Makroekonomické události USA: Růst HDP v druhém čtvrtletí oslabil méně, než se čekalo
Ve Spojených státech amerických v druhém čtvrtletí růst hrubého domácího produktu oslabil méně, než se čekalo. Přesto data ukázala známky oživení ekonomického růstu. Růst potlačila nižší tvorba zásob, bez tohoto efektu by růst posílil. V roce 2022 byl růst HDP relativně solidní. V jeho prvním pololetí ekonomika byla v technické krátké mírné recesi (pokles HDP (na bázi mezikvartální anualizovaná změny) dva kvartály po sobě v řadě). V roce 2023 by od druhého pololetí ekonomika mohla oživovat s ústupem Ukrajinské a energetické krize, poklesem inflace a zastavením zvyšování úrokových sazeb. Růst HDP v mezikvartálním anualizovaném vyjádření po sezónním očištění v druhém čtvrtletí vzrostl až na 2,4 % z 2,0 % v předchozím čtvrtletí, trh čekal jeho pokles na 1,8 %. V mezinárodně porovnatelném meziročním srovnání růst ekonomiky v druhém kvartálu vzrostl na 2,6 % z 1,8 % v předchozím čtvrtletí. Ekonomika prošla v prvním pololetí 2022 lehkou recesí hlavně v souvislosti s restriktivní monetární politikou (kvůli vysoké inflaci) centrální bankou, Federálním rezervním systémem, hlavně ve druhém pololetí roku, který se projevil hlavně na trhu domů, ale i v segmentech spotřeby domácností a firemních investic. I přes oslabení ekonomiky Fed utlumuje podporu ekonomiky monetární ultraexpanzí kvůli trvaleji zvýšené inflaci. Ekonomika navíc trvaleji, byť méně, čelí limitům produkčních zdrojů, výpadkům dodávek a produkce a silnému růstu cen vstupů a později i spotřebitelské inflace. Znát je i energetická a Ukrajinská krize v podobě tlaku na silnější inflaci a růstem nejistoty. Inflace nicméně slábne. Trh práce zůstává rekordně silný s historicky nízkou nezaměstnaností a stále posiluje, proto současná slabost ekonomiky bude omezená jak objemem tak i trváním. V druhém pololetí roku by se mohlo prosadit oživení hospodářství s ústupem zmíněných nepříznivých vlivů. Předpokladem je, že Fed přestane zvyšovat úrokové sazby již od druhého pololetí 2023 s jejich možným snížením od roku 2024, pokud se potvrdí pokles inflace včetně jejího jádra bez cen potravin a energií k jeho cíli 2,0 %. Pokud naopak inflace zůstane pro Fed nepřijatelně zvýšená, úrokové sazby se mohou zvyšovat a zůstávat vysoké déle s nepříznivým dopadem na ekonomický růst a trh práce. Podle poslední červnové projekce Fedu by růst HDP měl v příštích letech zrychlovat, měl by ale zůstat podprůměrný. Fed jej po růstu 2,1 % v roce 2022 pro roky 2023, 2024, 2025 a v dlouhém období predikuje ve výších 1,0 %, 1,1 %, 1,8 % a 1,8 %.
