Aktuality

Makroekonomické události eurozóna: ECB podle očekávání zmírnila zvyšování úrokových sazeb z 50 bps na 25 bps, naznačila jejich další zvyšování

Evropská centrální banka podle očekávání trhu zmírnila zvyšování svých hlavních úrokových sazeb z 0,5 procentního bodu na 0,25 procentního bodu. Hlavní úroková sazba hlavních refinančních operací ECB tak byla zvýšena z 3,50 % na 3,75 %. Současně ECB potvrdila program kvantitativního utahování, tedy prodejů cenných papírů z doby kvantitativního uvolňování (které tehdy zvyšovalo expanzi monetární politiky s cílem zvýšit příliš nízkou inflaci) s dodatkem zastavení reinvestic cenných papírů s jejich expirací v rámci Programu nákupu aktiv APP. V komentáři k rozhodnutí banka potvrdila neuspokojivý střednědobý inflační výhled z března, což nejlépe vystihují úvodní slova prohlášení: "Inflační výhled pokračuje být příliš vysoký příliš dlouho." Proto tak potvrdila výhled dalšího zvyšování úrokových sazeb. Důvodem zvyšování úrokových sazeb a pokračování kvantitativního utahování je stále vysoká inflace včetně její jádrové složky bez cen potravin a energií. Inflace sice v posledních měsících výrazně klesla, pouze však kvůli silnému tlaku pádu cen energií. Trend růstu jádrové inflace a růst cen potravin trvá. Snižovat se by se inflace měla v celoročních vyjádřeních podle poslední březnové projekce již od tohoto roku, to by ale stále měla být vysoko. Jádrová inflace se má v roce 2023 zvýšit a klesat až od roku 2024. ECB se snaží vrátit inflaci k jejímu cíli 2,0 %. O dalším směru monetární politiky rozhodne tendence inflace, která je značně nejistá. Zvýšení úrokových sazeb ale ještě přijde, protože zatím klesly pouze cen energií.

Makroekonomický zpravodaj | 04.05.2023

Makroekonomické události USA: Růst zaměstnaneckých nákladů (index ECI) v prvním čtvrtletí nad očekáváním, růst mezd zůstává robustní

Růst zaměstnaneckých nákladů v prvním čtvrtletí s revizí zvýšení za čtvrtý kvartál 2022 překonal očekávání. Zůstává robustní. Pokles inflace vede při relativně stabilním růstu nominálních zaměstnaneckých nákladů k zmírňování poklesu reálných zaměstnaneckých nákladů. Index zaměstnaneckých nákladů USA (mzdy plus benefity) ECI v prvním čtvrtletí v nominálním vyjádření mezikvartálně vzrostl 1,2 %, trh čekal zvýšení 1,1 %. Očekávání trhu bylo překonáno ještě více vzhledem k navýšení růstu indexu v čtvrtém čtvrtletí 2022 na 1,1 % z 1,0 %. Jeho meziroční růst se snížil na 4,8 % z 5,1 % v předchozím kvartálu. V reálném vyjádření se jeho meziroční pokles snížil na 0,2 % z 1,3 % v předchozím kvartálu. Růst mezd se během koronavirové pandemie pohyboval kolem 2,5 % (anualizovaně), od roku 2021 ale vyšplhal k 5,0 %. V období silné inflace růst mezd výrazně předstihuje růst produktivity práce a sytí inflaci silnější, než je inflační cíl centrální banky Spojených států amerických Federálního rezervního systému 2,0 %. Na druhou stranu vzhledem k současné mimořádně vysoké inflaci i přes rychlejší růst nominálních mezd reálné mzdy klesají. Proto Fed rychleji redukuje ultraexpanzi monetární politiky z éry kvantitativního uvolňování kvůli koronavirové pandemii s cílem zdražit peníze a přímo omezit poptávku, růst nákladů a zchladit tak inflaci k normálu.

Makroekonomický zpravodaj | 02.05.2023
SFG
Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia