CZ EN
Klientská zóna

Aktuality

Vše

Makroekonomické události USA: Index současné obecné ekonomické aktivity Fedu Philadelphie v dubnu klesl silněji, než se čekalo

Index současné obecné ekonomické aktivity dle průmyslových firem Federální rezervní banky regionu Philadelphie v dubnu k březnu klesl silněji, než se čekalo. Růst obecné ekonomické aktivity dle průmyslových firem regionu se tak snížil razantněji, než čekal trh, nicméně zůstal solidní. Index silně klesl na 17,6 bodů z 27,4 bodů v březnu, trh čekal jeho méně silný pokles na 21,0 bodů. Pohledem průmyslových firem oblasti na jejich hospodaření se podobně snížil i růst nových zakázek. Růst cen těchto firem znázorňující inflační tlaky je stále robustní a s Ukrajinskou krizí dále vzrostl. Růst cen vstupů posílil a zůstává prudký a růst cen vlastní produkce posílil taky a zůstává velmi silný. Vzrostl taky růst zaměstnanosti těchto průmyslových firem, zůstal silný. Půlroční výhled obecné ekonomické aktivity dle těchto firem pro závěr druhého pololetí 2022 podstatně klesl a zůstává jen opatrně příznivý. To platí i pro půlroční výhled jejich nových zakázek. Pro stejné období pak průmyslové firmy oblasti pohledem své aktivity čekají opět silný růst jejich cen vstupů a vlastní produkce, oživení investic a zaměstnanosti. Tato očekávání cen, kapitálových výdajů a zaměstnanosti vůči březnu poněkud klesla. Obecně a celkově, zpráva s útlumem pandemie ve Spojených státech amerických stále potvrzuje výhled ekonomického oživení, silného růstu ekonomiky, trhu práce a inflačních tlaků, i když zvyšování úrokových sazeb kvůli silné inflaci a Ukrajinská krize naznačují pokles ekonomického růstu.

Makroekonomický zpravodaj | 11.05.2022

Akciový trh USA: S&P 500, Nasdaq Composite končily výše v rozkolísané obchodní seanci, inflační data na obzoru

Hlavní akciové indexy Spojených států amerických S&P 500 a Nassdaq Composite v úterý končily výše. Akcie velkých růstových firem po výprodeji v předchozím dnu rostly s pádem výnosů státních dluhopisů USA.

Makroekonomický zpravodaj | 11.05.2022

Akciový trh USA: S&P 500 končil pod 4 000 body poprvé od března 2021, pokles vedly růstové akcie

Hlavní akciový index Spojených států amerických S&P 500 v pondělí končil pod 4 000 body poprvé od konce března 2021. Další hlavní akciový index USA Nasdaq Composite spadl více než 4,0 %. Výprodej táhly akcie velkých růstových firem. Investorům přibývají starosti s rostoucími úrokovými sazbami.

Makroekonomický zpravodaj | 10.05.2022

Makroekonomické a finanční události eurozóna: Podle prezidentky ECB Lagardeové kvantitativního uvolňování bude uzavřeno k začátku třetího čtvrtletí, se stagflací ECB nepočítá

Prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová říká, že kvantitativního uvolňování bude uzavřeno k začátku třetího čtvrtletí. K poslednímu rozhodnutí monetární politiky 14.4. (na kterém úrokové sazby změněny nebyly) ECB ukončení nákupů cenných papírů přiblížila k třetímu čtvrtletí. Stagflace (stagnující ekonomika spojená s vysokou inflací) není hlavním scénářem ECB. Komentáře Lagardeové potvrzují rychlejší útlum ultraexpanze monetární politiky. Důvodem je již rok trvající zesílená inflace včetně jádrové inflace bez cen potravin, energií, alkoholických a tabákových produktů.

Makroekonomický zpravodaj | 10.05.2022

Makroekonomické události eurozóna: Pesimismus ekonomiky Německa pro konec roku 2022 se v květnu nečekaně snížil, současná situace ale dál slábne (Indexy ZEW)

Index ZEW sentimentu ekonomických očekávání Německa v květnu k dubnu nečekaně vzrostl, očekávání pro konec roku 2022 ale zůstávají pesimistická. Index ZEW sentimentu současné ekonomické situace Německa i v květnu pokračoval zhoršováním, o něco víc, než se čekalo. Podle institutu se tak německá ekonomika dle očekávání a hodnocení současné situace má během příštích šesti měsíců dále zhoršit. Data jsou stále velmi zatížena Ukrajinskou krizí, jejíž začátek (koncem února) v březnu vyvolal historicky rekordní pád ekonomických očekávání (ještě víc než způsobil úder koronavirové pandemie na jaře 2020) blízko k minimům ze začátku pandemie. Index ZEW sentimentu ekonomických očekávání Německa získal 6,7 bodů na - 34,3 bodů z - 41,0 bodů v dubnu, trh čekal naopak ještě drobný pokles na - 42,0 bodů. Index ZEW sentimentu současné ekonomické situace Německa opět robustně klesl, tentokrát 5,7 bodů na - 36,5 bodů z - 30,8 bodů v dubnu, trh čekal jeho méně výrazný pokles na - 35,0 bodů. Podle institutu ekonomičtí experti (jejichž odpovědi tvoří průzkum) jsou pesimističtí v případě současné ekonomické situace a čekají, že se v příštích 6ti měsících bude dále zhoršovat (byť méně než v dubnu). Podobně jako v dubnu propadlo očekávání inflace, ekonomičtí experti tak nyní čekají, že během půl roku inflace klesne. Nebezpečí stagflace tak vůči příštím 6 měsícům, kleslo, zůstává ale značné. S ohledem na monetární politiku Evropské centrální banky velká většina odborníků čeká růst úrokových sazeb ke konci roku 2022. V této souvislosti se pro následující půlrok podstatně zvýšilo i očekávání ziskovosti firem zejména finančního sektoru, jako jsou banky či pojišťovny, naopak se podstatně snížil výhled ziskovosti pro stavebnictví.

Makroekonomický zpravodaj | 10.05.2022

Makroekonomické události ČR: Dubnová prudká inflace opět nečekaně silně vzrostla

Prudká inflace měřená indexem spotřebitelských cen CPI v České republice v dubnu opět nečekaně ostře vzrostla, odhad trhu předpokládající silnou inflaci byl dost překonán. Průměrná inflace v dubnu vyrostla na 7,0 % z 6,1 % v březnu. Inflace roste značně nad horní limit tolerančního pásma České národní banky 1 - 3 % jejího inflačního cíle 2 %. Index CPI meziměsíčně vzrostl ještě silněji než čekal trh 1,8 % po růstu 1,7 % v březnu, trh čekal jeho méně silný růst 0,9 %. Meziroční růst spotřebitelských cen vyskočil ještě více, než čekal trh na maximum za posledních téměř 30 let, tedy od prosince 1993 (18,2 %) 14,2 % z 12,7 % v březnu, trh čekal jeho méně robustní růst na 13,2 %. Další cenový skok zařídily kategorie Potraviny a nealkoholické nápoje růstem cen 3,6 % meziměsíčně, jejich meziroční růst se zvýšil z 7,7 % v březnu na 10,7 % a příspěvek kategorie k meziroční inflaci poskočil z 1,4 na 1,9 procentního bodu. Hlavní tahoun meziroční inflace, kategorie Bydlení, voda, energie, paliva, v dubnu vykázala meziměsíční růst cen 2,3 %, jejich meziroční růst se zvýšil na 20,0 % z 17,6 % v březnu a příspěvek kategorie k meziroční inflaci poskočil z 4,5 na 5,2 procentního bodu. Velmi silně ovšem stále rostou i ceny kategorií Doprava (meziročně 21,5 %, příspěvek k meziroční inflaci 2,3 procentního bodu). S méně silným vlivem v závěsu mají ovšem rovněž historicky silné zdražování kategorie Stravování a ubytování (meziročně 18,9 %), Rekreace a kultura (meziročně 10,5 %), Odívání a obuv (meziročně 19,3 %) a Bytové vybavení, zařízení domácnosti, opravy (meziročně 10,6 %). Prognózu dubnové inflace České národní banky data nepřekonala tolik co trh, “pouze" o 0,4 procentního bodu. ČNB po datech potvrdila svůj výhled ze zasedání monetární politiky včetně úrokových sazeb (na němž je zvýšila o 75 bps), že inflace bude již brzo kulminovat kolem 15 % s tím, že by měla klesnout pod 10 % začátkem roku 2023 a v jeho druhé polovině by se měla dostat zpět do blízkosti cíle ČNB 2,0 %. Inflaci zvýšila Ukrajinská krize. Od druhého pololetí by měla inflace slábnout.

Makroekonomický zpravodaj | 10.05.2022

Akciový trh USA: Wall Street končil níže s obavami, že vysoká inflace si vynutí tvrdší utahování monetární politiky Fedu

Hlavní akciové indexy Wall Streetu v pátek navýšily své ztráty. Investoři se obávali, že centrální banka Spojených států amerických Federální rezervní systém bude potřebovat být agresivnější v případě zvyšování úrokových sazeb v boji s vysokou inflací, než se čeká.

Makroekonomický zpravodaj | 09.05.2022

Události minulého týdne 2. - 8.5. ČNB nečekaně silně zvýšila úrokové sazby o 75 bps, Fed dle očekávání zvýšil úrokovou sazbu o 50 bps, růsty zpracovatelského průmyslu a služeb USA v dubnu nečekaně ztratily, poptávka slábne

Česká národní banka nečekaně silně zvýšila úrokové sazby o 75 bps, v případě její hlavní úrokové sazby trh čekal zvýšení jen o 50 bps. Přerušila taky trend zpomalování tempa jejich zvyšování přes signály banky pokračování tohoto trendu. Zvýšení 2týdenní repo sazby o 75 bps překonává očekávání trhu růstu o 50 bps poté, co na posledním zasedání ji banka zvýšila o 50 bps. 2týdenní repo sazbu tak ČNB zvýšila na 5,75 % z 5,0 %. Centrální banka Spojených států amerických Federální rezervní systém dle očekávání zvýšila cílů své hlavní úrokové sazby Federal Funds Rate o 50 bps na 0,75 - 1,00 %. Fed rovněž oznámik k 1. červnu zahájení redukce bilance nakoupených cenných papírů z doby koronavirové pandemie. Růsty aktivity zpracovatelského průmyslu a služeb USA v dubnu překvapivě klesly. Ačkoliv zůstávají robustní, data potvrdila pokles růstu poptávky.

Makroekonomický zpravodaj | 09.05.2022

Makroekonomické události USA: Růst zaměstnanosti v období únor - duben nepatrně zaostal za očekáváním, stále velmi silný

Zaměstnanost v nezemědělském sektoru Spojených států amerických v období únor - duben rostla nepatrně méně silněji, než se čekalo. Míra nezaměstnanosti neklesla jak čekal trh, ale stagnovala blízko multidekádního minima. Trend silného oživení trhu práce trvá. Zaměstnanost vzrostla 428 000, trh čekal její růst 391 000. Za únor byl její růst snížen o 36 000 na 714 000 z 750 000 a březnový růst byl snížen o 3 000 na 428 000 z 431 000. V součtu za únor a březen tak byl před měsícem hlášený růst zaměstnanosti snížen o 39 000. Celkově tak v období únor - duben růst zaměstnanosti zaostal za očekáváním o 2 000, tedy méně než 1 000/měsíc. Míra nezaměstnanosti nečekaně stagnovala na březnových 3,6 %, trh čekal její drobný pokles na 3,5 %. Vůči březnu pokračoval silný růst zaměstnanosti přibližně na březnové úrovni. Řada odvětví již dokázala zaměstnanost navýšit vůči období úderem koronavirové pandemie. Trh práce se tak již nachází v pásmu plné zaměstnanosti, ekonomika je tím připravena pro zvyšování úrokových sazeb. S oživením ekonomiky a otevíráním škol se nezaměstnaní a lidé mimo evidenci pracovní síly včetně rodičů starajících se o děti vrací přímo do zaměstnání a míra nezaměstnanosti tak bude nadále klesat. Růst zaměstnanosti by měl pokračovat kvůli oživení ekonomiky a trhu práce, v důsledku účinků vakcinace obyvatelstva a oslabení vlivu koronaviru a kvůli pokračující silné podpoře ekonomiky státem a centrální bankou.

Makroekonomický zpravodaj | 09.05.2022

Makroekonomické události eurozóna: Růst HDP eurozóny v prvním čtvrtletí opět výrazně zpomalil, o něco víc, než se čekalo, byl již jen slabý

Hrubý domácí produkt eurozóny v prvním čtvrtletí 2022 opět výrazně zpomalil, o něco víc, než se čekalo, byl již jen slabý. Růst HDP mezikvartálně klesl na 0,2 % po růstu 0,3 % v předchozím kvartálu, trh čekal pokračování růstu 0,3 %. Meziroční růst HDP vzrostl na 5,0 % z 4,7 % (revize z 4,6 %) v předchozím čtvrtletí, trh čekal růst 5,0 %. Německo se pohybuje na hraně stagnace, stále doplácí hlavně na produkční omezení nabídky. Silně oslabily růsty ekonomik Itálie a Francie stejně jako řady dalších ekonomik eurozóny. Ve Francii růst hospodářství zkrátila hlavně zimní koronavirová vlna omikron, která ve Francii byla jedna z nejsilnějších v Evropě, což ochromovalo domácí ekonomiku. Ukrajinská krize se zvýšenou inflací se projevila oslabením očekávání a větší opatrností výdajů domácností a firem. Od vypuknutí koronavirové pandemie na jaře 2020 hospodářský cyklus odrážel vlny výskytů onemocnění a tím i zavírání a otevírání ekonomiky. Od poloviny roku 2021 bylo oživení růstu ekonomiky zbržděné kvůli koronavirové pandemii produkčními omezeními světové ekonomiky v podobě nedostatku výrobních komponentů spojených s výpadky dodávek a produkce a silný růst cen vstupů a později i spotřebitelské inflace. Rok 2022 by tak měl být ve znamení sice zpomalení hospodářské dynamiky ovšem taky normalizace a posunu k rovnováze i v oblasti inflace, která by měla klesat k méně zvýšeným úrovním. Otazníky visí nad celým rokem, kdy se více projeví pokles poptávky poklesem růstu světové ekonomiky a tím i exportu i vysoká inflace, trvající produkční limity růst ekonomiky rovněž stlačí. Proto ekonomický růst dále zpomalí. Na druhou stranu ochabuje dopad původu všech potíží posledních dvou let - vliv koronavirová pandemie na ekonomiku se snižuje. Provozy firem a obchody zůstávají otevřené, lidé si drží práci a nezaměstnanost zůstává nízká. Ekonomika se pandemii přizpůsobuje. Inflace by měla od druhého pololetí klesat, důležité bude jak moc, protože půjde o pokles z vysokých hodnot. Ukrajinská krize je rizikem vývoje ekonomiky.

Makroekonomický zpravodaj | 09.05.2022
SFG
Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia