progresivní vakcinační kampaně včetně ultraexpanzivní monetární a fiskální politiky s tlakem energetické a s ní související Ukrajinské krize přineslo růst inflačních očekávání a tlaků. Nečekaně trvalá síla inflace vede k agresivnějšímu utahování monetární politiky centrální banky Spojených států amerických, Federálního rezervního systému (od mírnění kvantitativního uvolňování zavedeného kvůli koronavirové pandemii po kvantitativní utahování neboli od nákupů cenných papírů po jejich prodeje od 1.6. s citelným růstem úrokových sazeb). Útlum ekonomické aktivity v důsledku zvýšených úrokových sazeb s poklesem cen ropy a nerostných surovin snižuje inflační tlaky. Spotřebitelská i produkční inflace v posledních podzimních měsících včetně svých jádrových indikátorů (bez cen potravin a energií) vykazovaly silný pokles. Zatímco začátkem roku se tento trend v případě jádrové inflace ve spotřebitelském sektoru zasekl, v produkční sféře pokračuje. Spotřebitelská i produkční inflace v meziročním srovnání přesto zůstávají silné. Míra poklesu inflace resp. přiblížení k inflačnímu cíli Fedu 2,0 % ovlivní i agresivitu, rychlost a celkový objem zvyšování úrokových sazeb centrální bankou stejně jako dobu jejich vysoké výše. Fed čeká, že silná inflace kvůli zdražování ropy a náběhu produkčních kapacit napjatých s oživením poptávky s otevřením ekonomiky během dlouhé koronavirové pandemie v tomto roce ještě zůstane vysoká, měla by se ale snižovat. Centrální banka říká, že se inflace časem vrátí k jejímu cíli 2 %, podle posledních makroekonomických projekcí z března 2022 by tak mělo nastat v letech 2024 - 2025.

Makroekonomický zpravodaj | 25.04.2023

Makroekonomické události ČR: Ekonomický sentiment v dubnu vzrostl s pomocí morálky firem i domácností

Souhrnný indikátor ekonomického sentimentu Českého statistického úřadu v dubnu vůči březnu vzrostl s podporou růstu sentimentu firem i domácností. Nálada domácností sice značně zaostává za svým dlouhodobým průměrem, avšak z rekordních minim (v říjnu 2022) během pár měsíců silně vzrostla. Celkový index vzrostl o 3,3 bodů na 97,2 bodů z 93,9 v březnu. Růst byl dán zvýšením indexu sentimentu firem o 2,8 bodů na 98,0 bodů z 95,2 bodů v březnu a posílením indexu domácností o 5,8 bodů z 87,1 bodů v březnu na 92,9 bodů. Sentiment ekonomiky slábne kvůli stále rostoucí prudké inflaci, Ukrajinské krizi, velmi silnému zvýšení úrokových sazeb centrální bankou nedaleko k minimům od listopadu 2012 a s tím spojeným zastavením růstu ekonomiky. Rekordně hodně domácností proto běduje pohledem finanční situace, jak meziročním srovnáním zhoršení tak i výhledem. Firmy ale hlavně průmyslu a stavebnictví tak jako jejich konkurenty a partnery v Evropě či jinde na světě stále skličují omezení nabídky, nedostatek zdrojů, prodlužování dodávek a růst cen vstupů. Na druhou stranu sentiment firem i domácností i v eurozóně v posledních měsících posílil s poklesem inflace a s tím i očekávání zvyšování úrokových sazeb s ochabováním energetické i Ukrajinské krize.

Makroekonomický zpravodaj | 24.04.2023
SFG
Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia