Aktuality

Makroekonomické a finanční události ČR: ČNB v zápisu zasedání monetární politiky (5.5.) naznačila trvalejší vysoké úrokové sazby

Česká národní banka v zápisu zasedání monetární politiky (5.5.) naznačila trvalejší vysoké úrokové sazby, než naznačuje její poslední květnová prognóza. Ta počítá již od tohoto podzimu s jejich snižováním. Další vývoj úrokových sazeb je nejasný nejen nejistým makroekonomickým vývojem včetně inflace a geopolitických rizik ale i názorovým rozdělením bankovní rady ČNB. Štěpení se zvětšuje dodáním váhy minoritního názoru úrokové sazby nezvyšovat volbou prezidenta Miloše Zemana nového nástupce Jiřího Rusnoka v čele ČNB Aleše Michla. Taky proto banka zvažovala i alternativní scénář monetární politiky odhlížející od aktuálních inflačních tlaků, podle kterého by nějaký čas úrokové sazby zůstaly stabilní. Naopak hlavní scénář počítá s jejich zvyšováním až k 8,25 %. Na druhou stranu zápis naznačuje drobné zmírnění jestřábích postojů některých členů bankovní rady včetně poznatků výrazného přesunu inflačních tlaků vlivem války od domácích poptávkových k vnějším nabídkovým a nákladovým vlivům. Převažovalo taky mínění, že vysoká inflace se zatím nepřelévá do výrazného zrychlení nominálního mzdového růstu. I když se zvýší vliv Michla v ČNB, většina bankovní rady jej spolu s Dědkem zatím pravděpodobně bude přehlasovávat. Zatím, protože ještě k červenci Zeman může významně obměnit složení bankovní rady až o tři její členy, kteří dosud hlasují v konsensu pro razantní zvyšování úrokových sazeb (může je však potvrdit ve funkci a nového radního jmenovat pouze místo dosluhujícího guvernéra Jiřího Rusnoka).

Makroekonomický zpravodaj | 13.05.2022

Makroekonomické události USA: Prudká produkční inflace (PPI) v dubnu nad očekáváním se známkami kulminace

Ve Spojených státech amerických v dubnu prudká produkční inflace (měřená indexem cen producentů PPI) včetně své jádrové složky bez cen potravin a energií byla nad očekáváním trhu se známkami kulminace. V meziročním vyjádření se produkční inflace drží u svých rekordů (od listopadu 2010). Zápis by sahal ještě více do historie nebýt toho, že právě v tom měsíci statistika začala být sledována. Meziměsíčně index opět silně vzrostl 0,5 %, trh čekal růst 0,5 %. Data však překonávají tržní očekávání kvůli revizi navýšení březnového růstu z 1,4 % na 1,6 %. Index PPI bez cen potravin a energií vzrostl rovněž silně 0,4 %, trh čekal zvýšení 0,6 %. Data ale odpovídají očekávání trhu vzhledem k revizi zvýšení březnového růstu z 1,0 % na 1,2 %. Meziroční růst indexu PPI klesl na 11,0 % z 11,5 % (revize zvýšení z 11,2 %) v březnu, trh čekal jeho větší pokles na 10,7 %. Růst indexu PPI bez cen potravin a energií sestoupil na 8,8 % z 9,6 % (revize zvýšení z 9,2 %) v březnu, trh čekal jeho menší pokles na 8,9 %. Meziměsíční růst produkčních cen v březnu vytáhl růst cen zboží 1,3 % zejména růstem cen kategorie zboží bez cen potravin a energií 1,0 %, zatímco ceny služeb stagnovaly. Meziroční růst produkčních cen táhnou přibližně stejným dílem růst cen zboží 16,3 % (příspěvek k celkovému růstu výrobních cen 5,4 procentního bodu) a ceny služeb růstem 8,1 % (příspěvek celkovému růstu výrobních cen 5,3 procentního bodu). V rámci zboží dominují růst cen energií 40,0 % (příspěvek celkovému růstu výrobních cen 2,4 procentního bodu) a ceny zboží bez cen potravin a energií růstem 10,1 % (příspěvek celkovému růstu produkčních cen 2,2 procentního bodu). V rámci služeb růst cen obchodních služeb 15,4 % (příspívá celkovému růstu výrobních cen 3,1 procentním bodem), růst cen služeb bez cen služeb obchodu, dopravy a skladů 3,2 % (příspěvek celkovému růstu produkčních cen 1,3 procentního bodu) a ceny služeb dopravy a skladů 22,6 % (příspěvek k celkovému růstu produkčních cen 1,0 procentního bodu). Silný růst produkčních cen je plošný. Trendy silného růstu inflace jsou patrné prakticky celý tento rok. Inflační tlaky plně proudí do spotřebitelské inflace. Inflace na firemní úrovni i spotřebitelské úrovni již značně překračuje cíl americké centrální banky, Federálního rezervního systému 2,0 %. Inflace je do značné míry tažena specifickými a jednorázovými jevy (poptávkové inflační tlaky spojené s otevíráním ekonomiky, nabídkové inflační tlaky s omezenými kapacitami ekonomiky). Inflace během prvotního koronavirového šoku, který ji značně stlačil na produkční i spotřebitelské úrovni byla značně pod cílem centrální banky Spojených států amerických 2,0 %, na produkční i spotřebitelské úrovni ale během roku 2021 naplnila signály růstu inflačních tlaků a očekávání a přeskočila zmíněný cíl. V roce 2022 inflace dále akceleruje, v dalších měsících ji potáhne výše Ukrajinská krize. Data obecně potvrzují silné inflační tlaky a sílící inflaci pokračující i v roce 2022.

Makroekonomický zpravodaj | 12.05.2022

Makroekonomické události USA: Silná spotřebitelská inflace (CPI) v dubnu nad očekáváním, potvrdila ale kulminaci

V dubnu ve Spojených státech amerických silná spotřebitelská inflace (měřená indexem spotřebitelských cen) včetně své jádrové složky bez cen potravin a energií zakolísala kousek od svého minulý měsíc přepsaného dlouhodobého zhruba 40letého rekordu a potvrdila svoji kulminaci. Mírně překonala očekávání trhu. Inflační data značně překračují hladinu 2 % cíle centrální banky USA Federálního rezervního systému. Index spotřebitelských cen CPI meziměsíčně vzrostl 0,3 % po růstu 1,2 % v březnu a překonal tak očekávání trhu zvýšení 0,2 %. Jeho meziroční růst klesl z březnového maxima od prosince 1981 8,5 % na 8,3 %, méně, než čekal trh, který předpokládal snížení růstu na 8,1 %. Index spotřebitelských cen CPI bez cen potravin a energií meziměsíčně vzrostl nad očekáváním trhu 0,6 % po jeho růstu 0,3 % v březnu, trh předpokládal jeho menší zvýšení 0,4 %. Na meziroční úrovni jeho růst sestoupil z čerstvého březnového maxima od srpna 1982 6,5 % na 6,2 %, méně, než čekal trh, který počítal se snížením růstu na 6,0 %. Meziměsíční růst cen potáhly ceny bydlení a potravin, pokles cen energií již cenový růst zbrzdil. V meziročním srovnání vysoká inflace je tažena hlavně silným růstem cen energií (růst cen 30,3 % a příspěvek 2,5 procentního bodu), cenami bydlení (růst cen 5,1 % a příspěvek 1,7 procentního bodu), cenami potravin (růst cen 9,4 % a příspěvek 1,3 procentního bodu), cenami starších osobních a nákladních automobilů (růst cen 22,7 % a příspěvek 0,9 procentního bodu) a cenami nových automobilů (růst cen 13,2 % a příspěvek 0,5 procentního bodu). Fed čeká, že silná inflace kvůli zdražování ropy a náběhu produkčních kapacit napjatých s oživením poptávky s otevřením ekonomiky během dlouhé koronavirové pandemii během tohoto roku ještě zůstane vysoká, měla by se ale snižovat. Fed útlum své ultraexpanzivní monetární politiky, nejprve v podobě redukce kvantitativního uvolňování, od března i zvyšováním úrokových sazeb a od května i redukcí bilance nakoupených cenných papírů během kvantitativního uvolňování (tedy kvantitativní utahování) centruje hlavně podle trvalého a silného růstu inflace.

Makroekonomický zpravodaj | 11.05.2022
SFG
Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia