Aktuality

Makroekonomické a finanční události eurozóna: ECB dle očekávání snížila tempo zvyšování úrokových sazeb z 75 bps na 50 bps, prezentovala zahájení kvantitativní utahování od března 2023 a značně zvýšila výhled inflace

Evropská centrální banka zvýšila své hlavní úrokové sazby dle očekávání trhu o 0,5 procentního bodu, tedy mírněji, než dosud, kdy zvyšovala o 75 bps. Hlavní úr. sazba hlavních refinančních operací ECB tak vzrostla z 2,00 % na 2,50 %. Současně jak ECB dříve avizovala představila program kvantitativního utahování, tedy prodejů cenných papírů z doby kvantitativního uvolňování (které tehdy zvyšovalo expanzi monetární politiky s cílem zvýšit příliš nízkou inflaci). ECB tak od začátku března bude redukovat dlouhodobě naakumulovanou zásobu cenných papírů Programu nákupu aktiv APP (formou neobnovení jejich nákupů s jejich expirací) tempem 15 mld. EUR/měsíčně do konce června 2023, kdy ECB průběh kampaně vyhodnotí a dále přenastaví či potvrdí. ECB rovněž potvrdila, že kvantitativní uvolňování resp. cenné papíry nakoupené z doby koronavirové pandemie v rámci Pandemického mimořádného nákupního programu (PEPP) bude nadále nedotčeno ve stávající výši minimálně až do konce roku 2024. Důvodem zvyšování úrokových sazeb a zahájení kvantitativního utahování je nečekaně vysoká inflace včetně podstatného zvýšení projekcí inflace včetně její jádrové složky bez cen potravin a energií. Rovněž ECB potvrdila inflační rizika ve směru vyšší inflace i s reflexí zesílení růstu mezd. Banka také uznala slábnutí inflačních tlaků (pokles nabídkových omezení a oslabení potlačené poptávky). Snižovat se by se inflace měla v celoročních vyjádřeních podle prosincové projekce již od příštího roku, to by ale stále měla být vysoko. Jádrová inflace se má v roce 2023 zvýšit a klesat až od roku 2024. Podle ECB je stejně jako posouzení v září riziko výhledu ekonomického růstu jasně na spodní straně zvláště v krátkém období. Podle prosincové projekce banky může ekonomika eurozóny ve čtvrtém čtvrtletí 2022 a prvním kvartálu 2023 uváznout v recesi, která by však měla být mělká a krátká. Za celý rok 2023 by ekonomický růst měl být mírný. ECB v prohlášení potvrdila očekávání dalšího zvyšování úrokových sazeb. ECB se snaží vrátit inflaci k jejímu cíli 2,0 %. Monetární politika v roce 2022 zůstane expanzivní kvůli vlnám kvantitativního uvolňování uplynulých dvou dekád, byť značně méně, než letos a loni. O jejím dalším směru rozhodne tendence inflace, který je značně nejistý. Série zvýšení úrokových sazeb ale ještě přijde, protože inflace sotva vykazuje kulminaci na vysokých hodnotách.

Makroekonomický zpravodaj | 15.12.2022

Makroekonomické události USA: Fed podle očekávání zmírnil tempo zvyšování úrokové sazby z 75 bps na 50 bps, zhoršil makroekonomické projekce včetně zvyšování úrokové sazby

Federální rezervní systém, centrální banka Spojených států amerických podle očekávání snížila tempo zvyšování cíle své hlavní úrokové sazby Federal Funds Rate na 0,5 procentního bodu (z 0,75 procentního bodu) na 4,00 - 4,50 %. Banka taky potvrdila plán kvantitativního utahování, tedy redukce bilance cenných papírů (nakoupených v době kvantitativního uvolňování s cílem pomoci ekonomice zatížené koronavirovou pandemií). V komentáři k rozhodnutí Fed kromě aktualizace nové výše cílované hlavní úrokové sazby neučinil žádné změny. Opakoval tak základní komentář z předchozích zasedání, tedy klíčovou vhodnost dalšího zvyšování cíle Federal Funds Rate. Makroekonomické projekce centrální banky ale vidí v roce 2023 její další zvýšení hluboko v restriktivním teritoriu (výše úrokových sazeb omezující ekonomickou aktivitu), celkově kumulativně o dalších zhruba 75 bps do pásma 5,00 - 5,25 %. Hlavní úroková sazba by podle predikce měla být restriktivní i v roce 2024, byť poněkud méně, než v roce 2023. Fed rovněž poněkud zhoršil makroekonomické projekce v podobě snížení výhledu růstu ekonomiky a na druhé straně zvýšení výhledu růstu nezaměstnanosti resp. snížení očekávání poklesu inflace. Podle prosincového výhledu centrální banky inflace klesne od příštího roku, blízko k cíli Fedu 2,0 %, přesněji do pásma 2 - 3 % ovšem o rok později, než Fed čekal v září, tedy až v letech 2024 a 2025. Rozhodnutí nastavení úrokových sazeb a kvantitativního utahování s komentáři nepřekvapují. Během tohoto roku rychlé zvyšování úrokových sazeb s předsunem těžiště zvýšení úrokových sazeb má za cíl rychle dohnat inflaci, aktuálně v trojnásobné výši cíle Fedu 2,0 %. Fed předchází do další fáze kampaně posunu monetární politiky snižování tempa restrikce (ekonomické aktivity), které má inflaci snížit. Nyní Fed vstupuje do vylaďovací fáze. Důvodem je setrvačnost monetárního utahování, poslední data potvrzující trend poklesu inflace a stagnace ekonomiky. S trvaleji silnou inflací a s přibližným naplněním svého cíle plné zaměstnanosti Fed během tohoto roku posílil zpřísňování monetární politiky. Výhled inflace je ovšem značně nejistý (v posledních kvartálech velmi nemile překvapil). Vzhledem k tomu, že podle jeho vývoje se bude odvíjet další směr a dynamika úrokových sazeb, úrokové zatížení v dalších kvartálech je adekvátně zastřeno mlhou nejistoty.

Makroekonomický zpravodaj | 15.12.2022

Makroekonomické události eurozóna: Index firemního klimatu Ifo v listopadu vzrostl nad očekáváním se silným růstem výhledu

Index podnikatelského klimatu Německa Ifo v listopadu vůči říjnu vzrostl víc, než se čekalo, když nečekaně silně zpevnilo očekávání. Naopak hodnocení současné situace oslabilo víc, než se čekalo. Očekávání jsou stále velmi oslabena v pásmu pesimismu. Hodnocení současné situace setrvale decentně slábne, zůstává však v optimistickém pásmu. V březnu sentiment německých firem propadl kvůli propuknutí Ukrajinské krize pod tlakem pádu očekávání, když hodnocení současné situace tolik zasaženo nebylo. Duben, květen a červen přinesly stabilizaci nálady firem. Hodnocení současné situace se oklepalo z negativních vlivů a zamířilo blízko k maximům od roku 2019. Jenže v červenci opět pod tahem hlavně pádu očekávání se pokles firemního sentimentu obnovil. Slabost se lehce prohloubila v srpnu a velmi ostře v září, když propadalo hodnocení současné situace i očekávání. Teprve na podzim je markantní stabilizace nálady německých podniků. To by mohlo znamenat zlom více než rok trvajícího klesajícího trendu celkové podnikatelské nálady (v říjnu až na minimum z jara 2020, prvního úderu koronavirové pandemie) zpět pod předpandemické úrovně hlavně kvůli ostrému slábnutí očekávání. Současná situace je stále obecně hodnocena jako příznivá, mírně pod předpandemickými hladinami. Očekávání jsou v pásmu pesimismu. Index Ifo tedy vzrostl víc, než se čekalo až na 86,3 bodů z 84,5 (revize zvýšení z 84,3) bodů v říjnu, trh čekal jeho menší růst jen na 85,0 bodů. Index Ifo současné situace oslabil víc, než se čekalo až na 93,1 bodů z 94,2 (revize zvýšení z 94,1) bodů v říjnu, trh čekal jeho menší pokles jen na 93,8 bodů. Index Ifo očekávání vzrostl silněji, než se čekalo na 80,0 bodů z 75,9 (revize zvýšení z 75,6) bodů v říjnu, trh čekal jeho méně výrazný vzestup na 77,0 bodů. Všechny 4 hlavní sektory ekonomiky, tedy zpracovatelský průmysl, služby, obchod a stavebnictví v listopadu ve shodě s agregátními indexy ohlásily růst celkového firemního sentimentu tažený očekáváními. Oslabení ekonomiky hlavně v prvním pololetí 2023 tedy může být menší, než se čekalo. Podle dřívějších komentářů institutu ekonomika míří do recese. Velkou starostí pro německé firmy zůstávají rostoucí ceny energií a nebezpečí nedostatku plynu. Sentiment zůstává oslaben ve všech zmíněných sektorech (hlavně v obchodě a stavebnictví) kvůli velmi oslabeným očekáváním. Hodnocení současné situace je v sektorech mírně optimistické, hlavně ve službách a nejméně v obchodě. V případě celkového firemního sentimentu i nálady současné situace většinou jde o hodnocení pod předpandemickými úrovněmi, v případě stavebnictví dokonce pod minimem prvního úderu pandemie na jaře 2020. Hodnocení současné situace zpracovatelského průmyslu přes rok a půl setrvalý pokles stále je nad předpandemickými úrovněmi. Očekávání jsou ve všech 4 sektorech jsou silně pesimistická, hlavně v obchodě a stavebnictví, v kterém je u dna z dob prvního ataku koronavirové pandemie na jaře 2020. Během roku 2021 firemní sentiment hlavně domácí ekonomiky včetně hodnocení současné situace a očekávání ve druhém čtvrtletí obecně příznivě reagoval na ústup koronavirové pandemie, otevírání a oživení ekonomiky s vakcinační kampaní. Naopak druhé pololetí znamenalo pokles firemního sentimentu včetně hodnocení současné situace a očekávání kvůli novému vzedmutí koronavirových vln, omezení poptávky a taky kvůli produkčním limitům ekonomiky (nedostatek produkčních dílů a pracovní síly, růst cen). V roce 2022 zatím trend pádu firemního klimatu Německa odstartovala invaze Ruska na Ukrajině. Předstihové indikátory signalizují stagnaci hospodářství či recesi. Vedle Ukrajinské krize ve spojení se silnou inflací a hrozbou nedostatku energií letos ekonomiku omezují trvající další rizika: produkční limity ekonomiky spojené s pandemií (nedostatek produkčních dílů a pracovní síly) a taky nové poryvy koronavirové pandemie ohrožující ekonomický růst Čínské lidové republiky, klíčového obchodního partnera Německa. Vzhledem k velké expozici na Ruskou federaci, na Čínu i na výpadky zpracovatelského průmyslu je Německo jednou z nejohroženějších ekonomik vůči nebezpečí recese hospodářství.

Makroekonomický zpravodaj | 14.12.2022

Makroekonomické události USA: Nová výstavba v říjnu oslabila méně, než se očekávalo

V říjnu ve Spojených státech amerických rezidenční nová výstavba domů včetně jejich zahájení staveb resp. stavebních povolení pokračovala slábnutím, byť méně, než se čekalo. Meziměsíčně v říjnu v USA dle anualizovaných sezónně očištěných dat, zahájení staveb rezidenčních domů klesla méně, než čekal trh, jen na 1 425 000, když trh čekal jejich pokles až na 1 410 000 z 1 488 000 (revize zvýšení z 1 439 000) v září. Spadla tak 4,2 % po poklesu 1,3 % (revize zvýšení z poklesu 8,1 %) v září. Povolení staveb rezidenčních domů meziměsíčně rovněž klesla méně, než se čekalo na 1 526 000 z 1 564 000 v září, trh čekal jejich výraznější snížení na 1 515 000. Klesla tak 4,2 % po poklesu 1,3 % (revize zvýšení z poklesu 8,1 %) v září. Po pádu trhu domů USA v dubnu 2020, tedy v měsíci, kdy i ekonomika pravděpodobně dosedla na dno krize se aktivita vracela včetně povolení i zahájení staveb domů. Zahájení a povolení staveb domů již překonaly svoje předkoronavirová maxima na rekordy od roku 2006, tedy, od světové finanční a hospodářské krize 2008 - 2009 s oslabením pandemie, otevíráním ekonomiky s uvolněním úspor vlivem potlačené poptávky kvůli zavřeným obchodům a nákupním možnostem a silnou fiskální a monetární podporou ekonomiky v podobě nízkých úrokových sazeb. Svoji roli hraje i nedostatek domů a růst jejich cen. Vývoj posledního roku od druhého pololetí 2022 ale ukazuje obrat, tedy vysokou inflaci, zvyšování úrokových sazeb, což vygradovala i Ukrajinská krize s poklesem poptávky po domech. Zahájení i povolení staveb domů sice v posledních měsících výrazně oslabují, jejich dlouhodobý silný růstový trend ale trvá. Přes pokles nerovnováhy posledních kvartálů ale nabídka nového bydlení stále dotahuje poptávku. V dozvucích roku 2022 by se měl podobně pro stavebnictví neradostně vyvíjet i rok 2023.

Makroekonomický zpravodaj | 14.12.2022

Makroekonomické události USA: Index současné ekonomické aktivity Fedu New Yorku v listopadu značně nečekaně ostře vzrostl z menší recese do slabšího růstu

Dle firem zpracovatelského průmyslu zprávy Empire State zpracovatelského průmyslu Fedu New Yorku index současné obecné ekonomické aktivity v listopadu k říjnu ostře vzrostl o dost víc, než čekal trh. Menší recese ekonomické aktivity z října se tak přechodem do jejího drobného růstu uzavřela. Trh čekal zmírnění recese. Tlaky kapacit a inflace slábnou. Podobně vyznívá i výhled pro druhý kvartál 2023. Index tak meziměsíčně překvapivě silně vzrostl na 4,5 bodů z - 9,1 bodů v říjnu, trh čekal jeho menší růst pouze na - 5,0 bodů. V roce 2021 růst ekonomické aktivity, inflačních tlaků a tlaků na produkční kapacity firem sílil ve spojitosti s otevřenější ekonomikou USA s pokračující ultraexpanzivní monetární a fiskální politikou. Letos ekonomický růst a investiční aktivita včetně kapacitních a inflačních tlaků slábnou, když poryvy koronavirové pandemie stále znamenají produkční omezení komponentů a materiálů, nabídky pracovních sil a silnou inflaci, kvůli níž stahuje svoji podporu centrální banka Spojených států amerických, Federální rezervní systém ve spojení s růstem úrokových sazeb. Tlaky na kapacity včetně silného trhu práce a inflace ale zůstávají významné hlavně v segmentu domácí ekonomiky. Nepříznivý vliv má i Ukrajinská krize.

Makroekonomický zpravodaj | 14.12.2022

Makroekonomické události eurozóna: Indexy ZEW ekonomického sentimentu v prosinci vzrostly

Indexy ZEW sentimentu ekonomických očekávání i současné ekonomické situace Německa v prosinci vzrostly. Očekávání vzrostla víc, než se čekalo, zatímco růst hodnocení současné situace zaostal za očekáváním. Slabost současné ekonomické situace a zvlášť výhledu pro druhý kvartál roku 2023 se tak snížila, stále však zůstává značná. Podle institutu pesimismus ekonomických expertů (jejichž odpovědi tvoří průzkum) v prosinci klesl v případě současné ekonomické situace. Čekají, že se v příštích 6ti měsících tato situace bude dále značně zhoršovat, byť o dost méně, než čekali v listopadu. Prezident ZEWu Achim Wambach k datům sdělil: "Velká většina expertů finančního trhu v příštích měsících čeká pokles inflace. Ve spojení se zatímní stabilizací na trzích energií to vede k významnému zlepšení ekonomického výhledu." Data jsou stále velmi zatížena Ukrajinskou krizí, jejíž začátek (koncem února) v březnu vyvolal historicky rekordní pád ekonomických očekávání (ještě víc než způsobil úder koronavirové pandemie na jaře 2020) blízko k minimům ze začátku pandemie. Index ZEW sentimentu ekonomických očekávání Německa vzrostl velmi silně, víc, než čekal trh, 13,4 bodů na - 23,3 bodů z - 36,7 bodů v prosinci, trh čekal jeho růst jen na - 26,4 bodů. Index ZEW sentimentu současné ekonomické situace Německa vzrostl méně, než čekal trh, 3,1 bodů na - 61,4 bodů z - 64,5 bodů v listopadu, trh čekal jeho větší růst až na - 57,0 bodů.

Makroekonomický zpravodaj | 13.12.2022

Makroekonomické události USA: Spotřebitelská inflace (CPI) v listopadu oslabila víc, než se čekalo k normálovým hodnotám, dezinflační trend se potvrzuje

