Makroekonomické a finanční události ČR: Nová víceguvernérka a členka bankovní rady ČNB Zamrazilová pro stabilitu nebo mírné zvýšení úrokových sazeb

Makroekonomický zpravodaj
  |  
27.07.2022
  |  
Josef Kvarda
Nastupující víceguvernérka a členka bankovní rady České národní banky Evy Zamrazilová vyjádřila preferenci stability nebo velmi mírného zvýšení úrokových sazeb. Zamrazilová svoji preferenci zdůvodňuje signály účinnosti zvyšování úrokových sazeb během uplynulého roku směrem k snižování inflace. Naznačila taky možnost setrvání tohoto jejího názoru i v případě, že by došlo k zastavení dodávek plynu z Ruské federace. Centrální banka stále silně zvyšuje úrokové sazby vzhledem k silnému souběhu domácích a zahraničních cenových tlaků promítající se do domácí inflace, která je opakovaně výrazně silnější, než čeká centrální banka. ČNB spojuje dražší peníze vedle vysoké inflace i s přehřátým trhem nemovitostí. ČNB pokračuje v silném zvyšování úrokových sazeb s cílem dostat silnou inflaci pod kontrolu. Nové složení bankovní rady ovšem může pohled na boj s inflací a nastavování úrokových sazeb pozměnit. V jednom z prvních komentářů nových členů bankovní rady se ukazuje, že by se celkový konsensus ČNB kvůli přece jen mohl stočit k preferenci nového guvernéra Michla stabilizace úrokových sazeb na vyšší úrovni vzhledem jinému pohledu nových členů bankovní rady ve srovnání s jejich předchůdci. A to i přes velmi silnou rekordní inflaci.

ČR: Rozhovor nastupující víceguvernérky a členky bankovní rady České národní banky Evy Zamrazilové pro Hospodářské noviny

Rozbor, důležité komentáře: 

Dopad na ekonomiku v případě omezení dodávek plynu z RuskaPodle analýzy Mezinárodního měnového fondu by došlo v případě omezení dodávek plynu z Ruska k poklesu HDP v příštích dvanácti měsících v Česku, na Slovensku, v Maďarsku a v Itálii až o pět procent. V případě výpomoci od ostatních zemí EU by byl propad nižší. 

Účinnost dosavadního zvýšování úrokových sazeb: Po roce je konečně vidět, že vyšší sazby působí. Lidé přesouvají úspory z běžných účtů na termínované a spořicí, což znamená, že neplánují úspory bezprostředně utratit. Výše oběživa meziročně dokonce klesá. To je pro mě dost důležitý signál. Maloobchodní tržby v květnu klesly. Už vidíme stabilizaci cen u bytového zařízení, oblečení a obuvi, což byly ty nejpodivuhodnější cenové okruhy, kde nám ceny rostly výrazněji než v ostatních zemích. Důvodem bylo, že český rozpočet byl během covidu štědřejší než v okolních zemích a také že obchodníci využili té situace poměrně více než jinde. 

Dopad kurzu koruny na inflaci: Kolegové ekonomové kvantifikovali, že on ten kanál posílení kurzu zase nemá do inflace tak velký dopad. Ceny paliv a energií rostou úplně jinými řády, než může koruna potenciálně posílit. Pro mě je důležité, že se kurz vyvíjí poměrně stabilně a pro firmy to může být důležitá kotva v moři hospodářské nejistoty. Takže bych byla spíš pro bránění před oslabením než korunu vysloveně cíleně posilovat. 

Očekávaný vývoj úrokových sazebMáme signály, že ekonomika zpomaluje, eurozóna i USA možná míří do recese. Tyto faktory samozřejmě budou působit proti dalšímu růstu dovezené inflace. Proto bych preferovala buď stabilitu sazeb, nebo velice mírné zvýšení. Ale pokud tu budou nějaké tvrdé argumenty pro větší zvýšení sazeb, tak to bohužel jinak nepůjde. 

Každá centrální banka by měla být vpředhledící a zpřísňování měnové politiky by se mělo zastavit těsně předtím, než bude inflace kulminovat. Je to jako s antibiotiky - zabírají s určitým zpožděním a nemá cenu dávku hned čtvrtý den zvyšovat, když si ještě nejsme jisti, zda ta prvotní dávka stačí. Jde o to, kdy uvidíme, kam až inflace vystoupá. Jsou tu určité signály, že by tato kulminace mohla být už blízko, například že meziměsíční růst cen zpomaluje. Teď se k tomu ale přidávají nové ceníky energetických poskytovatelů. 

Zatím nevím, co bychom udělali (v případě vypnutí plynu z Ruska). Ale nemyslím si, že by to bylo na měnověpolitickou reakci. Plynu by se spotřebovalo určitě méně, takže jeho váha ve spotřebním koši by byla nižší. Ano, jsou tu scénáře, že by se inflace výrazně zvýšila, ale v této chvíli si nejsem jistá, zda by to byl ten typ inflace, na který má měnová politika reagovat, či zda ho má vnímat jako výjimku. Nelze vyloučit, že by související pokles ekonomické aktivity mohl inflaci naopak tlumit. 

Hodnocení, dopad na výhled monetární politiky: Nastupující víceguvernérka a členka bankovní rady České národní banky Evy Zamrazilová vyjádřila preferenci stability nebo velmi mírného zvýšení úrokových sazeb. Zamrazilová svoji preferenci zdůvodňuje signály účinnosti zvyšování úrokových sazeb během uplynulého roku směrem k snižování inflace. Naznačila taky možnost setrvání tohoto jejího názoru i v případě, že by došlo k zastavení dodávek plynu z Ruska. 

Centrální banka stále silně zvyšuje úrokové sazby vzhledem k silnému souběhu domácích a zahraničních cenových tlaků promítající se do domácí inflace, která je opakovaně výrazně silnější, než čeká centrální banka. ČNB spojuje dražší peníze vedle vysoké inflace i s přehřátým trhem nemovitostí. ČNB pokračuje v silném zvyšování úrokových sazeb s cílem dostat silnou inflaci pod kontrolu. 

Nové složení bankovní rady ovšem může pohled na boj s inflací a nastavování úrokových sazeb pozměnit. V jednom z prvních komentářů nových členů bankovní rady se ukazuje, že by se celkový konsensus ČNB kvůli přece jen mohl stočit k preferenci nového guvernéra Michla stabilizace úrokových sazeb na vyšší úrovni vzhledem jinému pohledu nových členů bankovní rady ve srovnání s jejich předchůdci. A to i přes velmi silnou rekordní inflaci. 

Overview of all news

SFG
Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia