Makroekonomické události ČR: Spotřebitelská inflace (CPI) v říjnu nečekaně propadla vládní podporou cen energií, bez ní by byla opět velmi silná

Makroekonomický zpravodaj
  |  
10.11.2022
  |  
Josef Kvarda
Spotřebitelská inflace měřená indexem spotřebitelských cen CPI v České republice v říjnu šokovala propadem ze zářijového vícedekádního rekordu, ovšem pouze s pomocí promítnutí Úsporného tarifu a odpuštěním poplatku za podporované zdroje energie pro ceny elektřiny. Nebýt tohoto efektu, inflace by zůstala u rekordů. Průměrná inflace v říjnu vyrostla na 13,5 % z 12,7 % v září. Inflace roste značně nad horní limit tolerančního pásma České národní banky 1 - 3 % jejího inflačního cíle 2 %. Index CPI meziměsíčně šokoval propadem 1,4 % po růstu 0,8 % v září, trh čekal jeho opět silnější růst 0,9 %. Meziroční růst spotřebitelských cen tak nečekaně padl ze zářijového maxima za posledních několik desítek let 18,0 % na 15,1 % %, trh čekal jeho pouze drobný pokles na 17,9 %. Jaká by byla skutečná tržní inflace nebýt vládního zásahu ukazuje konstatování Českého statistického úřadu. Podle instituce by meziměsíční růst spotřebitelských cen dosáhl 1,6 %, meziroční inflace by prorazila na nový rekord 18,6 %. Meziměsíční i meziroční inflaci v říjnu strhla již zmíněná energetická podpora vlády promítající se do kategorie Bydlení, voda, energie, paliva poklesem cen 9,4 % vůči září, který z celkové inflace odečetl 2,6 procentního bodu. V meziročním srovnání se růst cen zmíněné kategorie zmírnil z 24,9 % v září na 11,1 %, čímž její příspěvek k celoroční inflaci padl na 3,1 procentního bodu z 6,7 procentního bodu v září. Tím kategorie ustoupila na druhé místo v pořadí hlavních motorů celkové inflace. Otěže vedení převzaly ceny kategorie Potraviny a nealkoholické nápoje. Jejich růst dále silně zrychlil na 25,1 % z 21,0 % v září, čímž se příspěvek kategorie k celkové inflaci zvýšil na 4,4 z 3,7 procentního bodu v září. Dalšími významnými tahouny celkové meziroční inflace zůstávají ceny kategorie Doprava růstem 16,6 % a příspěvkem k celkové inflaci 1,7 procentního bodu. Inflační tlaky ze zahraničí dané hlavně válkou na Ukrajině a omezeními nabídky sice trvají, na trzích však jsou známky jejich ústupu. Není jisté kdy a jak se pokles inflačních tlaků ze zahraničí promítne příznivě poklesem inflace v ČR. Rovněž bez výraznějšího ochlazení domácí poptávky, ekonomiky, trhů práce a nemovitostí hrozí rychlé obnovení inflační spirály. Inflace je stále velmi silná, současně ale její kulminace již je blízko stejně jako počátek jejího delšího klesajícího trendu. ČNB v nové listopadové prognóze potvrdila, že by se inflace měla vrátit do roka a půl k jejímu cíli 2,0 %. Vzhledem k její vysoké výši, silným inflačním tlakům a nebezpečí, že podkladové inflační tlaky budou přetrvávat déle a že během klesající inflace její inflační jádro bez cen energií a potravin může dále růst s odkotvením inflačních očekávání, tedy vzhledem k tomu, že předpokládaný pokles inflace od druhého pololetí 2022 nemusí být dostatečný a banka nemusí mít inflaci pod kontrolou ČNB může obnovit zvyšování úrokových sazeb a dále je zvyšovat do momentů jasných signálů inflačního trendu. I když by inflace měla od příštího roku klesat, stále bude dlouho nepřiměřeně vysoká a banka ji potřebuje dostat pod kontrolu. Inflace zůstává stále velmi silná a pokud nedojde k jejímu markantnímu snížení, zvýšení úrokových sazeb bude výraznější. ČNB se obává odkotvení inflačních očekávání a trvalejší zvýšené inflace.

Česká republika: Index spotřebitelských cen CPI (10 2022, meziměsíční změna)

Skutečnost: - 1,4 %
Očekávání:     0,9 %
Předchozí:      0,8 %

Česká republika: Index spotřebitelských cen CPI (10 2022, meziroční změna)

Skutečnost:  15,1 %
Očekávání:   17,9 %
Předchozí:   18,0 %

Rozbor: Spotřebitelská inflace měřená indexem spotřebitelských cen CPI v České republice v říjnu šokovala propadem ze zářijového vícedekádního rekordu, ovšem pouze s pomocípromítnutí Úsporného tarifu a odpuštěním poplatku za podporované zdroje energie pro ceny elektřiny. Nebýt tohoto efektu, inflace by zůstala u rekordů. Průměrná inflace v říjnu vyrostla na 13,5 % z 12,7 % v září. Inflace roste značně nadhorní limit tolerančního pásma České národní banky 1 - 3 % jejího inflačního cíle 2 %.

Jaká by byla skutečná tržní inflace nebýt vládního zásahu ukazuje konstatování Českého statistického úřadu. Podle instituce by meziměsíční růst spotřebitelských cen dosáhl 1,6 %, meziroční inflace by prorazila na nový rekord 18,6 %.

Meziměsíční i meziroční inflaci v říjnu strhla již zmíněná energetická podpora vlády promítající se do kategorie Bydlení, voda, energie, paliva poklesem cen 9,4 % vůči září, který z celkové inflace odečetl 2,6 procentního bodu. V meziročním srovnání se růst cen zmíněné kategorie zmírnil z 24,9 % v září na 11,1 %, čímž jejípříspěvek k celoroční inflaci padl na 3,1 procentního bodu z 6,7 procentního bodu v září. Tím kategorie ustoupila na druhé místo v pořadí hlavních motorů celkové inflace. Otěže vedení převzaly ceny kategorie Potraviny a nealkoholické nápoje. Jejich růst dále silně zrychlil na 25,1 % z 21,0 % v září, čímž se příspěvek kategorie k celkové inflaci zvýšil na 4,4 % z 3,7 procentního bodu v září. Dalšími významnými tahouny celkové meziroční inflace zůstávají ceny kategorie Doprava růstem 16,6 % a příspěvkem k celkové inflaci 1,7 procentního bodu, ceny kategorie Stravování a ubytování růstem 25,9 % a příspěvkem k celkové inflaci 1,5 procentního bodu, ceny kategorie Rekreace a kultura růstem 13,2 % a příspěvkem k celkové inflaci 1,1 procentního bodu,ceny kategorie Odívání a obuv růstem 18,5 % a příspěvkem k celkové inflaci 0,8 procentního bodu, ceny kategorie Bytové vybavení, zařízení domácnosti, opravy růstem 14,3 % a příspěvkem k celkové inflaci 0,8 procentního bodu a ceny kategorie Ostatní zboží a služby růstem 13,4 % a příspěvkem 0,8 procentního bodu.

Hodnocení: Spotřebitelská inflace měřená indexem spotřebitelských cen CPI v České republice v říjnu šokovala propadem ze zářijového vícedekádního rekordu, ovšem pouze s pomocí promítnutí Úsporného tarifu a odpuštěním poplatku za podporované zdroje energie pro ceny elektřiny. Nebýt tohoto efektu, inflace by zůstala u rekordů. Průměrná inflace v říjnu vyrostla na 13,5 % z 12,7 % v září. Inflace rosteznačně nadhorní limit tolerančního pásma České národní banky 1 - 3 % jejího inflačního cíle 2 %.

Důvodem silné inflace ve spojení s přehřívající se ekonomikou, trhem práce a realit a s nabídkovým šokem v podobě silného růstu cen komodit a energií a produkčních omezení je postpandemická otevřená ekonomika s převisem koronavirem kvartály uzavřené poptávky nad nabídkou. Inflace je silnější delší čas, než se čekalo, navíc v řadě zemí včetně ČR stále roste. Inflaci zvýšila Ukrajinská krize. Ekonomika sice již oslabila k stagnaci, ale trh práce je stále rekordně silný s robustním růstem nominálních mezd a silnými cenami cen nemovitostí. Domácí inflační tlaky tak trvají. Inflační tlaky ze zahraničí dané hlavně válkou na Ukrajině a omezeními nabídky sice trvají, na trzích však jsou známky jejich ústupu. Není jisté kdy a jak se pokles inflačních tlaků ze zahraničí promítne příznivě poklesem inflace v ČR. Rovněž bez výraznějšího ochlazení domácí poptávky, ekonomiky, trhů práce a nemovitostí hrozí rychlé obnovení inflační spirály.

Noví členové bankovní rady ČNB, kteří pomohli změnit kurs monetární politiky ČNB naznačili, že by celoroční silné zvyšování úrokových sazeb mohlo být dostatečné s poklesem inflačních tlaků a se signály blížící se kulminace inflace. Přesto, inflace zůstává stále velmi silná a pokud nedojde k jejímu markantnímu snížení, zvýšení úrokových sazeb bude výraznější. ČNB se uplynulý rok v prognózování inflace velmi mýlila. Nyní svoje rozhodnutí více spojuje s předpoklady a podpůrnými indikátory s cílem úrokové sazby nezvýšit příliš než s aktuálními tvrdými stále se horšícímí inflačními daty.

Inflace je stále silná, současně ale její kulminace již je blízko stejně jako počátek jejího delšího klesajícího trendu. ČNB v nové podzimní listopadové prognóze potvrdila, že by se inflace měla vrátit do roka a půl k jejímu cíli 2,0 %. Vzhledem k její vysoké výši, silným inflačním tlakům a nebezpečí, že podkladové inflační tlaky budou přetrvávat déle a že během klesající inflace její inflační jádro bez cen energií a potravin může dále růst s odkotvením inflačních očekávání, tedy vzhledem k tomu, že předpokládaný pokles inflace od druhého pololetí 2022 nemusí být dostatečný a banka nemusí mít inflaci pod kontrolou ČNB může obnovit zvyšování úrokových sazeb a dále je zvyšovat do momentů jasných signálů inflačního trendu. I když by inflace měla od příštího roku klesat, stále bude dlouho nepřiměřeně vysoká a banka ji potřebuje dostat pod kontrolu.Inflace zůstává stále velmi silná a pokud nedojde k jejímu markantnímu snížení, zvýšení úrokových sazeb bude výraznější. ČNB se obává odkotvení inflačních očekávání a trvalejšího zvýšené inflace.

Rizikem rozhodnutí v srpnu, září a listopadu úrokové nechat po roce nezměněny je přílišná orientace na předpoklady, předstihové a podpůrné indikátory výraznějšího poklesu inflace s cílem úrokové sazby nezvýšit příliš než s aktuálními tvrdými stále se horšícími inflačními daty. Inflace ještě zdaleka nemusí klesat výrazně. ČNB má ve velmi silné inflaci významný problém, který se snaží přitlumit vysokými úrokovými sazbami i přes nepříznivý dopad na ekonomickou aktivitu, neboť inflační a finanční stability jsou jejími hlavními mandáty. Navíc nekontrolovaná inflace poškodila kredit centrální banky a ta se potřebuje dostat s kontrolou inflace do předstihu, zatím pouze dohání rozjetý vlak. Poztrácený kredit ČNB nemůže opakovaně zachytit ani projekcemi podstřelovanou skutečnou sílu inflace. Velké nedocenění síly růstu cen bohužel ze strany vrcholné monetární instituce země se už stává pravidlem. ČNB v posledním roce v projekcích velmi chybovala a i centrální banka USA Fed přiznala podcenění inflace.

Overview of all news

SFG
Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia