Události minulého týdne 31.10. - 6.11.: Ekonomika ČR (3Q) téměř zastavila, ČNB nezměnila a ECB zvýšila úrokové sazby o 75 bps, růst HDP EMU (3Q) slábne, Fed zvýšil úrokové sazby o 75 bps, HDP (3Q) zpět v růstu, světový kapitál stále proudí do hotovosti

Makroekonomický zpravodaj
  |  
07.11.2022
  |  
Josef Kvarda
Hospodářství České republiky ve třetím čtvrtletí překvapivě téměř zastavilo růst. Česká národní banka podle očekávání nezměnila svoji hlavní úrokovou sazbu. Evropská centrální banka dle očekávání zvýšila své hlavní úrokové sazby o 75 bps. Růst hrubého domácího produktu eurozóny ve třetím kvartálu zpomaluje podle očekávání. Některé velké ekonomiky eurobloku ale ve třetím kvartálu zrychlily růst (Francie, Itálie, Španělsko). Centrální banka Spojených států amerických Federální rezervní systém podle očekávání zvýšila cíl své hlavnjí úrokové sazby Federal Funds Rate o 75 bps. Naznačila též možnost zpomalení jeho zvyšování, na druhou stranu však i možnost jeho vyššího stropu. Ekonomika Spojených států amerických ve třetím kvartálu vystoupila z drobné recese do menšího růstu, o něco víc, než se čekalo. Kapitál s pesimismem vůči světové ekonomice a akciovým trhů stále proudí do hotovosti od hlavního úderu pandemické krize před 2,5 lety.

Makroekonomické a finanční události ČR: ČNB podle očekávání hlavní úrokovou sazbu nezměnila, snížila výhled inflace i ekonomické aktivity 

Česká národní banka hlavní 2týdenní repo sazbu podle tržního očekávání nezměnila, beze změn ponechala i další hlavní úrokové sazby. ČNB tak stejně jako na předchozím zasedání monetární politiky 29.9. potvrdila zastavení rok trvajícího cyklu agresivního zvyšování úrokových sazeb. Pokud však nedojde k očekávanému výraznému poklesu inflace a inflačních nejistot a rizik, ČNB může zvyšování úrokových sazeb obnovit. 2týdenní repo, lombardní a diskontní sazby tak ČNB ponechala na 7,00 %, 8,00 % resp. 6,00 %. Hlasování o hlavní úrokové sazbě potvrdilo rozdělení názorů bankovní rady poměrem 5/2, s tím rozdílem, že v srpnu hlasující pro její zvýšení preferovali skok o 1 procentní bod, v září i tentokrát o 0,75 procentního bodu. Nová listopadová resp. podzimní prognóza předpokládá krátkodobě ještě zvýšení inflace k 20 %, stále však čeká zhruba do roku a půl s jejím návratem k cíli ČNB 2 %. Banka dále snížila výhled ekonomiky v letech 2023 a 2024. Centrální banka uplynulý rok silně zvyšovala úrokové sazby vzhledem k silnému souběhu domácích a zahraničních cenových tlaků promítající se do domácí inflace, která byla opakovaně výrazně silnější, než čeká centrální banka. ČNB spojuje dražší peníze vedle vysoké inflace i s přehřátým trhem nemovitostí. ČNB v cyklu silného zvyšování úrokových sazeb sledovala cíl dostat silnou inflaci pod kontrolu. Uplynulý rok až dosud hlasování řídili jestřábi poměrem 5/2. Od 1.7. se ale bankovní rada ČNB podstatně obměnila. Nyní tři z nich byli nahrazeni novými bankéři, kteří mají preference blízké k dosavadním holubicím, tedy ve prospěch stability úrokových sazeb případně jejich mírného zvýšení. Zatímco stávající holubice Oldřich Dědek s novým guvernérem Alešem Michlem dlouhodobě opírali svoji preferenci úrokové sazby nezvyšovat o názor, že ČNB nemůže se současnými inflačními především nákladovými tlaky efektivně bojovat, noví členové bankovní rady Jan Frait, Eva Zamrazilová a Karina Kubelková naznačili, že by celoroční silné zvyšování úrokových sazeb mohlo být dostatečné s poklesem inflačních tlaků a se signály blížící se kulminace inflace. Taky proto úrokové sazby od léta stagnují na vysoké úrovni. Přesto, inflace zůstává stále velmi silná a pokud nedojde k jejímu markantnímu snížení, zvýšení úrokových sazeb se obnoví.

Makroekonomické události ČR: Ekonomika ve třetím kvartálu překvapivě téměř zastavila

Hrubý domácí produkt České republiky ve třetím čtvrtletí překvapivě téměř zastavila, trh čekal menší zpomalení ekonomického růstu. V předchozím kvartálu ekonomika rostla ještě solidně. HDP mezičtvrtletně klesl 0,4 % po růstu 0,5 % v předchozím kvartálu, trh čekal pokles HDP 0,1 %. Meziroční růst ekonomiky klesl na 1,6 %, trh čekal jeho větší zpomalení na 1,7 % z 3,7 % v předchozím kvartálu. Podle Českého statistického úřadu byl mezičtvrtletní pokles způsoben nižší domácí poptávkou, zejména nižšími výdaji na konečnou spotřebu domácností, u kterých byl zaznamenán pokles již čtvrté čtvrtletí v řadě. Podle ČSÚ na hrubou přidanou hodnotu měla negativní vliv především skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství a pokles nastal také ve stavebnictví. Maloobchodní tržby chřadnou už rok. Aktivita služeb ještě v prvním pololetí podpírala růst ekonomiky, ve druhém pololetí ale zřejmě hospodářství nečekaně silně srazilo i ochlazení ve službách. Od vypuknutí koronavirové pandemie na jaře 2020 hospodářský cyklus odrážel vlny výskytů onemocnění a tím i zavírání a otevírání ekonomiky. Od poloviny roku 2021 je oživení růstu ekonomiky zbržděné produkčními omezeními světové ekonomiky v podobě nedostatku výrobních komponentů. To se projevuje ve výpadcích zpracovatelského průmyslu a exportu, na nichž je česká ekonomika značně závislá. Zpracovatelský průmysl naráží na kapacitní potíže, nedostek pracovních sil a vstupů produkce, prodlužování dodacích termínů a zesílení inflace. Navíc firmy v přetrvávající hospodářské slabosti proto otálely s investicemi. Efekt se znásobil tím, že stejné problémy stlačilo ke stagnaci i německou ekonomiku (o dost více, než jiné ekonomiky eurozóny), nejvýznamnějšího partnera českého hospodářství. Ukrajinská krize od začátku tohoto roku zvýšením inflace a nejistoty přispěla k zpomalení růstu hospodářství. Sentiment domácností je na historickém minimu a s ním slábnou i výdaje domácností v obchodech. Na druhou stranu solidní aktivita setrvávala ve službách expandujících v ozvěnách otevřené postpandemické ekonomiky, zdá se však, že pouze v prvním pololetí roku. Ekonomika pravděpodobně míří do mělké recese v příštích několika kvartálech, pravděpodobně i v prvním pololetí roku 2023. Více se projeví pokles poptávky rapidním zvýšením úrokových sazeb posledního roku, zpomalení růstu světové ekonomiky i vysoká inflace ve spojení vysokou nejistotou a riziky i kvůli Ukrajinské krizi. 

Makroekonomické a finanční události eurozóna: ECB podle očekávání zvýšila úrokové sazby o 75 bps, potvrdila signál jejich další zvyšování

Evropská centrální banka zvýšila své hlavní úrokové sazby dle očekávání trhu o 0,75 procentního bodu. Hlavní úr. sazba hlavních refinančních operací ECB tak vzrostla z 1,25 % na 2,00 %. Důvodem je nečekaně vysoká inflace a aktualizace potvrzení inflačních rizik ve směru vyšší inflace i s reflexí, že nová data mezd a poslední mzdové dohody naznačují, že růst mezd se může zvyšovat. ECB se snaží vrátit inflaci k jejímu cíli 2,0 %. Banka také uznala slábnutí inflačních tlaků (pokles nabídkových omezení a oslabení potlačené poptávky). Snižovat se by se inflace měla v celoročních vyjádřeních podle zářijové projekce již od příštího roku, to by ale stále měla být vysoko. Podle ECB je stejně jako posouzení v září riziko výhledu ekonomického růstu jasně na spodní straně zvláště v krátkém období. Podle zářijové projekce banky bude ekonomika eurozóny k závěru tohoto roku a v prvním kvartálu roku 2023 stagnovat. ECB v prohlášení potvrdila očekávání dalšího zvyšování úrokových sazeb. Monetární politika v roce 2022 zůstane expanzivní kvůli vlnám kvantitativního uvolňování uplynulých dvou dekád, byť značně méně, než letos a loni. O jejím dalším směru rozhodne tendence inflace, který je značně nejistý.

Makroekonomické události eurozóna: Růst HDP Francie ve třetím čtvrtletí posílil podle očekávání 

Růst hrubého domácího produktu Francie ve třetím kvartálu mezikvartálně dosáhl 0,2 % po růstu 0,5 % v předchozím kvartálu. Meziroční růst klesl na 1,0 % z 4,2 % ve druhém čtvrtletí. Mezikvartální růstová dynamika ukazuje, že ve třetím čtvrtletí růst HDP dokonce posílil vzdor předpokladům geopolitické nejistoty, vysoké inflace a růstu úrokových sazeb. Inflace ale ve Francii není tak vysoká jako v jiných zemích eurozóny a větší vliv na na ekonomiku má domácí sektor služeb, který zatím zřejmě tolik oslabením zasažen nebyl. I tak slábnutí hospodářství by se v dalších čtvrtletích mělo projevit. 

Makroekonomické události eurozóna: Růst HDP Německa ve třetím čtvrtletí oslabil na minimum, trh čekal ponor do drobné recese 

Růst hrubého domácího produktu Německa ve třetím kvartálu mezikvartálně vzrostl na 0,3 % z 0,1 % v předchozím čtvrtletí, trh čekal pokles HDP 0,2 %. Meziročně po očištění o sezónní a kalendářní efekt růst HDP klesl na 1,2 % z 1,7 % v předchozím čtvrtletí, trh čekal jeho větší snížení na 0,8 %. Data Německa odpovídají výraznému slábnutí předstihových firemních sektorových ukazatelů. Ekonomik začátkem druhého pololetí mírně rostla, avšak předstihové ukazatele v nejbližších čtvrtletích signalizují další oslabení do stagnace a možná i do recese. Důvodem je geopolitická nejistota spojená s hrozbami nedostatku energií, vysoká inflace a růst úrokových sazeb. 

Makroekonomické události eurozóna: Růst HDP eurozóny ve třetím čtvrtletí zpomaluje podle očekávání, zůstává však solidní

Růst hrubého domácího produktu eurozóny ve třetím čtvrtletí 2022 zpomalil podle očekávání. Přesto zůstával relativně solidní. Růst HDP mezikvartálně klesl na 0,2 % z 0,8 % (revize snížení z 0,6 %) v předchozím kvartálu. Meziroční růst HDP klesl na 2,1 % z 4,3 % (revize z 4,1 %) v předchozím čtvrtletí. Data jednotlivých hlavních ekonomik eurozóny převážně překonávala očekávání (např. Německo, Francie, Itálie), navíc solidní růsty některých hospodářství, právě Francie, Itálie i Španělska dokonce posílily. Oslabení růstu HDP v Německu (na minimum) a dalších menších ekonomikách eurozóny (Belgie, Rakousko, Portugalsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko) ovšem znamená, že i v eurozóně růstová dynamika HDP slábne. Ekonomika Německa stále doplácí hlavně na produkční omezení nabídky stlačující jeho klíčové sektory zpracovatelského průmyslu a exportu oslabením světové ekonomiky s vysokou inflací. Růst hospodářství eurozóny i přes množství rizik, nejistot a tlaků jeho oslabení ještě v prvním pololetí 2022 posílil pouze díky spotřebě domácností resp. službám, tento zdroj růstu ale ve druhém pololetí roku vysychal. Jiné komponenty hospodářství (investice, export) celý rok ochabují. Ukrajinská krize se zvýšenou inflací se projevila oslabením očekávání a větší opatrností výdajů domácností a firem. Přesto otevřené ekonomiky po vlnách koronavirové pandemie vedly k větší spotřebě služeb. Od vypuknutí koronavirové pandemie na jaře 2020 hospodářský cyklus odrážel vlny výskytů onemocnění a tím i zavírání a otevírání ekonomiky. Od poloviny roku 2021 bylo oživení růstu ekonomiky zbržděné kvůli koronavirové pandemii produkčními omezeními světové ekonomiky v podobě nedostatku výrobních komponentů spojených s výpadky dodávek a produkce a silný růst cen vstupů a později i spotřebitelské inflace. Rok 2022 je ve znamení zpomalení hospodářské dynamiky s poklesem růstu světové ekonomiky a tím i exportu i s vysokou inflací, trvající produkční limity růst ekonomiky rovněž stlačí. Společným jmenovatelem nejistot a rizik je válka na Ukrajině. Na druhou stranu ochabuje dopad původu všech potíží posledních dvou let - vliv koronavirová pandemie na ekonomiku se snižuje. Provozy firem a obchody zůstávají otevřené, lidé si drží práci a nezaměstnanost zůstává nízká. Ekonomika se pandemii přizpůsobuje. Inflace by měla od příštího roku klesat, důležité bude jak moc, protože půjde o pokles z vysokých hodnot. 

Makroekonomické a finanční události USA: Fed podle očekávání zvýšil cíl hlavní úrokové sazby Federal Funds Rate o 75 bps, potvrdil spekulace možnosti zvyšování úrokových sazeb ovšem s náznakem zvýšení jejich stropu

Federální rezervní systém, centrální banka Spojených států amerických podle očekávání znovu, tak jako na předchozích třech zasedáních měnové politiky v červnu, červenci a září zvýšila cíl své hlavní úrokové sazby Federal Funds Rate o 0,75 procentního bodu na 3,75 - 4,00 %. Banka taky potvrdila plán kvantitativního utahování, tedy redukce bilance cenných papírů (nakoupených v době kvantitativního uvolňování s cílem pomoci ekonomice zatížené koronavirovou pandemií). V komentáři k rozhodnutí Fed opakoval základní komentář z předchozích zasedání, tedy klíčovou vhodnost dalšího zvyšování cíle Federal Funds Rate. Fed rovněž naznačil zmírnění zvyšování úrokových sazeb, ovšem i to, že mohou narůst výše, než očekával ještě v září. Rozhodnutí nastavení úrokových sazeb a kvantitativního utahování s komentáři nepřekvapují. Fed přechází do další fáze kampaně posunu monetární politiky do restrikce (ekonomické aktivity), který má inflaci snížit. Během tohoto roku rychlé zvyšování úrokových sazeb s předsunem těžiště zvýšení úrokových sazeb má za cíl rychle dohnat inflaci, aktuálně v trojnásobné výši cíle Fedu 2,0 %. Nyní Fed vstupuje do vylaďovací fáze. S trvaleji silnou inflací a s přibližným naplněním svého cíle plné zaměstnanosti Fed během tohoto roku posílil zpřísňování monetární politiky. Podle zářijového výhledu centrální banky inflace klesne od příštího roku, tedy v letech 2023 a 2024 blízko k cíli Fedu 2,0 %, přesněji do pásma 2 - 3 %. Výhled inflace je ovšem značně nejistý (v posledních kvartálech velmi nemile překvapil). Vzhledem k tomu, že podle jeho vývoje se bude odvíjet další směr a dynamika úrokových sazeb, úrokové zatížení v dalších kvartálech je adekvátně zastřeno mlhou nejistoty.

Makroekonomické události USA: Ekonomika se ve třetím čtvrtletí odrazila z lehké recese do mírného růstu trochu víc, než se čekalo

Hrubý domácí produkt Spojených států amerických mezikvartálně v anualizovaném vyjádření vzrostl 2,6 % po poklesu 0,6 % v předchozím kvartálu, trh čekal zvýšení jen 2,4 %. Odrazu pomohl útlum importu, nižší negativní příspěvek tvorby zásob a vyšší vládní výdaje. I to však potvrzuje celkové slábnutí ekonomiky zvláště když stále slábnou výdaje domácností na zboží, rezidenční investice i nerezidenční investice firem. Slábnutí ekonomiky kvůli vysoké inflaci a výrazně zvýšeným úrokovým sazbám bude pokračovat i v dalších čtvrtletích. 

Akciové trhy: Převod fondů do hotovosti neustává, nejsilnější od pandemické krize (průzkum Bank of America)

Podle průzkumu Bank of America transfer kapitálu do fondů hotovosti byl na začátku kvartálu nejsilnější od pandemické krize v roce 2020. Indikátor Bank of America Bull  Bear zůstal sedmý týden v řadě na nule. To znamená, že jde o nejdelší období maximálního medvědího sentimentu, resp. pesimismu vůči akciím od světové finanční a hospodářské krize let 2008 - 2009. 

Overview of all news

SFG
Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia