Makroekonomické události USA: Jádrová spotřebitelská inflace (PCE) v říjnu oslabila víc, než se čekalo

Makroekonomický zpravodaj
  |  
01.12.2022
  |  
Josef Kvarda
Jádrová spotřebitelská inflace Spojených států amerických měřená indexem cen spotřebitelských výdajů PCE bez cen potravin a energií v říjnu oslabila víc, než se čekalo. Spotřebitelská a produkční inflace potvrzují svoji kulminaci, navíc jádrová spotřebitelská inflace naznačuje výraznější oslabení. Spotřebitelská inflace přesto zůstává blízko svých multidekádních maxim. Index cen spotřebitelských výdajů PCE meziměsíčně vzrostl stejně jako v září 0,3 %. Jeho meziroční růst oslabil na 6,0 % ze zářijových 6,3 % (revize zvýšení z 6,2 %). Jádrový index cen spotřebitelských výdajů PCE (bez potravin a energií) meziměsíčně vzrostl méně než se čekalo a pomaleji než dosud, 0,2 % po jeho růstu 0,5 % v září, trh čekal menší zpomalení jen na 0,3 %. Jeho meziroční růst tak klesl podle očekávání na 5,0 % z 5,2 % v září (revize zvýšení z 5,1 %). Omezení agregátní nabídky v důsledku koronavirové pandemie v souvislosti s oživením agregátní poptávky se současným útlumem pandemie a otevíráním obchodů, firem, veřejných institucí včetně škol a ekonomiky v důsledku progresivní vakcinační kampaně včetně ultraexpanzivní monetární a fiskální politiky s tlakem Ukrajinské krize přináší růst inflačních očekávání a tlaků. Nečekaně trvalá síla inflace vede k agresivnějšímu utahování monetární politiky centrální banky Spojených států amerických, Federálního rezervního systému, (od mírnění kvantitativního uvolňování zavedeného kvůli koronavirové pandemii po kvantitativní utahování neboli od nákupů cenných papírů po jejich prodeje od 1.6. s citelným růstem úrokových sazeb). Inflace v posledních měsících vykazuje hlavně v případě jádrových indikátorů (bez cen potravin a energií) kulminaci. Inflace by měla od druhého pololetí roku 2022 klesat, není však jasné jak moc a právě míra jejího poklesu resp. přiblížení k inflačnímu cíli Fedu 2,0 % ovlivní i agresivitu, rychlost a celkový objem zvyšování úrokových sazeb centrální bankou. Fed čeká, že silná inflace kvůli zdražování ropy a náběhu produkčních kapacit napjatých s oživením poptávky s otevřením ekonomiky během dlouhé koronavirové pandemii v tomto roce ještě zůstane vysoká, měla by se ale snižovat. Centrální banka říká, že se inflace časem vrátí k jejímu cíli 2 %, podle posledních makroekonomických projekcí ze září 2022 by tak mělo nastat v roce 2024.

USA: Index cen spotřebitelských výdajů (Index cen spotřebitelských výdajů PCE, 10 2022, meziměsíční změna)

Skutečnost: 0,3 %
Očekávání:
Předchozí:   0,3 %

USA: Index cen spotřebitelských výdajů (Index cen spotřebitelských výdajů PCE, 10 2022, meziroční změna)

Skutečnost: 6,0 %
Očekávání:
Předchozí:   6,3 % (revize zvýšení z 6,2 %)

USA: Index jádrových cen spotřebitelských výdajů (Index cen spotřebitelských výdajů PCE bez cen potravin a energií, 10 2022, meziměsíční změna)

Skutečnost: 0,2 %
Očekávání:  0,3 %
Předchozí:   0,5 %

USA: Index jádrových cen spotřebitelských výdajů (Index cen spotřebitelských výdajů PCE bez cen potravin a energií, 10 2022, meziroční změna)

Skutečnost: 5,0 %
Očekávání:  5,0 %
Předchozí:   5,2 % (revize zvýšení z 5,1 %)

Jádrová spotřebitelská inflace Spojených států amerických měřená indexem cen spotřebitelských výdajů PCE bez cen potravin a energií v říjnu oslabila víc, než se čekalo.Spotřebitelská a produkční inflace potvrzují svoji kulminaci, navíc jádrová spotřebitelská inflace naznačuje výraznější oslabení. Spotřebitelská inflace přesto zůstává blízko svých multidekádních maxim.

Omezení agregátní nabídky v důsledku koronavirové pandemie v souvislosti s oživením agregátní poptávky se současným útlumem pandemie a otevíráním obchodů, firem, veřejných institucí včetně škol a ekonomiky v důsledku progresivní vakcinační kampaně včetně ultraexpanzivní monetární a fiskální politiky s tlakem Ukrajinské krize přináší růst inflačních očekávání a tlaků. Nečekaně trvalá síla inflace vede k agresivnějšímu utahování monetární politiky centrální banky Spojených států amerických, Federálního rezervního systému, (od mírnění kvantitativního uvolňování zavedeného kvůli koronavirové pandemii po kvantitativní utahování neboli od nákupů cenných papírů po jejich prodeje od 1.6. s citelným růstem úrokových sazeb). Inflace v posledních měsících vykazuje hlavně v případě jádrových indikátorů (bez cen potravin a energií) kulminaci.

Inflace by měla od druhého pololetí roku 2022 klesat, není však jasné jak moc a právě míra jejího poklesu resp. přiblížení k inflačnímu cíli Fedu 2,0 % ovlivní i agresivitu, rychlost a celkový objem zvyšování úrokových sazeb centrální bankou.

Fed čeká, že silná inflace kvůli zdražování ropy a náběhu produkčních kapacit napjatých s oživením poptávky s otevřením ekonomiky během dlouhé koronavirové pandemii v tomto roce ještě zůstane vysoká, měla by se ale snižovat. Centrální banka říká, že se inflace časem vrátí k jejímu cíli 2 %, podle posledních makroekonomických projekcí ze září 2022 by tak mělo nastat v roce 2024.

Overview of all news

SFG
Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia