Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia
Makroekonomické události Čína: HDP ve třetím čtvrtletí posílil víc, než se čekalo, přesto trendově růst ekonomiky slábne
Ekonomika Čínské lidové republiky ve třetím čtvrtletí 2022 posílila víc, než se čekalo. Přesto trendově její růst slábne. Čínu opakovaně nejvíc sráží vlny koronavirové pandemie, strukturální změny, oslabení realitního trhu a taky světové ekonomiky. Zejména ve druhém kvartálu zemi velmi silně zasáhla další vlna koronavirové pandemie, kdy se uzavírky a restriktivní opatření nevyhnuly ani největším městům a značné části ekonomiky. Od třetího kvartálu pandemie polevila a otevřenější ekonomika se nastartovala do silnějšího růstu. Hrubý domácí produkt Čínské lidové republiky ve třetím čtvrtletí mezikvartálně vzrostl víc, než se čekalo, 3,9 %, trh čekal jeho růst jen 3,5 % po poklesu 2,7 % (revize snížení z 2,6 %) v předchozím kvartálu. Meziroční růst zesílil na 3,9 %, trh čekal jeho menší zpomalení jen na 3,4 % z růstu 0,4 % ve druhém čtvrtletí. Ztráta druhého čtvrtletí podstatně sníží celoroční růst ekonomiky. Ten je v riziku zejména právě ze strany pandemie, Čína ale značně doplatí na slábnutí světové ekonomiky. Analytici podle agentury Reuters očekávají zpomalení celoročního růstu ekonomiky až na 3,2 %, což by bylo nejméně za téměř 50 let. Oficiální cíl Číny ukládá ekonomice růst 5,5 %. Ještě před úderem koronavirové pandemie růst ekonomiky slábl. Poslední pandemické 3 roky v Číně znamenaly trvající rozkolísání ale hlavně oslabení ekonomického cyklu. To je dáno i trvající vládní ultrastriktní politikou nulové tolerance vůči koronaviru, kdy jeho zvýšený výskyt bývá provázen tvrdými uzavírkami ekonomické aktivity.
Makroekonomické události USA: Prodeje nových domů v září propadly méně, než se čekalo
Prodeje nových rezidenčních domů USA v září v anualizovaném vyjádření meziměsíčně propadly méně, než se čekalo. Stále platí, že trh domů kvůli zvyšování úrokových sazeb slábne a porušuje jejich dlouhodobý trend solidního růstu začínajícího po světové finanční a hospodářské krizi 2008 - 2009. Prodeje nových domů v září propadly méně, než se čekalo na 603 000 z 677 000 (revize snížení z 685 000), trh čekal jejich ještě silnější pokles na 585 000. Vůči srpnu tak překvapivě hodně klesly, 10,9 % po růstu 24,7 % (revize snížení z růstu 28,8 %) v srpnu. Jejich útlum v roce 2021 ze stratosfericky rekordních úrovní patrně souvisí jedna s prudkým zdražením úvěrů a taky s nízkou nabídkou nových domů (k jejíž stlačení přispěly i produkční omezení).
Makroekonomické události USA: Ekonomika se ve třetím čtvrtletí odrazila z lehké recese do mírného růstu trochu víc, než se čekalo
Hrubý domácí produkt Spojených států amerických mezikvartálně v anualizovaném vyjádření vzrostl 2,6 % po poklesu 0,6 % v předchozím kvartálu, trh čekal zvýšení jen 2,4 %. Odrazu pomohl útlum importu, nižší negativní příspěvek tvorby zásob a vyšší vládní výdaje. I to však potvrzuje celkové slábnutí ekonomiky zvláště když stále slábnou výdaje domácností na zboží, rezidenční investice i nerezidenční investice firem. Slábnutí ekonomiky kvůli vysoké inflaci a výrazně zvýšeným úrokovým sazbám bude pokračovat i v dalších čtvrtletích.
Makroekonomické a finanční události eurozóna: ECB podle očekávání zvýšila úrokové sazby o 75 bps, potvrdila signál jejich další zvyšování
Evropská centrální banka zvýšila své hlavní úrokové sazby dle očekávání trhu o 0,75 procentního bodu. Hlavní úr. sazba hlavních refinančních operací ECB tak vzrostla z 1,25 % na 2,00 %. Důvodem je nečekaně vysoká inflace a aktualizace potvrzení inflačních rizik ve směru vyšší inflace i s reflexí, že nová data mezd a poslední mzdové dohody naznačují, že růst mezd se může zvyšovat. ECB se snaží vrátit inflaci k jejímu cíli 2,0 %. Banka také uznala slábnutí inflačních tlaků (pokles nabídkových omezení a oslabení potlačené poptávky). Snižovat se by se inflace měla v celoročních vyjádřeních podle zářijové projekce již od příštího roku, to by ale stále měla být vysoko. Podle ECB je stejně jako posouzení v září riziko výhledu ekonomického růstu jasně na spodní straně zvláště v krátkém období. Podle zářijové projekce banky bude ekonomika eurozóny k závěru tohoto roku a v prvním kvartálu roku 2023 stagnovat. ECB v prohlášení potvrdila očekávání dalšího zvyšování úrokových sazeb. Monetární politika v roce 2022 zůstane expanzivní kvůli vlnám kvantitativního uvolňování uplynulých dvou dekád, byť značně méně, než letos a loni. O jejím dalším směru rozhodne tendence inflace, který je značně nejistý.
Makroekonomické události eurozóna: Růst HDP Francie ve třetím čtvrtletí posílil podle očekávání
Růst hrubého domácího produktu Francie ve třetím kvartálu mezikvartálně dosáhl 0,2 % po růstu 0,5 % v předchozím kvartálu. Meziroční růst klesl na 1,0 % z 4,2 % ve druhém čtvrtletí. Mezikvartální růstová dynamika ukazuje, že ve třetím čtvrtletí růst HDP dokonce posílil vzdor předpokladům geopolitické nejistoty, vysoké inflace a růstu úrokových sazeb. Inflace ale ve Francii není tak vysoká jako v jiných zemích eurozóny a větší vliv na na ekonomiku má domácí sektor služeb, který zatím zřejmě tolik oslabením zasažen nebyl. I tak slábnutí hospodářství by se v dalších čtvrtletích mělo projevit.
Makroekonomické události eurozóna: Růst HDP Německa ve třetím čtvrtletí oslabil na minimum, trh čekal ponor do drobné recese
Růst hrubého domácího produktu Německa ve třetím kvartálu mezikvartálně vzrostl na 0,3 % z 0,1 % v předchozím čtvrtletí, trh čekal pokles HDP 0,2 %. Meziročně po očištění o sezónní a kalendářní efekt růst HDP klesl na 1,2 % z 1,7 % v předchozím čtvrtletí, trh čekal jeho větší snížení na 0,8 %. Data Německa odpovídají výraznému slábnutí předstihových firemních sektorových ukazatelů. Ekonomik začátkem druhého pololetí mírně rostla, avšak předstihové ukazatele v nejbližších čtvrtletích signalizují další oslabení do stagnace a možná i do recese. Důvodem je geopolitická nejistota spojená s hrozbami nedostatku energií, vysoká inflace a růst úrokových sazeb.