V listopadu ve Spojených státech amerických v meziročním srovnání stále ještě silná spotřebitelská inflace (měřená indexem spotřebitelských cen) včetně svého jádra (bez cen potravin a energií) oslabila víc, než se čekalo. Na meziměsíční bázi ale inflace v posledních měsících klesla blízko k normálovým hodnotám. Dezinflační trend se tak potvrzuje. Inflační data v meziročním srovnání stále ještě značně překračují hladinu 2 % cíle centrální banky USA Federálního rezervního systému, která proto utahuje monetární politiku. Data potvrzují vhodnost (značného) snížení tempa zvyšování úrokových sazeb, které již byly ještě letos navýšeny do pásma restrikce (snižují ekonomickou aktivitu). Index spotřebitelských cen CPI meziměsíčně vzrostl nečekaně méně, než čekal trh, jen 0,1 %, trh čekal jeho větší růst až 0,3 % po jeho růstu 0,4 % v říjnu. Jeho meziroční růst tak klesl víc, než se čekalo na 7,1 % z 7,7 % v říjnu, trh čekal jeho menší pokles jen na 7,3 %. Index spotřebitelských cen CPI bez cen potravin a energií meziměsíčně vzrostl o něco méně, než čekal trh, tedy jen 0,2 %, trh čekal jeho zvýšení až 0,3 % po růstu 0,3 % v říjnu. Na meziroční úrovni tak jeho růst klesl trochu víc, než se čekalo, tedy na 6,0 % z 6,3 % v říjnu, trh čekal jeho menší pokles jen na 6,1 %. Fed čeká, že silná inflace kvůli zdražování ropy a náběhu produkčních kapacit napjatých s oživením poptávky s otevřením ekonomiky během dlouhé koronavirové pandemie během tohoto roku ještě zůstane vysoká, měla by se ale snižovat. Fed útlum své ultraexpanzivní monetární politiky, nejprve v podobě redukce kvantitativního uvolňování, od března i zvyšováním úrokových sazeb a od června i redukcí bilance nakoupených cenných papírů během kvantitativního uvolňování (tedy kvantitativní utahování) centruje hlavně podle trvalého a silného růstu inflace.

Makroekonomický zpravodaj | 13.12.2022

Makroekonomické události eurozóna: Mírná recese zpracovatelského průmyslu a ekonomiky eurozóny v listopadu překvapivě oslabila (indexy PMI zpracovatelského průmyslu, služeb a ekonomiky Francie, Německa a eurozóny)

V listopadu vůči říjnu indexy PMI hlavně zpracovatelského průmyslu a ekonomické aktivity Francie, Německa a eurozóny převážně nečekaně rostly a vykazovaly aktivitu v teritoriu mírné recese. Za eurozónu index PMI zpracovatelského průmyslu překvapivě vzrostl na 47,3 bodů z 46,4 bodů v říjnu, trh čekal jeho pokles na 46,0 bodů. Index PMI služeb překvapivě stagnoval na říjnových 48,6 bodech, trh čekal jeho pokles na 48,0 bodů. Index PMI ekonomické aktivity nečekaně vzrostl na 47,8 bodů z 47,3 bodů v říjnu, trh čekal jeho snížení na 48,0 bodů. V eurozóně se meziměsíčně mírná recese ekonomické aktivity a zpracovatelského průmyslu nečekaně zmenšila, ve službách zůstala nízká na říjnové úrovni. Trh čekal její prohloubení na solidní hladinu ve zpracovatelském průmyslu resp. měla zůstat nízká v aktivitě služeb a ekonomiky. V eurozóně vývoj ekonomické aktivity, hlavně služeb během 2 let koronavirové pandemie odrážel vývoj pandemických vln koronaviru v Evropě a dle toho střídavé utahování a uvolňování ekonomické aktivity. Poptávka směřovala při uzavřeném segmentu služeb do zboží. Naopak exportní zpracovatelský průmysl již od jarní koronavirové vlny v roce 2020 tolik omezován nebyl. Kompenzoval a tlumil tak slabost domácí ekonomiky. Ekonomice pomohlo oslabení koronavirové pandemie v Evropě, otevírání ekonomik a sílení jejich oživení na pozadí s plošnou intenzivní očkovací kampaní s masivní fiskální a monetární podporou ekonomice. Druhá polovina roku 2021 ale byla poznamenána obavami z dalších poryvů koronavirových vln a taky produkčními omezeními nabídky. Během roku 2022, hlavně v jeho prvním pololetí oživení hospodářství bylo stále podporováno poklesem nebezpečí pandemie koronaviru vzhledem k účinné vakcinační kampani a s masivní fiskální a monetární podporou ekonomice. Potlačená poptávka z dob pandemie se uvolnila hlavně do služeb. Ukrajinská krize, která vypukla během prvního kvartálu ještě první pololetí příliš neovlivnila, citelně však nejistotami a riziky energetických dodávek s tlakem na silnější inflaci a vyšší úrokové sazby oslabuje ekonomickou aktivitu ve druhém pololetí. Vedle toho riziky ovšem stále jsou produkční limity a inflační tlaky ekonomiky spojené s pandemií (nedostatek produkčních dílů a pracovní síly), přestože v posledních měsících slábnou a taky nové poryvy koronavirové pandemie. Vzhledem k velké expozici na Ruskou federaci, na Čínu i na výpadky zpracovatelského průmyslu je Německo jednou z nejohroženějších ekonomik vůči nebezpečí recese hospodářství.

Makroekonomický zpravodaj | 13.12.2022
SFG
Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia