Makroekonomické události USA: Spotřebitelská inflace (CPI) v září trochu silnější, než se čekalo, jádrová inflace zůstává příliš silná

V září ve Spojených státech amerických silná spotřebitelská inflace (měřená indexem spotřebitelských cen) lehce překonala očekávání trhu. Jádrová inflace (bez cen potravin a energií) zůstává vysoká. Inflační data značně překračují hladinu 2 % cíle centrální banky USA Federálního rezervního systému, která proto utahuje monetární politiku. Data potvrzují potřebu Fedu dále výrazně zvýšit úrokové sazby do pásma restrikce (ekonomické aktivity). Index spotřebitelských cen CPI meziměsíčně vzrostl nečekaně silněji, než čekal trh, 0,4 %, trh čekal jeho růst jen 0,2 % po jeho růstu 0,1 % v srpnu. Jeho meziroční růst tak klesl drobněji, než se čekalo na 8,2 % z 8,3 % % v srpnu, trh čekal jeho pokles až na 8,1 %. Index spotřebitelských cen CPI bez cen potravin a energií meziměsíčně opět vzrostl silně, o něco víc, než čekal trh, tedy 0,6 % stejně jako v srpnu, trh čekal jeho zvýšení jen 0,5 %. Na meziroční úrovni jeho růst vzrostl víc, než se čekalo, tedy na 6,6 % z 6,3 % v srpnu, trh čekal jeho menší růst jen na 6,5 %. Fed čeká, že silná inflace kvůli zdražování ropy a náběhu produkčních kapacit napjatých s oživením poptávky s otevřením ekonomiky během dlouhé koronavirové pandemii během tohoto roku ještě zůstane vysoká, měla by se ale snižovat. Fed útlum své ultraexpanzivní monetární politiky, nejprve v podobě redukce kvantitativního uvolňování, od března i zvyšováním úrokových sazeb a od června i redukcí bilance nakoupených cenných papírů během kvantitativního uvolňování (tedy kvantitativní utahování) centruje hlavně podle trvalého a silného růstu inflace.