Akcie Spojených států amerických v úterý vzrostly. Hlavní akciové indexy USA Dow Jones Industrial Average a S&P 500 zaznamenaly svoje čtvrté růstové obchodní seance v řadě s optimismem dosažení určitého pokroku směrem k dohodě k vyřešení konfliktu Ruské federace a Ukrajiny.
Prezidentka Evropské centrálnií banky Christine Lagardeová v rozhovoru pro kyperský deník nepřekvapila. Bankéřka hlavně shrnula komentáře z poloviny března ze a po zasedání ECB monetární politiky včetně nákupů cenných papírů a úrokových sazeb 10.3. To znamená, podle Lagardeové krátkodobou reakcí ekonomiky eurozóny na Ukrajinskou krizi je zvýšení inflace a pokles ekonomického růstu. Podle prezidentky ale přicházející data nenaznačují větší nebezpečí stagflace (stagnující ekonomiky při větší inflaci). Inflace se podle ní vrátí k cíli ECB 2 % do roku 2024 podle všech scénářů banky. ECB i přes náraz Ukrajinské krize potvrdila trajektorii redukce ultraexpanze monetární politiky v podobě nákupů cenných papírů.
Prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová komentáři na Kypru nepřekvapila. Prezidentka hovořila o nástrojích Evropy řešení Ukrajinské krize. Mimo jiné zmínila přístup “strategické autonomie”, tedy vyvázání ze závislosti na externích zdrojích energie a komponentů strategických produkcí včetně cílů Evropské unie, zdvojnásobení podílu Evropy na globálním trhu produkce polovodičů na 20 % do roku 2030 a snížení poptávky po fosilních palivech Ruské federace a podpora vlastní energetické bezpečnosti diverzifikací dodávek kapalného zemního plynu (LNG) a investicemi do čistých energií. Zmínila způsoby mobilizace investic. Investice mají být podle Francouzky realizovány jednak Fondem příští generace Evropské unie (750 mld. EUR) zahrnují veřejné investice příštích let, přičemž 37 % z nich má směřovat do zelené transformace. Dalším nástrojem má být mobilizace soukromého kapitálu Evropy. Vzhledem k tomu, že kapitálové trhy Evropy jsou stále fragmentovány podle hranic států Evropy, než že by se rozpínaly kontinentem. Proto se Lagardeová domnívá, že unie kapitálových trhů - projekt integrace kapitálových trhů Evropy - se stala důležitější než kdy předtím. ECB i přes náraz Ukrajinské krize potvrdila trajektorii redukce ultraexpanze monetární politiky v podobě nákupů cenných papírů.
Prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová říká, že inflace přestane růst. Podle Lagardeové ceny energií a potravin by v eurozóně měly přestat růst a stabilizovat se, byť na vyšších hladinách, což by mělo eurobloku pomoci vyhnout se ekonomy obávané kombinaci stagnujícího růstu a vysoké inflace. ECB i přes náraz Ukrajinské krize potvrdila trajektorii redukce ultraexpanze monetární politiky v podobě nákupů cenných papírů.
Hlavní akciový index Spojených států amerických S&P 500 v pondělí rostl třetí den v řadě. Ostrý růst akcií producenta elektrických automobilů Tesla zastínil slabost akcií firem sektorů energií a bank. Ukrajina se s Ruskou federací připravovali na jejich první osobní mírové rozhovory za poslední více než dva týdny.
Prezidentka Evropské centrálnií banky Christine Lagardeová ve vystoupení na konferenci nepřekvapila. Bankéřka hlavně shrnula komentáře z poloviny března ze a po zasedání ECB monetární politiky včetně nákupů cenných papírů a úrokových sazeb 10.3. To znamená, podle Lagardeové krátkodobou reakcí ekonomiky eurozóny na Ukrajinskou krizi je zvýšení inflace a pokles ekonomického růstu. Lagardeová řekla, že předpandemická inflační dynamika (charakterizovaná příliš nízkou inflací) se pravděpodobně nevrátí. Jedním z důvodů je konvergence inflačních očekávání k cíli ECB 2 % dle různých indikátorů, zatímco se inflace stala plošnější a indikátory podkladové inflace vzrostly. Tyto indikátory byly ovlivněny cenami energií a limity nabídky, ale s kumulací inflačních tlaků růstový dopad může nějakou dobu setrvat. Indikátor “stabilnější přilnavé inflace” zahrnující položky, jejichž ceny jsou nejsou tak často měněny v prosinci 2021 vzrostl 2,9 %. Toto vše naznačuje, že inflace se střednědobě stále více pravděpodobně bude stabilizovat na cíli 2 % ECB. Proto ECB podle Lagardeové zahájila přizpůsobování politiky (útlumu ultraexpanze monetární politiky v podobě redukce tempa nákupů aktiv), při splnění kritérií vedoucí k její normalizaci (ve smyslu zvyšování úrokových sazeb). Tento obrat ECB potvrdila i přes náraz Ukrajinské krize.
Prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová shrnula komentáře z poloviny března ze a po zasedání ECB monetární politiky včetně nákupů cenných papírů a úrokových sazeb 10.3. To znamená, podle Lagardeové krátkodobou reakcí ekonomiky eurozóny na Ukrajinskou krizi je zvýšení inflace a pokles ekonomického růstu. Podle Lagardeové ECB čeká, že růst ekonomiky eurozóny by měl i přesto zůstat robustní kvůli ochabujícímu vlivu koronavirové pandemie a perspektivě solidní domácí poptávky a silných trhů práce. Inflace se podle ní vrátí k cíli ECB 2 % do roku 2024 podle všech scénářů banky. ECB i přes náraz Ukrajinské krize potvrdila trajektorii redukce ultraexpanze monetární politiky v podobě nákupů cenných papírů. Zajímavostí je ovšem i potvrzení strategie ECB před Ukrajinskou krizí s důrazem na restrukturalizaci vedle digitalizace i v podobě životnímu prostředí vstřícnější transformací ekonomiky. Ta ale přináší další inflační tlaky v době zvýšené inflace hlavně kvůli dopadů pandemie. Lagardeová tento postoj zdůvodnila omezením energetické závislosti na vnějších zdrojích energie.
Ruská federace na úterních rozhovorech slíbila omezit svoje vojenské operace kolem Kyjeva a na severní Ukrajině s cílem vytvoření prostoru dosažení kýžené mírové dohody. Ukrajina navrhla pro mírovou dohodu pro sebe status neutrality s mezinárodními garancemi ochrany před útokem. Rusko se teprve poradí.
Hlavní akciový index Spojených států amerických S&P 500 v pátek končil výše. Akcie firem finančního sektoru vzrostly poté, co výnos hlavního státního dluhopisu USA vyskočil na svou nejvyšší hladinu posledních přibližně tří let.
Ruská federace oznámila redukci plánů na Ukrajině a orientaci na oblasti povstaleckých republik. Podle zdrojů Západu Rusko na Ukrajině utrpělo velké ztráty, přičemž Ukrajina podniká protiofenzivu proti pozicím Ruska. Hrozí však zapojení Běloruska i zbraní hromadného ničení v ukrajinském konfliktu. Rusko potvrdilo odchod klíčového ekonomického poradce prezidenta Vladimira Putina Anatolije Čubajse. Sinopec Group, největší rafinérie Čínské lidové republiky, zastavil rozhovory o petrochemických investicích v Rusku. Podle guvernéra České národní banky hrozí České republice a Evropské unii hospodářská stagnace. Ekonomický sentiment Česka v březnu oslabil hlavně kvůli poklesu sentimentu domácností. V eurozóně index podnikatelského klimatu Německa Ifo v březnu nečekaně silně propadl hlavně kvůli pádu očekávání. Indexy PMI zpracovatelského průmyslu, služeb a ekonomické aktivity Francie, Německa a eurozóny v březnu klesly méně, než se čekalo. Růsty odvětví i ekonomiky zůstávají robustní. Guvernér centrální banky Spojených států amerických Federálního rezervního systému Jerome Powell predikuje návrat inflace k cíli Fedu 2 % během příštích tří let.