Aktuality

Makroekonomické události USA: Silná spotřebitelská inflace (CPI) v dubnu nad očekáváním, potvrdila ale kulminaci

V dubnu ve Spojených státech amerických silná spotřebitelská inflace (měřená indexem spotřebitelských cen) včetně své jádrové složky bez cen potravin a energií zakolísala kousek od svého minulý měsíc přepsaného dlouhodobého zhruba 40letého rekordu a potvrdila svoji kulminaci. Mírně překonala očekávání trhu. Inflační data značně překračují hladinu 2 % cíle centrální banky USA Federálního rezervního systému. Index spotřebitelských cen CPI meziměsíčně vzrostl 0,3 % po růstu 1,2 % v březnu a překonal tak očekávání trhu zvýšení 0,2 %. Jeho meziroční růst klesl z březnového maxima od prosince 1981 8,5 % na 8,3 %, méně, než čekal trh, který předpokládal snížení růstu na 8,1 %. Index spotřebitelských cen CPI bez cen potravin a energií meziměsíčně vzrostl nad očekáváním trhu 0,6 % po jeho růstu 0,3 % v březnu, trh předpokládal jeho menší zvýšení 0,4 %. Na meziroční úrovni jeho růst sestoupil z čerstvého březnového maxima od srpna 1982 6,5 % na 6,2 %, méně, než čekal trh, který počítal se snížením růstu na 6,0 %. Meziměsíční růst cen potáhly ceny bydlení a potravin, pokles cen energií již cenový růst zbrzdil. V meziročním srovnání vysoká inflace je tažena hlavně silným růstem cen energií (růst cen 30,3 % a příspěvek 2,5 procentního bodu), cenami bydlení (růst cen 5,1 % a příspěvek 1,7 procentního bodu), cenami potravin (růst cen 9,4 % a příspěvek 1,3 procentního bodu), cenami starších osobních a nákladních automobilů (růst cen 22,7 % a příspěvek 0,9 procentního bodu) a cenami nových automobilů (růst cen 13,2 % a příspěvek 0,5 procentního bodu). Fed čeká, že silná inflace kvůli zdražování ropy a náběhu produkčních kapacit napjatých s oživením poptávky s otevřením ekonomiky během dlouhé koronavirové pandemii během tohoto roku ještě zůstane vysoká, měla by se ale snižovat. Fed útlum své ultraexpanzivní monetární politiky, nejprve v podobě redukce kvantitativního uvolňování, od března i zvyšováním úrokových sazeb a od května i redukcí bilance nakoupených cenných papírů během kvantitativního uvolňování (tedy kvantitativní utahování) centruje hlavně podle trvalého a silného růstu inflace.

Makroekonomický zpravodaj | 11.05.2022

Makroekonomické události eurozóna: Pesimismus ekonomiky Německa pro konec roku 2022 se v květnu nečekaně snížil, současná situace ale dál slábne (Indexy ZEW)

Index ZEW sentimentu ekonomických očekávání Německa v květnu k dubnu nečekaně vzrostl, očekávání pro konec roku 2022 ale zůstávají pesimistická. Index ZEW sentimentu současné ekonomické situace Německa i v květnu pokračoval zhoršováním, o něco víc, než se čekalo. Podle institutu se tak německá ekonomika dle očekávání a hodnocení současné situace má během příštích šesti měsíců dále zhoršit. Data jsou stále velmi zatížena Ukrajinskou krizí, jejíž začátek (koncem února) v březnu vyvolal historicky rekordní pád ekonomických očekávání (ještě víc než způsobil úder koronavirové pandemie na jaře 2020) blízko k minimům ze začátku pandemie. Index ZEW sentimentu ekonomických očekávání Německa získal 6,7 bodů na - 34,3 bodů z - 41,0 bodů v dubnu, trh čekal naopak ještě drobný pokles na - 42,0 bodů. Index ZEW sentimentu současné ekonomické situace Německa opět robustně klesl, tentokrát 5,7 bodů na - 36,5 bodů z - 30,8 bodů v dubnu, trh čekal jeho méně výrazný pokles na - 35,0 bodů. Podle institutu ekonomičtí experti (jejichž odpovědi tvoří průzkum) jsou pesimističtí v případě současné ekonomické situace a čekají, že se v příštích 6ti měsících bude dále zhoršovat (byť méně než v dubnu). Podobně jako v dubnu propadlo očekávání inflace, ekonomičtí experti tak nyní čekají, že během půl roku inflace klesne. Nebezpečí stagflace tak vůči příštím 6 měsícům, kleslo, zůstává ale značné. S ohledem na monetární politiku Evropské centrální banky velká většina odborníků čeká růst úrokových sazeb ke konci roku 2022. V této souvislosti se pro následující půlrok podstatně zvýšilo i očekávání ziskovosti firem zejména finančního sektoru, jako jsou banky či pojišťovny, naopak se podstatně snížil výhled ziskovosti pro stavebnictví.

Makroekonomický zpravodaj | 10.05.2022

Makroekonomické události ČR: Dubnová prudká inflace opět nečekaně silně vzrostla

Prudká inflace měřená indexem spotřebitelských cen CPI v České republice v dubnu opět nečekaně ostře vzrostla, odhad trhu předpokládající silnou inflaci byl dost překonán. Průměrná inflace v dubnu vyrostla na 7,0 % z 6,1 % v březnu. Inflace roste značně nad horní limit tolerančního pásma České národní banky 1 - 3 % jejího inflačního cíle 2 %. Index CPI meziměsíčně vzrostl ještě silněji než čekal trh 1,8 % po růstu 1,7 % v březnu, trh čekal jeho méně silný růst 0,9 %. Meziroční růst spotřebitelských cen vyskočil ještě více, než čekal trh na maximum za posledních téměř 30 let, tedy od prosince 1993 (18,2 %) 14,2 % z 12,7 % v březnu, trh čekal jeho méně robustní růst na 13,2 %. Další cenový skok zařídily kategorie Potraviny a nealkoholické nápoje růstem cen 3,6 % meziměsíčně, jejich meziroční růst se zvýšil z 7,7 % v březnu na 10,7 % a příspěvek kategorie k meziroční inflaci poskočil z 1,4 na 1,9 procentního bodu. Hlavní tahoun meziroční inflace, kategorie Bydlení, voda, energie, paliva, v dubnu vykázala meziměsíční růst cen 2,3 %, jejich meziroční růst se zvýšil na 20,0 % z 17,6 % v březnu a příspěvek kategorie k meziroční inflaci poskočil z 4,5 na 5,2 procentního bodu. Velmi silně ovšem stále rostou i ceny kategorií Doprava (meziročně 21,5 %, příspěvek k meziroční inflaci 2,3 procentního bodu). S méně silným vlivem v závěsu mají ovšem rovněž historicky silné zdražování kategorie Stravování a ubytování (meziročně 18,9 %), Rekreace a kultura (meziročně 10,5 %), Odívání a obuv (meziročně 19,3 %) a Bytové vybavení, zařízení domácnosti, opravy (meziročně 10,6 %). Prognózu dubnové inflace České národní banky data nepřekonala tolik co trh, “pouze" o 0,4 procentního bodu. ČNB po datech potvrdila svůj výhled ze zasedání monetární politiky včetně úrokových sazeb (na němž je zvýšila o 75 bps), že inflace bude již brzo kulminovat kolem 15 % s tím, že by měla klesnout pod 10 % začátkem roku 2023 a v jeho druhé polovině by se měla dostat zpět do blízkosti cíle ČNB 2,0 %. Inflaci zvýšila Ukrajinská krize. Od druhého pololetí by měla inflace slábnout.

Makroekonomický zpravodaj | 10.05.2022

Makroekonomické události USA: Růst zaměstnanosti v období únor - duben nepatrně zaostal za očekáváním, stále velmi silný

Zaměstnanost v nezemědělském sektoru Spojených států amerických v období únor - duben rostla nepatrně méně silněji, než se čekalo. Míra nezaměstnanosti neklesla jak čekal trh, ale stagnovala blízko multidekádního minima. Trend silného oživení trhu práce trvá. Zaměstnanost vzrostla 428 000, trh čekal její růst 391 000. Za únor byl její růst snížen o 36 000 na 714 000 z 750 000 a březnový růst byl snížen o 3 000 na 428 000 z 431 000. V součtu za únor a březen tak byl před měsícem hlášený růst zaměstnanosti snížen o 39 000. Celkově tak v období únor - duben růst zaměstnanosti zaostal za očekáváním o 2 000, tedy méně než 1 000/měsíc. Míra nezaměstnanosti nečekaně stagnovala na březnových 3,6 %, trh čekal její drobný pokles na 3,5 %. Vůči březnu pokračoval silný růst zaměstnanosti přibližně na březnové úrovni. Řada odvětví již dokázala zaměstnanost navýšit vůči období úderem koronavirové pandemie. Trh práce se tak již nachází v pásmu plné zaměstnanosti, ekonomika je tím připravena pro zvyšování úrokových sazeb. S oživením ekonomiky a otevíráním škol se nezaměstnaní a lidé mimo evidenci pracovní síly včetně rodičů starajících se o děti vrací přímo do zaměstnání a míra nezaměstnanosti tak bude nadále klesat. Růst zaměstnanosti by měl pokračovat kvůli oživení ekonomiky a trhu práce, v důsledku účinků vakcinace obyvatelstva a oslabení vlivu koronaviru a kvůli pokračující silné podpoře ekonomiky státem a centrální bankou.

Makroekonomický zpravodaj | 09.05.2022
SFG
Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia