Aktuality

Makroekonomické události eurozóna: Indexy PMI ekonomické aktivity Francie, Německa a eurozóny v dubnu nečekaně zpevnily, její růst robustní

V dubnu vůči březnu indexy PMI ekonomické aktivity a služeb eurozóny překvapivě vzrostly. Růst aktivity služeb vzrostl ze solidní na silnou hladinu, růst ekonomické aktivity zůstal solidní. Index PMI zpracovatelského průmyslu sice klesl, avšak méně než se čekalo, růst aktivity odvětví přes snížení zůstal solidní. Trh čekal poklesy indexů resp. růstů aktivity odvětví resp. ekonomiky, měly nicméně zůstat solidní. Data tak ukazují, že před drtivý březnový pád sentimentu ekonomických očekávání kvůli vypuknutí války na Ukrajině reálná ekonomická aktivita nadále solidně roste. Za eurozónu index PMI zpracovatelského průmyslu klesl méně, než se čekalo na 55,3 bodů z 56,5 bodů v březnu, trh čekal jeho větší pokles na 54,7 bodů. Index PMI služeb nečekaně vzrostl na 57,7 bodů z 55,6 bodů v březnu, trh čekal jeho pokles na 55,0 bodů. Podobně index PMI ekonomické aktivity taky nečekaně posílil na 55,8 bodů z 54,9 bodů v březnu, trh čekal jeho pokles na 53,9 bodů. Vývoj ve Francii i Německu byl podobný jak v eurozóně, pouze s tím rozdílem, že ve Francii růst zpracovatelského průmyslu podobně jako v službách a celé ekonomice nečekaně posílil, přičemž ve službách zůstal silný a růst celkové ekonomické aktivity posílil ze solidní na silnou hladinu a v Německu květnový růst aktivity zpracovatelského průmyslu klesl víc, než se čekalo ze silné na solidní úroveň. V eurozóně vývoj ekonomické aktivity, hlavně služeb během 2 let koronavirové pandemie odrážel vývoj pandemických vln koronaviru v Evropě a dle toho střídavé utahování a uvolňování ekonomické aktivity. Naopak exportní zpracovatelský průmysl již od jarní koronavirové vlny v roce 2020 tolik omezován nebyl. Kompenzoval a tlumil tak slabost domácí ekonomiky. Ekonomice pomohlo oslabení koronavirové pandemie v Evropě, otevírání ekonomik a sílení jejich oživení na pozadí s plošnou intenzivní očkovací kampaní s masivní fiskální a monetární podporou ekonomice. Druhá polovina roku 2021 ale byla poznamenána obavami z dalších poryvů koronavirových vln a taky produkčními omezeními nabídky. Ukrajinská krize zasáhla hlavně domácnosti a očekávání firem, do jejich aktuální aktivity se dosud příliš nepromítla. Během roku 2022 bude oživení hospodářství stále podporováno poklesem nebezpečí pandemie koronaviru vzhledem k účinné vakcinační kampani a s masivní fiskální a monetární podporou ekonomice. Rizikem ovšem jsou produkční limity ekonomiky spojené s pandemií (nedostatek produkčních dílů a pracovní síly), silný růst cen energií a taky nové poryvy koronavirové pandemie. Taky Ukrajinská krize a rovněž prudký pokles ekonomického růstu Čínské lidové republiky, klíčového obchodního partnera Německa, mohou letos oživení ekonomiky zhatit. Vzhledem k velké expozici na Ruskou federaci, na Čínu i na výpadku zpracovatelského průmyslu je Německo jednou z nejohroženějších ekonomiky nebezpečím recese hospodářství.

Makroekonomický zpravodaj | 26.05.2022

Makroekonomické události eurozóna: Indexy PMI zpracovatelského průmyslu, služeb a ekonomické aktivity v květnu slábly víc, než se čekalo, jejich růst stále solidní

V květnu vůči dubnu indexy PMI a tím i růsty ekonomické aktivity, služeb a zpracovatelského průmyslu eurozóny slábly víc, než se čekalo, jejich růst ale zůstává solidní. Přesto data stále ukazují, že před drtivý březnový pád sentimentu ekonomických očekávání kvůli vypuknutí války na Ukrajině reálná ekonomická aktivita nadále solidně roste. Za eurozónu index PMI zpracovatelského průmyslu klesl víc, než se čekalo na 54,4 bodů z 55,5 bodů v dubnu, trh čekal jeho menší pokles na 54,9 bodů. Podobně index PMI služeb klesl víc, než se čekalo na 56,3 bodů z 57,7 bodů v dubnu, trh čekal jeho jen malý pokles na 57,5 bodů. Obdobně index PMI ekonomické aktivity taky oslabil víc, než se čekalo na 54,9 bodů z 55,8 bodů v dubnu, trh čekal jeho menší pokles na 55,3 bodů. Vývoj ve Francii i Německu byl podobný jak v eurozóně, pouze s tím rozdílem, že ve Francii růst ekonomické aktivity klesl o něco méně, než se čekalo a ve službách i ekonomice zůstal silný, zatímco v Německu růsty aktivity zpracovatelského průmyslu a celkové ekonomické aktivity nečekaně posílily a růst aktivity služeb klesl ze silné hladiny na solidní. V eurozóně vývoj ekonomické aktivity, hlavně služeb během 2 let koronavirové pandemie odrážel vývoj pandemických vln koronaviru v Evropě a dle toho střídavé utahování a uvolňování ekonomické aktivity. Naopak exportní zpracovatelský průmysl již od jarní koronavirové vlny v roce 2020 tolik omezován nebyl. Kompenzoval a tlumil tak slabost domácí ekonomiky. Ekonomice pomohlo oslabení koronavirové pandemie v Evropě, otevírání ekonomik a sílení jejich oživení na pozadí s plošnou intenzivní očkovací kampaní s masivní fiskální a monetární podporou ekonomice. Druhá polovina roku 2021 ale byla poznamenána obavami z dalších poryvů koronavirových vln a taky produkčními omezeními nabídky. Ukrajinská krize zasáhla hlavně domácnosti a očekávání firem, do jejich aktuální aktivity se dosud příliš nepromítla. Během roku 2022 bude oživení hospodářství stále podporováno poklesem nebezpečí pandemie koronaviru vzhledem k účinné vakcinační kampani a s masivní fiskální a monetární podporou ekonomice. Rizikem ovšem jsou produkční limity ekonomiky spojené s pandemií (nedostatek produkčních dílů a pracovní síly), silný růst cen energií a taky nové poryvy koronavirové pandemie. Taky Ukrajinská krize a rovněž prudký pokles ekonomického růstu Čínské lidové republiky, klíčového obchodního partnera Německa, mohou letos oživení ekonomiky zhatit. Vzhledem k velké expozici na Ruskou federaci, na Čínu i na výpadky zpracovatelského průmyslu je Německo jednou z nejohroženějších ekonomik vůči nebezpečí recese hospodářství.

Makroekonomický zpravodaj | 26.05.2022

Makroekonomické a finanční události USA: Zápis zasedání Fedu monetární politiky (3.- 4.5.) kostlivce ve skříni nepřinesl a výhled vyzněl optimisticky: silná ekonomika, pokles inflace ovšem i s možností vysokých úrokových sazeb

Centrální banka Spojených států amerických, Federální rezervní systém v zápisu posledního zasedání centrální banky Spojených států amerických Federálního rezervního systému monetární politiky včetně úrokových sazeb a bilance cenných papírů 3. - 4.5. trhy nevyděsila (vzhledem k nejistotám a obavám trhů silné inflace a možného agresivního zvyšování úrokových sazeb a hospodářské recese). Dokonce naznačila příznivý výhled pokračování solidního růstu ekonomiky i letos (přes jeho očekáváné snížení) a hlavně pokles inflace. Fed však potvrdil i možnost, že úrokové sazby budou muset být zvýšeny silně (do restriktivní polohy). Hlavní výzva Fedu se nyní přesunula k řešení velmi vysoké inflace trojnásobně překračující cíl Fedu, které centrální banka čelí snižováním monetární expanze redukcí a uzavřením kvantitativního uvolňování resp. přechodem do fáze kvantitativního utahování a rovněž rychlejším zvyšováním úrokových sazeb. Guvernér Fedu Powell nedávno avizoval, že Fed se bude snažit přesvědčivě snížit inflaci do přijatelných mezí za každou cenu. Powell vyzval k takovému zvyšování úrokových sazeb, které povede k rozhodnému poklesu inflace. Powell opakoval zvýšení úrokových sazeb o 50 bps na dvou nadcházejících zasedáních Fedu. Podle Powella se země může vyhnout vážnému (ekonomickému) poklesu. Inflace ale sotva vykazuje náznaky kulminace, proto bude zrychlené zvyšování úrokových sazeb pokračovat.

Makroekonomický zpravodaj | 26.05.2022
SFG
Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia