Hlavní akciové indexy Spojených států amerických S&P 500 a Nasdaq Composite v pátek končily na svých maximech za poslední měsíc, index S&P 500 od 13.12. a index Nasdaq Composite od 14.12. Akcie hlavní banky USA JPMorgan Chase a dalších bank vzrostly po svých výsledcích čtvrtého čtvrtletí 2022, které otevřely firemní výsledkovou sezónu USA čtvrtého čtvrtletí.
Petr Pavel s podporou koalice Spolu (Občanská demokratická strana, KDU - ČSL a TOP 09) a předseda opozičního hnutí ANO 2011 Andrej Babiš podle očekávání jasně ovládli první kolo prezidentských voleb České republiky se ziskem 35,4 % resp. 34,99 % při rekordní účasti 68,24 % voličů (více než v předchozích dvou volbách, v porovnání s minulými volbami o 6,32 procentního bodu) a postoupili do jejich druhého kola. V druhém kole voleb je favoritem Pavel, který by měl získat více hlasů od voličů ostatních kandidátů prvního kola.
Hrubý domácí produkt (4Q 2022, 17.1.) je hlavní makroekonomickou zprávou týdne 16. - 20.1. Čínské lidové republiky. Růst ekonomiky byl ve čtvrtém kvartálu opět zasažen pandemií, zpomalení růstu ekonomiky ale ustává.
Výhled pro rok 2023 je celkově opatrně optimistický. Hospodářská slabost a vysoká inflace by letos měly polevovat. Trh práce a růst nominálních mezd si udrží sílu a budou základem, že na oživení spotřeby domácností a ekonomiky nebudeme čekat dlouho. Snižování úrokových sazeb je možné nejdříve od druhého pololetí 2023. Dalšími plusy tohoto roku by měl být další ústup rizik a nejistot a silná koruna. Negativy letos budou trvající slabost trhu domů a stavebnictví. Přes pozitivní obraty trendů inflace i úrokové sazby i letos budou vysoké, ekonomická výkonnost slabá.
Index cen výrobců PPI (12 2022, 16.1.) je hlavní makroekonomickou zprávou týdne 16. - 20.1. České republiky. Velmi vysoká produkční inflace slábne.
Indexy ZEW ekonomického sentimentu současné situace a očekávání (1 2023, 17.1.) a vystoupení prezidentky Evropské centrální banky Christine Lagardeové (19.1. a 20.1.) jsou očekávané hlavní makroekonomické a finanční události týdne 16. - 20.1. eurozóny. Indexy ZEW mohou i v lednu posílit. Lagardeová může potvrdit útlum tempa zvyšování úrokových sazeb.
Svátek Den Martina Luthera Kinga (16.1.), index současné obecné ekonomické aktivity Federální rezervní banky New Yorku (1 2023, 17.1.), index cen producentů PPI (12 2022, 18.1.), maloobchodní tržby (12 2022, 18.1.), index současné obecné ekonomické aktivity Federální rezervní banky Philadelphie (1 2023, 19.1.), zahájení a povolení staveb domů (12 2022, 19.1.) a prodeje starších/existujících domů (12 2022, 20.1.) jsou hlavní makroekonomické události týdne 16. - 20.1. Spojených států amerických. Svátek Den Martina Luthera King taky znamená zavřené trhy USA. Regionální průzkumy ekonomické aktivity firem zpracovatelského průmyslu by měly naznačit zmírnění recese ekonomické aktivity ze solidní na malou úroveň. Inflace včetně produkčního růstu cen i na jádrové úrovni (bez cen potravin a energií) od čtvrtého čtvrtletí 2022 meziměsíčně výrazně oslabuje až k normálovým hladinám. Spotřeba domácností v reálném vyjádření je slabá. Trh domů včetně nové výstavby a prodejů starších domů pokračuje v ostrých poklesech.
Akcie Spojených států amerických ve čtvrtek zavíraly výše. Navýšily tak svoje současné zisky, když prosincová data potvrdila silný pokles inflace, v anualizovaném meziměsíčním vyjádření až k normálu 2 % centrální banky USA Federálního rezervního systému. To podporuje očekávání dalšího zmírnění a brzké zastavení zvyšování cíle její hlavní úrokové sazby Federal Funds Rate.
Akcie Spojených států amerických ve středu končily ostře výše. Oba hlavní akciové indexy USA S&P 500 a Nasdaq Composite získaly více než 1 % s tím jak investoři byli optimističtí před zprávou prosincové spotřebitelské inflace (CPI) USA. Ta by mohla dát centrální bance USA Federálnímu rezervnímu systému prostor omezit její agresivní zvyšování cíle své hlavní úrokové sazby Federal Funds Rate.
Světová banka zkrátila své projekce ekonomického růstu roku 2023 mnoha zemí k úrovním vrávorajících na hraně hospodářské recese s tím, jak se zvýrazňuje dopad zvyšování úrokových sazeb centrálních bank, pokračuje válka Ruské federace na Ukrajině a hlavní hospodářské motory světa se zadrhávají.
