Aktuality

Makroekonomické události USA: Spotřebitelský sentiment Conference Board v říjnu klesl méně, než se čekalo, zůstává solidní

Index spotřebitelského sentimentu Conference Board Spojených států amerických v říjnu k září klesl míň, než se očekávalo. Zůstává solidní hlavně na pozadí silného hodnocení trhu práce. Pokles sentimentu zajistilo zhoršení optimistického hodnocení segmentu hodnocení současné situace na pozadí značného snížení optimismu ekonomické situace. Očekávání oslabila rovněž byť jen lehce. Silná inflace omezuje finanční stabilitu a sílu domácností a současně nutí centrální banku, Federální rezervní systém zvyšovat úrokové sazby, což oslabuje hospodářství a ohrožuje trh práce. Celkový sentiment zůstává solidní hlavně díky aktuálně silnému trhu práce, ovšem velké obavy ze silné inflace, zvyšování úrokových sazeb a hospodářské recese trvají, přidává se i znepokojení z politické situace. Souhrnný index spotřebitelského sentimentu klesl jen na 102,6 bodů z 104,3 bodů (revize snížení z 103,0 bodů) v září, méně, než čekal trh až na 100,0 bodů. Celkově lidé v USA cítí setrvalé zlepšování již tak silného trhu práce v souvislosti s progresivní vakcinační kampaní, útlumem pandemie, otevíráním obchodů, firem a ekonomiky. To je důležité, neboť silnější komfortní pocit domácností uvolňuje významnou sílu spotřebitelské poptávky nasměrováním nahromaděných příjmů neutracených během karantén a uzavřených obchodů a ekonomiky a navýšených mohutnou fiskální pomocí z úspor do spotřeby. Očekávání nicméně jsou oslabena se signálem slábnutí ekonomiky kvůli silné inflaci, restrikci monetární politiky ze strany centrální banky Federálního rezervního systému a válce na Ukrajině s nepříznivým dopadem na ekonomiku. Nebezpečím jsou stále zvýšená inflace, míra restrikce monetární politiky Fedu, hospodářská recese i Ukrajinská a Blízkovýchodní krize. Před pandemií byl spotřebitelský sentiment v oblastech dlouhodobých maxim, největších od roku 2000 před masivní korekcí technologických akcií v roce 2000 a před korporátními skandály USA a teroristickými útoky 11.9. v roce 2001.

Makroekonomický zpravodaj | 01.11.2023

Makroekonomické události USA: Index zaměstnaneckých nákladů ECI v druhém čtvrtletí vzrostl méně, než se čekalo, trend lehkého zpomalování růstu mezd trvá, stále je však silný

Růst zaměstnaneckých nákladů v druhém čtvrtletí zaostal za očekáváním. Trend lehkého zpomalování růstu mezd trvá. Mzdy však rostou stále robustně. Pokles inflace vede při relativně stabilním růstu nominálních zaměstnaneckých nákladů k zmírňování poklesu reálných zaměstnaneckých nákladů. Růst indexu zaměstnaneckých nákladů USA (mzdy plus benefity) ECI v druhém čtvrtletí v nominálním vyjádření mezikvartálně klesl na 1,0 % z 1,2 % v předchozím čtvrtletí, trh jej čekal jen 1,1 %. Jeho meziroční růst se snížil na 4,5 % z 4,8 % v předchozím kvartálu. V reálném vyjádření se jeho meziroční pokles z druhého kvartálu 0,2 % proměnil do růstu 1,6 %. Růst mezd se během koronavirové pandemie pohyboval kolem 2,5 % (anualizovaně), od roku 2021 ale vyšplhal k 5,0 %. V období silné inflace, málo rostoucí ekonomiky a nadále silně expandujícího trhu práce růst mezd výrazně předstihuje růst produktivity práce a sytí inflaci silnější, než je inflační cíl centrální banky Spojených států amerických Federálního rezervního systému 2,0 %. Na druhou stranu vzhledem k současné mimořádně vysoké inflaci i přes rychlejší růst nominálních mezd reálné mzdy klesají. Taky proto Fed rychleji redukuje ultraexpanzi monetární politiky z éry kvantitativního uvolňování kvůli koronavirové pandemii s cílem zdražit peníze a přímo omezit poptávku, růst nákladů a zchladit tak inflaci k normálu. V dalších kvartálech by trendy slabší ekonomiky a inflace měly s restriktivní monetární politikou pokračovat s tlakem na trh práce a růst mezd.

Makroekonomický zpravodaj | 31.10.2023

Makroekonomické události USA: Index zaměstnaneckých nákladů ECI v třetím kvartálu lehce překonal očekávání, přes lehce slábnoucí trend ale růst mezd zůstává silný

Růst zaměstnaneckých nákladů v třetím čtvrtletí mírně překonal očekávání. Trend lehkého zpomalování růstu mezd trvá. Mzdy však rostou stále robustně. Pokles inflace vede při relativně stabilním růstu nominálních zaměstnaneckých nákladů k zmírňování poklesu reálných zaměstnaneckých nákladů. Růst indexu zaměstnaneckých nákladů USA (mzdy plus benefity) ECI v třetím čtvrtletí v nominálním vyjádření mezikvartálně vzrostl na 1,1 % z 1,0 % v druhém kvartálu, trh čekal zvýšení 1,0 %. Jeho meziroční růst se snížil na 4,3 % z 4,5 % v předchozím kvartálu. V reálném vyjádření se jeho meziroční růst snížil na 0,6 % z 1,6 % v druhém kvartálu. Růst mezd se během koronavirové pandemie pohyboval kolem 2,5 % (anualizovaně), od roku 2021 ale vyšplhal k 5,0 %. V období silné inflace, málo rostoucí ekonomiky a nadále silně expandujícího trhu práce růst mezd výrazně předstihuje růst produktivity práce a sytí inflaci silnější, než je inflační cíl centrální banky Spojených států amerických Federálního rezervního systému 2,0 %. Na druhou stranu vzhledem k současné mimořádně vysoké inflaci i přes rychlejší růst nominálních mezd reálné mzdy klesají. Taky proto Fed rychleji redukuje ultraexpanzi monetární politiky z éry kvantitativního uvolňování kvůli koronavirové pandemii s cílem zdražit peníze a přímo omezit poptávku, růst nákladů a zchladit tak inflaci k normálu. V dalších kvartálech by trendy slabší ekonomiky a inflace měly s restriktivní monetární politikou pokračovat s tlakem na trh práce a růst mezd.

Makroekonomický zpravodaj | 31.10.2023

Makroekonomické události USA: Spotřebitelská inflace (PCE) v září mírně překonala očekávání, zůstává zvýšená

Spotřebitelská inflace Spojených států amerických měřená indexem cen spotřebitelských výdajů PCE v září mírně překonala očekávání a zůstává zvýšená. Její jádro bez cen potravin a energií naplnilo tržní očekávání. Oba inflační ukazatele již v meziměsíčním srovnání oslabily do pásma normálové nízké inflace, i když v meziročním srovnání zůstávají zvýšené. Silný růst cen ropy nicméně v posledních měsících celkovou inflaci opět zvýšil. Index cen spotřebitelských výdajů PCE meziměsíčně vzrostl lehce nad očekáváním trhu 0,4 % stejně jako v srpnu, trh čekal jeho zvýšení jen 0,3 %. Jeho meziroční růst podle očekávání trhu dosáhl na 3,4 %, když v srpnu byl rovněž 3,4 % (revize snížení z 3,5 %). Jádrový index cen spotřebitelských výdajů PCE (bez potravin a energií) meziměsíčně vzrostl podle očekávání trhu 0,3 % po růstu 0,1 % v srpnu. Jeho meziroční růst klesl podle očekávání trhu na 3,7 % z 3,8 % (revize snížení z 3,9 %) v srpnu. Omezení agregátní nabídky v důsledku koronavirové pandemie v souvislosti s oživením agregátní poptávky se současným útlumem pandemie a otevíráním obchodů, firem, veřejných institucí včetně škol a ekonomiky v důsledku progresivní vakcinační kampaně včetně ultraexpanzivní monetární a fiskální politiky s tlakem energetické a s ní související Ukrajinské krize přinášelo růst inflačních očekávání a tlaků. Nečekaně trvalá síla inflace vedla k agresivnějšímu utahování monetární politiky centrální banky Spojených států amerických, Federálního rezervního systému (od mírnění kvantitativního uvolňování zavedeného kvůli koronavirové pandemii po kvantitativní utahování neboli od nákupů cenných papírů po jejich prodeje od 1.6. s citelným růstem úrokových sazeb). Poslední dobou Fed cíl své hlavní úrokové sazby Federal Funds Rate zvyšuje již jen občas a mírně. Spotřebitelská inflace, hlavně její jádro přesto ještě v meziročním srovnání zůstává vysoko. Meziměsíční dynamika jádrové inflace ale již je v pásmu normálové nízké inflace. Spotřebitelská i produkční inflace od podzimu 2022 včetně svých jádrových indikátorů (bez cen potravin a energií) vykazují pokles. Míra poklesu inflace resp. přiblížení k inflačnímu cíli Fedu 2,0 % ovlivní i agresivitu, rychlost a celkový objem zvyšování úrokových sazeb centrální bankou stejně jako dobu jejich vysoké výše. Fed čeká, že silná inflace kvůli zdražování ropy a náběhu produkčních kapacit napjatých s oživením poptávky s otevřením ekonomiky během dlouhé koronavirové pandemie v tomto roce ještě zůstane vysoká, měla by se ale snižovat. Centrální banka říká, že se inflace časem vrátí k jejímu cíli 2 %, podle posledních makroekonomických projekcí ze září 2023 by tak mělo nastat v letech 2024 - 2026.

Makroekonomický zpravodaj | 30.10.2023
SFG
Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia