Aktuality

Makroekonomické události ČR: Pokles reálné mzdy ve čtvrtém čtvrtletí o něco zaostal za očekáváním, růst nominální mzdy stále robustní

Reálná mzda čtvrtého čtvrtletí při stále silném růstu nominální mzdy kvůli velmi vysoké inflaci pokračovala silným pádem podobně jako v předchozím kvartálu. Pokles průměrné hrubé měsíční reálné mzdy čtvrtého kvartálu jen lehce nedosáhl na očekávání trhu. Tyto trendy by měly pokračovat i letos. Dosáhl 6,7 % po poklesu 9,8 % ve třetím kvartálu, trh jej čekal 7,2 %. Růst průměrné hrubé měsíční nominální mzdy dosáhl na 7,9 % na 43 412 Kč, ve třetím čtvrtletí byl 6,2 %. Spotřebitelská inflace byla 15,7 %. Medián mezd činil 37 463 Kč. V mezikvartálním srovnání průměrná hrubá měsíční nominální mzda ve čtvrtém čtvrtletí 2022 po očištění o sezónní vlivy vzrostla o 2,1 %. V roce 2022 průměrná hrubá měsíční nominální mzda meziročně vzrostla 6,5 %. Při spotřebitelské inflaci 15,1 % se reálná mzda snížila o 7,5 %. Data potvrzují obavy spotřebitelů ztělesněné pádem spotřebitelského sentimentu v posledních měsících. Lidé mají obavu ze zhoršení své finanční situace (kromě toho se obávají poklesu výkonnosti ekonomiky a trhu práce), které reálně velmi pociťují. V kontextu Ukrajinské a energetické krize a s nimi spojenými riziky, nejistotami a obavami domácnosti cítí vedle vysoké inflace, již nestíhá krýt i silný růst nominálních mezd s reálným snížením jejich příjmů i prudký růst úrokových sazeb a tím i obavy výraznějšího oslabení ekonomiky. Pesimismus domácností se promítá do útlumu maloobchodu (poslední více než rok) i služeb (od druhého pololetí 2022), tedy celkově poklesem spotřeby domácností. Setrvačnost nepříznivých efektů ještě letos potrvá, což dále podváže spotřebu domácností a tím i ekonomický růst. Dosavadní trendy by tak měly pokračovat i v dalších čtvrtletích. Jak moc se oslabení ekonomiky promítne do ztráty kondice trhu práce a tím i růstu nominálních mezd není zcela jasné.

Makroekonomický zpravodaj | 06.03.2023

Makroekonomické události eurozóna: Index Sentix důvěry investorů eurozóny v březnu oslabil

Index Sentix důvěry investorů eurozóny v březnu nečekaně klesl, čímž skončil sled 4 měsíčních růstů indexů. Celková nálada, současná situace i očekávání investorů zůstávají v pesimistickém teritoriu. Výhled investorů značně meziměsíčně klesl, investoři stále čekají mírnou recesi eurozóny. Důvodem jsou hlavně nečekaně silné výsledky inflace, které upozornily na to, že úrokové sazby mohou být zvýšeny ještě rychleji, více a déle, než se předpokládalo s nepříznivými dopady na ekonomickou aktivitu. Index Sentix důvěry investorů eurozóny v březnu nečekaně klesl o 3,1 bodů na - 11,1 bodů z - 8,0 bodů v únoru, trh čekal jeho menší zvýšení na - 6,3 bodů. Index Sentix důvěry investorů současné situace eurozóny v březnu posílil popáté v řadě, tentokrát drobně o 0,7 bodů na maximum od června 2022 - 9,3 bodů z - 10,0 bodů v únoru. Index Sentix důvěry investorů očekávání eurozóny v březnu klesl o 7,0 bodů na - 13,0 bodů z - 6,0 bodů v únoru. Investiční sentiment vzrostl již od konce roku 2022 se signály globálního výraznějšího ústupu inflace a tím i nadějemi, že úrokové sazby se již nebudou tolik zvyšovat. Březnová data toto očekávání zpochybnila. Hospodářská recese, nastane - li vůbec, by tak neměla být hluboká.

Makroekonomický zpravodaj | 06.03.2023

Makroekonomické události USA: Ve druhém pololetí 2022 růst produktivity práce revizí snížen víc, než se čekalo, naopak růst mezd a jednotkových nákladů navýšen nečekaně silně

Ve Spojených státech amerických ve druhém pololetí byl růst produktivity práce revizemi snížen víc, než se čekalo hlavně větším než očekáváným snížením jejího růstu ve čtvrtém čtvrtletí a rovněž revizí snížení jejího růstu v třetím kvartálu. Naopak růst nominálních mezd byl revizemi zvýšen víc, než se čekalo jednak větším než očekávaným zvýšením jejich růstu ve čtvrtém čtvrtletí a hlavně revizí zvýšení jejich růstu v třetím kvartálu. Adekvátně pak revizemi růstu produktivity práce a mezd byl růst jednotkových pracovních nákladů revizemi zvýšen víc, než se čekalo jednak větším než očekávaným zvýšením jejich růstu ve čtvrtém čtvrtletí a hlavně revizí zvýšení jejich růstu v třetím čtvrtletí. V roce 2022 klesla produktivita práce recesí ekonomiky a současnou expanzí trhu práce. Růst nominálních mezd zůstával robustní. Tím se silně zvýšil i růst jednotkových pracovních nákladů a inflační tlak. Je to dáno zpožděním reakce trhu práce na útlum na ekonomické aktivity, které je vyostřeno i dlouhodobou vyčerpaností volných pracovních míst a tím i nižší ochotou firem krátit zaměstnanost. V USA mimo zemědělský sektor ve čtvrtém čtvrtletí 2022 mezikvartální změnou anualizovaným vyjádřením po sezónním očištění byl růst produktivity práce snížen víc než se čekalo na 1,7 % z 3,0 %, když trh čekal revizi snížení jejího růstu jen na 2,6 %. Data ale zaostávají za očekáváním trhu ještě mírně více kvůli revizi snížení jejího růstu v třetím čtvrtletí na 1,2 % z 1,4 %. Růst jednotkových pracovních nákladů byl naopak zvýšen víc, než se čekalo na 3,2 % z 1,1 %, když trh čekal revizi zvýšení jejich růstu jen na 1,6 %. Odchylka od očekávání trhu je ještě podstatně větší revizí zvýšení jejich růstu v třetím čtvrtletí na 6,9 % z 2,0 %. V obou zmíněných kvartálech tak větší oslabení růstu produktivity práce bylo následováno poněkud větším navýšením růstu nominálních mezd a tím i jednotkových pracovních nákladů, v případě čtvrtého kvartálu 2022 než čekal trh a za třetí čtvrtletí 2022 revizemi. Produktivita práce v roce 2022 klesala v důsledku recese ekonomiky v prvním pololetí resp. slabšího růstu v druhém pololetí hlavně kvůli růstu úrokových sazeb a oslabování domácí poptávky při současně trvale silném (byť slábnoucím) růstu zaměstnanosti. Ten neodpovídá oslabení poptávky a produkce, protože jednak stále probíhá jeho postpandemické oživení, jednak při dlouhodobě nízké nezaměstnanosti a očekávání firem, že slabost poptávky bude dočasná, se podniky brání déle propouštět pracovní sílu. Rekordně silný trh práce se silným růstem zaměstnanosti a historicky velmi nízkou mírou nezaměstnanosti generuje silný růst mezd, který při poklesu produktivity práce tlačí vzhůru jednotkové pracovní náklady. V současném vysokoinflačním prostředí to ale firmy netrápí, ziskové marže při silném růstu nákladů totiž mohou krýt robustním růstem cen, který inflaci udržuje silnou. V současném období silné inflace růst nominálních mezd předstihuje růst produktivity práce (ta momentálně v prvním pololetí naopak klesla) a sytí tak inflaci silnější, než je inflační cíl centrální banky Spojených států amerických Federálního rezervního systému 2,0 %. Proto Fed rychleji redukuje ultraexpanzi monetární politiky z éry kvantitativního uvolňování kvůli koronavirové pandemii s cílem zdražit peníze a přímo omezit poptávku, růst nákladů a zchladit tak inflaci k normálu. Vedle zvyšování úrokových sazeb redukce ultraexpanze monetární politiky nabývá podoby i kvantitativního utahování, tedy redukce bilance nakoupených cenných papírů ze zmíněného kvantitativního uvolňování. Data nemění dlouhodobé trendy nižšího růstu produktivity práce stejně jako zesilujícího růstu mezd a jednotkových pracovních nákladů. Dlouhodobě produktivita práce pokračuje v mírném růstu, růst mezd sílí víc a proto s ním posiluje i růst jednotkových pracovních nákladů. V dalších kvartálech hospodářská recese sice tlačí na trh práce, ale pouze decentně, takže trendy prvního pololetí 2022 by v dalších kvartálech mohly v mírnější podobě pokračovat.

Makroekonomický zpravodaj | 02.03.2023
SFG
Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia