Makroekonomické události eurozóna: Index Ifo v únoru vzrostl o něco méně, než se čekalo
Index podnikatelského klimatu Německa Ifo v únoru k lednu vzrostl o něco méně, než se čekalo. Růst celkového sentimentu firem zajistilo nečekaně výrazné posílení podindexu očekávání, naopak hodnocení současné situace překvapivě byť jen mírně kleslo, trh čekal jeho růst. Očekávání jsou nicméně stále oslabena v pásmu pesimismu. Hodnocení současné situace až do po letošního podzimu setrvale decentně sláblo, zůstává však v optimistickém pásmu mírně pod předpandemickými hladinami. Během roku 2022 od března sentiment německých firem výrazně slábl hlavně kvůli propuknutí Ukrajinské a energetické krize, vysoké inflaci a prudkému zvyšování úrokových sazeb Evropskou centrální bankou hlavně pod tlakem pádu očekávání, když hodnocení současné situace tolik zasaženo nebylo. Data obratu indexu Ifo od podzimu 2022 znamenají zlom více než rok trvajícího klesajícího trendu celkové podnikatelské nálady (v říjnu až na minimum z jara 2020, prvního úderu koronavirové pandemie) zpět pod předpandemické úrovně hlavně kvůli ostrému ustávání slabosti očekávání kvůli ustávání obou krizí s poklesem inflace a vcelku solidní výkonnosti ekonomiky. Index Ifo tedy vzrostl mírně méně, než čekal trh na 91,1 bodů z 90,1 (revize snížení z 90,2) bodů v lednu. Index Ifo současné situace ale nečekaně byť drobně klesl až na 93,9 bodů z 94,1 bodů v lednu, trh čekal jeho růst až na 95,0 bodů. Index Ifo očekávání ale vzrostl o něco silněji, než se čekalo až na 88,5 bodů z 86,4 bodů v lednu, trh čekal jeho méně výrazný vzestup jen na 88,4 bodů. Během roku 2021 firemní sentiment hlavně domácí ekonomiky včetně hodnocení současné situace a očekávání ve druhém čtvrtletí obecně příznivě reagoval na ústup koronavirové pandemie, otevírání a oživení ekonomiky s vakcinační kampaní. Naopak druhé pololetí znamenalo pokles firemního sentimentu včetně hodnocení současné situace a očekávání kvůli novému vzedmutí koronavirových vln, omezení poptávky a taky kvůli produkčním limitům ekonomiky (nedostatek produkčních dílů a pracovní síly, růst cen). V roce 2022 zatím trend pádu firemního klimatu Německa odstartovala invaze Ruska na Ukrajině a s ní související energetická krize. Silný růst inflace s nejrychlejším zvyšováním úrokových sazeb Evropskou centrální bankou v historii vedl ke zpomalení růstu ekonomiky. Vedle Ukrajinské krize ve spojení se silnou inflací a hrozbou nedostatku energií v roce 2023 ekonomiku omezují trvající další rizika: produkční limity ekonomiky spojené s pandemií (nedostatek produkčních dílů a pracovní síly) a taky nové poryvy koronavirové pandemie ohrožující ekonomický růst Čínské lidové republiky, klíčového obchodního partnera Německa. Vzhledem k velké expozici na Ruskou federaci, na Čínu i na výpadky zpracovatelského průmyslu je Německo jednou z nejohroženějších ekonomik vůči nebezpečí recese hospodářství. Předstihové indikátory ale již od konce minulého roku signalizují obrat sentimentu, hlavně očekávání i reálné ustávání slabosti ekonomiky. Důvodem je ustávání energetické a Ukrajinské krize s poklesem inflace a vcelku solidní výkonnost ekonomiky.
