Guvernér České národní banky Jiří Rusnok čeká, že se česká i unijní ekonomika mohou kvůli kombinaci války na Ukrajině a koronavirové pandemie dostat do ekonomické recese. Inflace by ale podle něj ve druhém pololetí oslabit. “Růst se může dramaticky snížit. Na konci roku budeme rádi za černou nulu,” uvedl bankéř v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Rusnok ale přidal, že jde pouze o jeho soukromý názor. ČNB ještě novou prognózu vývoje hrubého domácího produktu nemá. V roce 2020 kvůli pandemii HDP propadl 5,8 %. Rok poté vzrostl 3,3 %. Krátce před invazí Ruské federace na Ukrajině poslední odhad ČNB viděl letošní růst ekonomiky 3 %. Inflace ČR by v pololetí mohla zase zrychlit k 13 %. Od té doby ale Rusnok čeká její pozvolný návrat. Guvernér nedávno uvedl, že ČNB má již prudký růst úrokových sazeb již za sebou a předmětem zasedání bankovní rady centrální banky bude již jen menší zvýšení úrokových sazeb.
Guvernér centrální banky Spojených států amerických Federálního rezervního systému Jerome Powell predikuje návrat inflace k cíli Fedu 2 % během příštích tří let. Powell potvrdil předpokládané zvyšování úrokových sazeb. Dlouhodobá inflační očekávání se podle něj zvýšila jen mírně, což potvrzuje, že současná vysoká inflace se střednědobě a dlouhodobě zklidní. Minimálně krátkodobě ale inflační tlaky spojené s nabídkovými limity budou podle bankéře pokračovat.
Guvernér České národní banky Jiří Rusnok čeká letos zvýšení inflace České republiky až na 13 % a možná i hospodářskou stagnaci. ČNB podle něj úrokové sazby zvýší spíše jen mírně. V eurozóně Index ZEW sentimentu ekonomických očekávání Německa v březnu historicky rekordně padl, nečekaně prudce a o dost víc, než před dvěma roky kvůli vypuknutí koronavirové pandemie. Prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová stále čeká že přes zpomalení růst ekonomiky eurozóny zůstane solidní a inflace přes zvýšení klesne. Ve spojených státech amerických centrální banka Federální rezervní systém dle očekávání zvýšil cíl své hlavní úrokové sazby Federal Funds Rate o 25 bps, nicméně naznačil jeho další agresivnější zvyšování. Produkční inflace v únoru zůstává silná, trh čekal silnější růst cen. Maloobchodní tržby v prvních dvou měsících roku zůstávají silné, překonaly očekávání. Indexy regionální současné obecné ekonomické aktivity USA v březnu dopadly smíšeně.
Všechny tři hlavní akciové indexy Spojených států amerických ve čtvrtek vzrostly více než 1 %. Investoři zvažovali trajektorii zvyšování úrokových sazeb centrální bankou USA Federálním rezervním systémem. Rovněž ochladly obavy perspektiv nesplacení dluhu Ruskou federací poté, co věřitelé obdrželi platby.
Index ekonomického sentimentu (3 2022, 24.3.) je hlavní makroekonomickou událostí týdne 21. - 25.3. České republiky. Sentiment kvůli Ukrajinské krizi výrazně oslabí.
Indexy PMI zpracovatelského průmyslu, služeb a ekonomické aktivity Francie, Německa a eurozóny (3 2022, 24.3.) a index podnikatelského klimatu Německa Ifo (3 2022, 25.3.) jsou hlavní makroekonomické události týdne 21. - 25.3. eurozóny. Válečný konflikt na Ukrajině pravděpodobně sníží růst ekonomické aktivity eurozóny a firemní klima Německa.
Vystoupení guvernéra centrální banky Spojených států amerických Federálního rezervního systému Jerome Powella (21.3., 23.3.) a prodeje nových domů (2 2022, 23.3.) jsou hlavní makroekonomické a finanční události týdne 21. - 23.3. USA. Fed po zasedání 15. - 16.3. zvýšil cíl své hlavní úrokové sazby Federal Funds Rate o 0,25 procentního bodu na 0,25 - 0,5 %. Jde o první jeho zvýšení od roku 2018 poté, co úrokové sazby Fed musel srazit kvůli koronavirové pandemii. Navíc oznámil pravděpodobnou redukci naakumulovaných cenných papírů z období koronavirové pandemie, 2020 - 2022. Fed obecně čeká, že krátkodobě válka oslabí ekonomický růst a zvýší inflaci. Powell připojí vysvětlení a bude specifikovat výhled. Prodeje nových domů mají vůči lednu posílit a zůstat solidní.
V České republice spotřebitelská inflace měřená indexem spotřebitelských cen v únoru dále nečekaně silně vzrostla. V lednu stavební produkce i obchodní bilance potvrdily zlepšení. Nominální mzdy sice ve čtvrtém čtvrtletí pokračují robustním růstem, avšak silná inflace poslala reálné mzdy do poklesu. Evropská centrální banka úrokové sazby dle očekávání nezměnila, potvrdila krácení kvantitativního uvolňování.
Index ZEW sentimentu ekonomických očekávání v březnu propadl nejvíc v historii tohoto přehledu (od prosince 1991), ještě víc, než s úderem koronavirové pandemie. Index ztratil 93,6 bodů, v březnu 2020 v odpovědi na vypuknutí koronavirové pandemie index odepsal “jen” 58,2 bodů. Očekávání jsou nyní podobně hluboko. Značně se zhoršilo i hodnocení současné situace. Ekonomičtí experti, jejichž odpovědi tvoří průzkum tak předvídají výrazné hospodářské zpomalení ve druhém pololetí.
Hlavní akciový index Spojených států amerických S&P 500 ve středu zavřel výše více než 2 %. Další hlavní akciový index UA Nasdaq Composite vyskočil téměř 4 %. Centrální banka USA Federální rezervní systém zvýšila cíl své hlavní úrokové sazby Federal Funds Rate o 0,25 procentního bodu tak jak čekal trh a naznačila potřebu jeho dalších zvýšení kvůli boji s inflací.
