CZ EN
Client Zone

Aktuality

All

Makroekonomické a finanční události ČR: Guvernér ČNB Rusnok čeká kulminaci inflace kolem 13 - 14 % v příštích měsících, předpokládá, že úrokové sazby letos neklesnou

Guvernér České národní banky Jiří Rusnok čeká kulminaci inflace kolem 13 - 14 % v příštích měsících. Ke konci roku by inflace podle guvernéra měla začít citelně klesat. Současně předpokládá, že úrokové sazby letos neklesnou. Rusnok nevyloučil jejich dalších růst. Komentáře guvernéra nepřekvapují. Inflace ještě poroste krátkodobě. Od druhého pololetí lze čekat její pokles, pokud Ukrajinská krize nebude dále eskalovat. Vzhledem k předpokladu trvání hospodářských sankcí na Ruskou federaci ceny zůstanou zvýšené, pouze jejich růst (inflace) zmírní. To je nejpravděpodobnější scénář. Výraznější pokles inflace by přišel v případě citelnějšího uklidnění Ukrajinské krize. Úrokové sazby pravděpodobně nebudou klesat minimálně tento rok.

Makroekonomický zpravodaj | 20.04.2022

Makroekonomické a finanční události ČR: Guvernér ČNB Rusnok čeká pokles inflace k 4 - 6 % na konci roku

Guvernér České národní banky Jiří Rusnok čeká pokles inflace k 4 - 6 % na konci roku. Určitě čeká, že ve druhé polovině roku 2022 bude inflace jednociferná. Průměrnou inflaci v tomto roce Rusnok vidí kolem 12 %. Další snížení k rozumnější inflaci 3 % blízké normálu (cíl ČNB je 2 %) vidí Rusnok během roku 2023. Guvernér dále řekl, že úrokové sazby se ještě pravděpodobně mírně zvýší. Podle Rusnoka by mělo jít o jedno z posledních zvýšení v tomto cyklu zvyšování úrokových sazeb. Komentáře guvernéra nepřekvapují. Inflace ještě poroste krátkodobě. Od druhého pololetí lze čekat její pokles, pokud Ukrajinská krize nebude dále eskalovat. Vzhledem k předpokladu trvání hospodářských sankcí na Ruskou federaci ceny zůstanou zvýšené, pouze jejich růst (inflace) zmírní. To je nejpravděpodobnější scénář. Výraznější pokles inflace by přišel v případě citelnějšího uklidnění Ukrajinské krize. Úrokové sazby pravděpodobně nebudou klesat minimálně tento rok.

Makroekonomický zpravodaj | 20.04.2022

Politika eurozóna: Prezidentem Francie podle bookmakerů bude opět Macron

Úřadující prezident Emmanuel Macron má podle kurzů bookmakerů Spojeného království Velké Británie a Severního Irska 20.4. velkou šanci vyhrát stejně jako před pěti lety i druhé kolo prezidentských voleb. Ultrapravicovou vyzyvatelku Marine Le Penovou by měl porazit s (z kurzů vyplývající) pravděpodobností více než 90 %. Kanceláře William Hill a Paddy Power pravděpodobnost výhry prezidenta oceňují 90,9 %, Betfair Exchange 92,6 % a Ladbrokes 94,1 %. Výhra Macrona by potvrdila očekávání trhů, jejichž riziková prémie před volbami (např. v podobě rozpětí výnosů dluhopisů Francie a Německa 45 bazických bodů vůči 80 bazickým bodům před volbami v roce 2017) je zatím nízká a rovněž i proevropské směřování Francie resp. integrace Evropy. Nejistota ale je větší, než ukazují sázkové kurzy resp. ceny na trzích. Trhy vykázaly nervozitu před prvním kolem voleb, kdy preference Le Penové vystoupaly k 48,5 %. Pokud Le Penová překvapí a vyhraje, znamenalo by to zásadní nejistotu pro Francii a Evropskou unii.

Makroekonomický zpravodaj | 20.04.2022

Makroekonomické události USA: Index současné obecné ekonomické aktivity Fedu New Yorku v březnu nečekaně klesl

Dle firem zpracovatelského průmyslu zprávy Empire State zpracovatelského průmyslu Fedu New Yorku index současné obecné ekonomické aktivity v březnu k únoru nečekaně klesl. Drobný růst ekonomické aktivity z února tak přešel v solidní pokles, trh nicméně čekal menší posílení jejího růstu. Index klesl na - 11,8 bodů z 3,1 bodů v únoru, trh čekal jeho posílení na 7,0 bodů. Stejně jako ekonomická aktivita klesají i nové zakázky a to výrazněji. Růst cen vstupů byl prudký, velmi silný růst cen vlastní produkce v březnu vystoupal na nový historický rekord. Silný je i růst termínů dodávek. Silný je růst zaměstnanosti. Očekávání růstu ekonomické aktivity začátku druhého pololetí roku 2022 vůči únoru drobně vzrostla a jsou opatrně příznivá. Firmy nadále vyhlíží pokračování robustního růstu cen vstupů a vlastní produkce, zaměstnanosti a investiční aktivity, v jejím případě je nejsilnější za poslední roky. V roce 2021 růst ekonomické aktivity, inflačních tlaků a tlaků na produkční kapacity firem sílil ve spojitosti s otevřenější ekonomikou USA s pokračující ultraexpanzivní monetární a fiskální politikou. Letos by mělo dojít k oslabení ekonomického růstu, když poryvy koronavirové pandemie stále znamenají produkční omezení komponentů a materiálů, nabídky pracovních sil a silnou inflaci, kvůli níž stahuje svoji podporu centrální banka Spojených států amerických, Federální rezervní systém ve spojení s růstem úrokových sazeb. Nepříznivý vliv má i Ukrajinská krize.

Makroekonomický zpravodaj | 19.04.2022

Akciový trh USA: Wall Street končil níže, investoři čekají na další podněty firemní výsledkové sezóny prvního čtvrtletí

Akcie Spojených států amerických v pondělí končily níže. Všechny tři hlavní akciové indexy USA oscilovaly mezi pozitivním a negativním teritoriem. Investoři porovnávali příznivé výsledky čelní banky USA Bank of America s rostoucími výnosy dluhopisů před dalšími impulsy firemní výsledkové sezóny prvního kvartálu tento týden.

Makroekonomický zpravodaj | 19.04.2022

Makroekonomické události Čína: Růst HDP prvního kvartálu nečekaně zrychlil

Růst ekonomiky Čínské lidové republiky v prvním čtvrtletí 2022 nečekaně zrychlil. Zůstává silný. Růst hrubého domácího produktu Čínské lidové republiky v prvním čtvrtletí dosáhl 1,3 %, trh čekal jeho pomalejší růst 0,6 % po růstu 1,5 % (revize snížení z 1,6 %) ve čtvrtém čtvrtletí 2021. Meziročně růst ekonomiky vzrostl na 4,8 % z 4,0 % ve čtvrtém čtvrtletí 2021, trh čekal jeho menší posílení na 4,4 %. Ekonomice hrozí zpomalení růstu hlavně kvůli nové vlně koronavirové pandemie a s ní souvisejících restriktivních opatření. Pandemie udeřila hlavně v březnu, kdy silně klesl ekonomický růst. Na druhou stranu data prvního kvartálu podpořil silný růst ekonomiky v lednu a únoru. Růst ekonomiky má dosahovat nadále kolem 4,0 - 5,0 %. Hrozí však větší oslabení v dalších čtvrtletích. Z tohoto pohledu je v ohrožení výhled růstu ekonomiky před těmito daty dle analytiků dotázaných agenturou Reuters pro tento rok 5,0 % (5,2 % odhadovali dle předchozího průzkumu) resp. cíl vlády 5,5 %. V roce 2023 má růst ekonomiky posílit na 5,2 %. Dalším tlakem oslabení hospodářské dynamiky je slábnoucí růst světové ekonomiky. Silný ekonomický růst je příznivý pro akcie a juan, nepříznivý pro dluhopisy.

Makroekonomický zpravodaj | 19.04.2022

Světová ekonomika: Mezinárodní měnový fond snížil výhled růstu HDP světové ekonomiky kvůli seismickým vlnám ruské války na Ukrajině

Mezinárodní měnový fond snížil výhled růstu světové ekonomiky téměř o celý procentní bod s ohledem na válku Ruské federace na Ukrajině a přenos jejích dopadů. Jde o druhé snížení projekce ekonomického růstu MMF tento rok. Pro roky 2022 a 2023 MMF předpovídá růst hospodářství světa 3,6 %, přičemž dle předchozí lednové předpovědi instituce věštila růst 4,4 % a 3,8 %.

Makroekonomický zpravodaj | 19.04.2022

Akciový trh USA: Wall Street silně vzrostl s posílením akcií růstových firem, začíná firemní výsledková sezóna prvního čtvrtletí

Akciový trh Spojených států amerických ve středu ostře vzrostl. Táhlo jej oživení na úrokové sazby citlivých akcií růstových firem. Investoři analyzovali silná inflační data a první výsledky firemní výsledkové sezóny prvního kvartálu, které vyzněly smíšeně.

Makroekonomický zpravodaj | 14.04.2022

Makroekonomické a finanční události eurozóna: ECB dle očekávání úrokové sazby nezměnila, kvantitativní uvolňování uzavře ve třetím čtvrtletí

Evropská centrální banka podle očekávání nezměnila své hlavní úrokové sazby nastavené kolem nuly. Hlavní úr. sazba hlavních refinančních operací ECB tak zůstala nulová. Banka rovněž zvolila cestu rychlejšího útlumu kvantitativního uvolňování s jeho zastavením ve třetím čtvrtletí. Zatímco podle předchozího zasedání monetární politiky 10.3. ECB připouštěla i druhou možnost pokračování programu nákupu cenných papírů se změnou inflačního výhledu, hned o měsíc později potvrdila dřívější útlum expanzivního monetárního nástroje kvantitativního uvolňování vzhledem k silnému inflačnímu střednědobému výhledu. ECB potvrdila snížení objem standardního dlouhodobého čistého kvantitativního uvolňování, programu nákupu aktiv APP z 40 mld. EUR/měsíčně v dubnu na 30 mld. EUR/měsíčně v květnu a 20 mld. EUR/měsíčně v červnu. ECB taky potvrdila, že expirující cenné papíry nakoupené v rámci PEPP (pandemický nouzový nákupní program) bude reinvestovat min. do konce roku 2024. ECB naznačila rovněž posun výše základního pilíře stabilní inflace, dlouhodobých inflačních očekávání. ECB jev popsala jako “známky revizí nad cíl”. ECB rovněž na rozdíl od března již nehovořila o očekávaném poklesu inflace v příštích letech. Banka rovněž uvedla zpřísnění úvěrových standardů pro firmy i domácnosti vzhledem k rizikům v nejistém prostředí. ECB počítá s pokračováním tohoto trendu vzhledem k válce na Ukrajině a vyšším cenám energií. Monetární politika v roce 2022 zůstane ultraexpanzivní, byť značně méně, než letos a loni. O jejím dalším směru rozhodne tendence inflace, který je značně nejistý.

Makroekonomický zpravodaj | 14.04.2022

Očekávané makroekonomické události týdne 18. - 22.4. Čína: Ekonomice hrozí zpomalení růstu

Hrubý domácí produkt (1Q 2022, 18.4.) je hlavní makroekonomicku událostí týdne 18. - 22.4. Čínské lidové republiky. Ekonomice hrozí zpomalení růstu hlavně kvůli nové vlně koronavirové pandemie a s ní souvisejících restriktivních opatření.

Makroekonomický zpravodaj | 14.04.2022
SFG
Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia