Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia
ČR: Rozhodnutí České národní banky 2 týdenní repo sazby
Skutečnost: 7,00 %
Očekávání: 7,00 %
Předchozí: 7,00 %
Rozbor, důležité komentáře: Česká národní banka hlavní 2týdenní repo sazbu podle tržního očekávání nezměnila, beze změn ponechala i další hlavní úrokové sazby. Ani její komentáře a výhledy nepřekvapily. ČNB tak stejně jako na předchozím zasedání monetární politiky 2.2. potvrdila zastavení rok trvajícího cyklu agresivního zvyšování úrokových sazeb. Pokud však nedojde k očekávanému výraznému poklesu inflace a inflačních nejistot a rizik, ČNB může zvyšování úrokových sazeb obnovit. 2týdenní repo, lombardní a diskontní sazby tak ČNB ponechala na 7,00 %, 8,00 % resp. 6,00 %. Hlasování o hlavní úrokové sazbě ukázalo rozdělení názorů bankovní rady poměrem 6/1, dosud byl poměr hlasování 5/2. To je důsledkem obměny bankovní rady s příchodem dvou holubic Janů Procházky a Kubíčka nahrazující jestřába Marka Moru a holubici Oldřicha Dědka. V bankovní radě tak zbyl jediný jestřáb Tomáš Holub, který hlasoval pro zvýšení úrokových sazeb o čtvrt procentního bodu (v srpnu hlasující pro její zvýšení preferovali skok o 1 procentní bod, v září i listopadu o 0,75 procentního bodu a v prosinci i únoru o 0,5 procentního bodu). Banka potvrdila, že po silném lednovém růstu inflace od jara počítá s jejím rychlým poklesem a současně chladila očekávání trhu jejich snižování. ČNB opakovala, že na příštím zasedání 3.5. bude opět zvažovat vedle stagnace i zvýšení úrokových sazeb v případě růstu rizika mzdově-inflační spirály. Banka opět zmínila silný růst odvětví v průmyslu a stavebnictví. Přesto, inflace zůstává stále velmi silná a pokud nedojde k jejímu markantnímu snížení, zvýšení úrokových sazeb se obnoví. V opačném případě ČNB může zahájit snižování úrokových sazeb od druhého pololetí 2023.
ČNB k úrokovým sazbám sdělila: "Bankovní rada je stále připravena zvýšit sazby, zejména pokud vzroste riziko vzniku mzdově-inflační spirály. Z tohoto pohledu se nemusí naplnit očekávání trhu o tom, že sazby již dosáhly svého vrcholu. Očekávání trhu ohledně načasování prvního snížení sazeb ČNB hodnotíme jako předčasná."
V lednu došlo podle banky k poměrně výraznému nárůstu nominálních mezd v průmyslu (o 11,9 % meziročně) a stavebnictví (o 14,9 %).
V dosavadních makroekonomických projekcích ČR banka neučinila větší změny. Navýšila však výhled inflace a úrokových sazeb eurozóny v roce 2023 a 2024. Právě tyto faktory někteří radní - holubice výrazněji zmiňovali jako varování před inflačními riziky na předchozím zasedání 2.2., což mohlo naznačovat změnu jejich názoru k zvýšení úrokových sazeb.
Hodnocení, dopad na výhled monetární politiky: Česká národní banka hlavní 2týdenní repo sazbu podle tržního očekávání nezměnila, beze změn ponechala i další hlavní úrokové sazby. Ani její komentáře a výhledy nepřekvapily. ČNB tak stejně jako na předchozím zasedání monetární politiky 2.2. potvrdila zastavení rok trvajícího cyklu agresivního zvyšování úrokových sazeb. Pokud však nedojde k očekávanému výraznému poklesu inflace a inflačních nejistot a rizik, ČNB může zvyšování úrokových sazeb obnovit. 2týdenní repo, lombardní a diskontní sazby tak ČNB ponechala na 7,00 %, 8,00 % resp. 6,00 %. Hlasování o hlavní úrokové sazbě ukázalo rozdělení názorů bankovní rady poměrem 6/1, dosud byl poměr hlasování 5/2. To je důsledkem obměny bankovní rady s příchodem dvou holubic Janů Procházky a Kubíčka nahrazující jestřába Marka Moru a holubici Oldřicha Dědka. V bankovní radě tak zbyl jediný jestřáb Tomáš Holub, který hlasoval pro zvýšení úrokových sazeb o čtvrt procentního bodu (v srpnu hlasující pro její zvýšení preferovali skok o 1 procentní bod, v září i listopadu o 0,75 procentního bodu a v prosinci i únoru o 0,5 procentního bodu). Banka potvrdila, že po silném lednovém růstu inflace od jara počítá s jejím rychlým poklesem a současně chladila očekávání trhu jejich snižování. ČNB opakovala, že na příštím zasedání 3.5. bude opět zvažovat vedle stagnace i zvýšení úrokových sazeb v případě růstu rizika mzdově-inflační spirály. Banka opět zmínila silný růst odvětví v průmyslu a stavebnictví. Přesto, inflace zůstává stále velmi silná a pokud nedojde k jejímu markantnímu snížení, zvýšení úrokových sazeb se obnoví. V opačném případě ČNB může zahájit snižování úrokových sazeb od druhého pololetí 2023.
Centrální banka rok, od léta 2021, silně zvyšovala úrokové sazby vzhledem k silnému souběhu domácích a zahraničních cenových tlaků promítající se do domácí inflace, která byla opakovaně výrazně silnější, než čeká centrální banka. ČNB spojuje dražší peníze vedle vysoké inflace i s přehřátým trhem nemovitostí. ČNB v cyklu silného zvyšování úrokových sazeb sledovala cíl dostat silnou inflaci pod kontrolu. Uplynulý rok až dosud hlasování řídili jestřábi poměrem 5/2. Od 1.7. 2022 se ale bankovní rada ČNB podstatně obměnila. Tři z nich byli nahrazeni novými bankéři, kteří mají preference blízké k dosavadním holubicím, tedy ve prospěch stability úrokových sazeb případně jejich mírného zvýšení. Zatímco stávající holubice Oldřich Dědek s novým guvernérem Alešem Michlem dlouhodobě opírali svoji preferenci úrokové sazby nezvyšovat o názor, že ČNB nemůže se současnými inflačními především nákladovými tlaky efektivně bojovat, noví členové bankovní rady Jan Frait, Eva Zamrazilová a Karina Kubelková říkají, že by celoroční silné zvyšování úrokových sazeb mohlo být dostatečné s poklesem inflačních tlaků a se signály blížící se kulminace inflace. Tento názorový posun bankovní rady potvrdila její další obměna s účinností od 13.2. 2023 s příchodem dvou holubic Janů Procházky a Kubíčka nahrazující jestřába Marka Moru a holubici Oldřicha Dědka. Taky proto úrokové sazby od léta stále stagnují na vysoké úrovni.
Přesto, inflace zůstává stále velmi silná a pokud nedojde k jejímu markantnímu snížení, zvýšení úrokových sazeb se obnoví. V opačném případě ČNB může zahájit snižování úrokových sazeb od druhého pololetí 2023.