Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia
Důvod opatrnosti k inflaci ze strany bankéřky leží, podobně jako to zmiňovali její kolegové z bankovní rady ČNB Jan Procházka a Tomáš Holub v minulých dnech, na straně silného růstu cen služeb.
Česká národní banka na zasedání monetární politiky 20.3. hlavní 2týdenní repo sazbu snížila 50 bps stejně jako další hlavní úrokové sazby, trh čekal snížení hlavní úrokové sazby rovněž o 50 bps. Hlasování bylo poměrem 5/2, oba odlišné názory od přijatého rozhodnutí preferovaly snížení až o 75 bps. Vůči předchozímu zasedání monetární politiky 8.2. kdy hlasovalo 6 radních pro redukci 50 bps a jeden pro snížení o 75 bps tak jde o mírné posílení silnějšího uvolňování monetární politiky. 2týdenní repo, lombardní a diskontní sazby tak ČNB snížila na 5,75 % (z 6,25 %), 6,75 % (z 7,25 %) resp. 4,75 % (z 5,25 %).
Banka v komentáři potvrdila signál z předchozího zasedání monetární politiky 8.2. pokračování snižování úrokových sazeb, které však má být z důvodu trvání inflačních rizik ještě pomalejší, než implikuje nová zimní prognóza. Ta nicméně ke konci roku 2024 předpokládá výraznější redukci úrokových sazeb až na 2,50 %, což jež větší snížení než dle předchozí projekce z prosince kalkulující redukci pouze k 3,50 %. To je v souladu s nižším výhledem růstu české ekonomiky.
Snížení úrokových sazeb o 50 bps nepřekvapuje a nepřináší významnější novinky ani změny kromě dalšího, druhého, hlasu pro silnější uvolnění měnové politiky. To však příliš nemění rovnováhu preferencí redukce úrokových sazeb, v které zastánci opatrnějšího uvolňování nadále kontrolují pohodlnou většinu. Podle posledních komentářů členů bankovní rady se zdá, že by tato trajektorie redukce, později během roku snížená na 25 bps mohla pokračovat.
ČNB opatrnější tempo snižování o 50 bps, než uvádí její poslední prognóza resp. než preferují někteří radní, považuje za odpovídající aktuálnímu návratu inflace k jejímu cíli a útlumu ekonomické aktivity a poptávkových tlaků a současně trvajícím inflačním rizikům zejména ze strany trhu práce a slabší koruny.
Dlouhodobě problematický zůstává pohled tolerantní ČNB k trhu práce zvláště růstu nominálních mezd. Ačkoliv sice nedošlo k zažehnutí mzdově-inflační spirály a růst nominálních mezd zůstává stabilní, tento růst zvláště v období slabosti produktivity práce představuje trvalé inflační riziko inflačního cíle ČNB 2 %.