Makroekonomické události ČR: Pokles reálné mzdy prvního kvartálu výraznější, než se čekalo, zrychlení růst nominální mzdy komplikuje výhled úrokových sazeb
Pokles průměrné hrubé měsíční reálné mzdy prvního čtvrtletí byl výraznější, než se čekalo i přes zrychlení silného růstu průměrné hrubé měsíční nominální mzdy. Ten komplikuje výhled úrokových sazeb v podobě možnosti obnovení jejich zvyšování, protože představuje významný inflační tlak. Silný inflační tlak v podobě robustního, navíc zrychlujícího růstu nominálních mezd je patrně hlavním důvodem proč část bankovní rady České národní banky na posledním zasedání v květnu změnila preferenci k obnovení zvyšování úrokových sazeb, které jen těsně neprošlo (hlasováním ¾ pro jejich stagnaci). Reálná mzda stále klesá i při robustním růstu nominální mzdy kvůli velmi vysoké inflaci. Tyto trendy by měly pokračovat i letos. Pokles průměrné hrubé měsíční reálné mzdy prvního čtvrtletí dosáhl 6,7 % po poklesu 7,9 % (revize snížení z poklesu 6,7 %) v čtvrtém kvartálu 2022, trh jej čekal 6,2 %. Růst průměrné hrubé měsíční nominální mzdy vzrostl na 8,6 % z 6,6 % (revize snížení z 7,9 %) v čtvrtém čtvrtletí 2022 na 41 265 Kč, po očištění o sezónní vlivy dosáhla 42 437 Kč. Spotřebitelská inflace byla 16,4 %. Medián mezd činil 34 741 Kč. Objem mezd se zvýšil o 9,8 % při růstu počtu zaměstnanců o 1,1 %. V mezikvartálním srovnání průměrná hrubá měsíční nominální mzda v prvním čtvrtletí 2023 po očištění o sezónní vlivy vzrostla o 2,2 % po růstu o 2,0 % (revize snížení z růstu 2,1 %). Data potvrzují obavy spotřebitelů ztělesněné slabým spotřebitelským sentimentem posledních kvartálů. Lidé mají obavu ze zhoršení své finanční situace (kromě toho se obávají poklesu výkonnosti ekonomiky a trhu práce), které reálně velmi pociťují. V kontextu Ukrajinské a energetické krize a s nimi spojenými riziky, nejistotami a obavami domácnosti cítí vedle vysoké inflace, již nestíhá krýt i silný růst nominálních mezd s reálným snížením jejich příjmů i prudký růst úrokových sazeb a tím i obavy výraznějšího oslabení ekonomiky. Pesimismus domácností se promítá do útlumu maloobchodu (poslední více než rok) i služeb (od druhého pololetí 2022), tedy celkově poklesem spotřeby domácností. Setrvačnost nepříznivých efektů ještě letos potrvá, což dále podváže spotřebu domácností a tím i ekonomický růst. Jak moc se oslabení ekonomiky promítne do ztráty kondice trhu práce a tím i růstu nominálních mezd není zcela jasné.
