Aktuality

Makroekonomické události eurozóna: Indexy Ifo v prosinci vzrostly víc, než se čekal

Indexy podnikatelského klimatu Německa Ifo v prosinci k listopadu vzrostly víc, než se čekalo, hlavně podindex očekávání. Očekávání jsou nicméně stále velmi oslabena v pásmu pesimismu. Hodnocení současné situace až do po letošního podzimu setrvale decentně sláblo, zůstává však v optimistickém pásmu mírně pod předpandemickými hladinami. V březnu sentiment německých firem propadl kvůli propuknutí Ukrajinské krize pod tlakem pádu očekávání, když hodnocení současné situace tolik zasaženo nebylo. Duben, květen a červen přinesly stabilizaci nálady firem. Hodnocení současné situace se oklepalo z negativních vlivů a zamířilo blízko k maximům od roku 2019. Jenže v červenci opět pod tahem hlavně pádu očekávání se pokles firemního sentimentu obnovil. Slabost se lehce prohloubila v srpnu a velmi ostře v září, když propadalo hodnocení současné situace i očekávání. Teprve na podzim je markantní stabilizace nálady německých podniků. To by mohlo znamenat zlom více než rok trvajícího klesajícího trendu celkové podnikatelské nálady (v říjnu až na minimum z jara 2020, prvního úderu koronavirové pandemie) zpět pod předpandemické úrovně hlavně kvůli ostrému slábnutí očekávání. Index Ifo tedy vzrostl víc, než se čekalo až na 88,6 bodů z 86,4 (revize zvýšení z 86,3) bodů v listopadu, trh čekal jeho menší růst jen na 87,4 bodů. Index Ifo současné situace taky vzrostl víc, než se čekalo až na 94,4 bodů z 93,2 (revize zvýšení z 93,1) bodů v listopadu, trh čekal jeho menší růst jen na 93,5 bodů. Index Ifo očekávání taky vzrostl silněji, než se čekalo až na 83,2 bodů z 80,2 (revize zvýšení z 80,0) bodů v listopadu, trh čekal jeho méně výrazný vzestup jen na 82,0 bodů. Zpracovatelský průmysl, služby, obchod a stavebnictví v prosinci ve shodě s agregátními indexy ohlásily růst celkového firemního sentimentu tažený hlavně očekáváními i zlepšením hodnocení současné situace. Ve stavebnictví firemní sentiment mírně klesl. Oslabení ekonomiky hlavně v prvním pololetí 2023 tedy může být menší, než se čekalo. Podle dřívějších komentářů institutu ekonomika míří do recese. Velkou starostí pro německé firmy zůstávají rostoucí ceny energií a nebezpečí nedostatku plynu. Sentiment zůstává oslaben ve všech zmíněných sektorech (hlavně v obchodě a stavebnictví) kvůli velmi oslabeným očekáváním. Hodnocení současné situace je v sektorech mírně optimistické, hlavně ve službách a nejméně taky v obchodě a stavebnictví. V případě celkového firemního sentimentu i nálady současné situace většinou jde o hodnocení pod předpandemickými úrovněmi, v případě stavebnictví dokonce pod minimem prvního úderu pandemie na jaře 2020. Hodnocení současné situace zpracovatelského průmyslu přes rok a půl setrvalý pokles stále je nad předpandemickými úrovněmi. Očekávání jsou ve všech 4 sektorech jsou silně pesimistická, hlavně v obchodě a stavebnictví, v kterém je u dna z dob prvního ataku koronavirové pandemie na jaře 2020. Během roku 2021 firemní sentiment hlavně domácí ekonomiky včetně hodnocení současné situace a očekávání ve druhém čtvrtletí obecně příznivě reagoval na ústup koronavirové pandemie, otevírání a oživení ekonomiky s vakcinační kampaní. Naopak druhé pololetí znamenalo pokles firemního sentimentu včetně hodnocení současné situace a očekávání kvůli novému vzedmutí koronavirových vln, omezení poptávky a taky kvůli produkčním limitům ekonomiky (nedostatek produkčních dílů a pracovní síly, růst cen). V roce 2022 zatím trend pádu firemního klimatu Německa odstartovala invaze Ruska na Ukrajině. Předstihové indikátory signalizují stagnaci hospodářství či recesi. Vedle Ukrajinské krize ve spojení se silnou inflací a hrozbou nedostatku energií letos ekonomiku omezují trvající další rizika: produkční limity ekonomiky spojené s pandemií (nedostatek produkčních dílů a pracovní síly) a taky nové poryvy koronavirové pandemie ohrožující ekonomický růst Čínské lidové republiky, klíčového obchodního partnera Německa. Vzhledem k velké expozici na Ruskou federaci, na Čínu i na výpadky zpracovatelského průmyslu je Německo jednou z nejohroženějších ekonomik vůči nebezpečí recese hospodářství.

Makroekonomický zpravodaj | 19.12.2022

Události minulého týdne 12. - 18.12.: V ČR prezident jmenoval nové členy bankovní rady ČNB, Michl čeká pokles inflace od jara, inflace se známkami kulminace, indexy ZEW vzrostly, ECB a Fed zmírnily zvyšování úrokových sazeb, dezinflace USA potvrzena

V České republice prezident Miloš Zeman jmenoval 2 nové členy bankovní rady České národní banky, změnu monetární politiky to ale pravděpodobně nepřinese. Guvernér ČNB Aleš Michl čeká pokles (velmi vysoké) inflace od jara. Spotřebitelská inflace (měřená indexem spotřebitelských cen CPI) v listopadu opět vzrostla značně silněji, než čekal trh, naznačila však svoji kulminaci. Index ZEW ekonomického sentimentu Německa v prosinci vzrostly: sentiment očekávání víc a současné situace méně, než se čekalo. Evropská centrální banka podle očekávání zmírnila tempo zvyšování svých hlavních úrokových sazeb z 75 bps na 50 bps. Představila též program kvantitativního utahování, tedy redukce zásoby nakoupených cenných papírů z doby kvantitativního uvolňování. Banka rovněž opět značně zvýšila své výhledy inflace eurozóny. Ve Spojených státech amerických Federální rezervní systém rovněž snížil tempo zvyšování cíle své hlavní úrokové sazby Federal Funds Rate na 50 bps z 75 bps. Zhoršil též poněkud výhled základních makroekonomických agregátů. Spotřebitelská inflace (měřená indexem spotřebitelských cen CPI) v listopadu potvrdila svůj dezinflační trend.

Makroekonomický zpravodaj | 19.12.2022
SFG
Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia