Makroekonomické události ČR: Růst HDP v prvním čtvrtletí revizí navýšen, přesto značné zpomalení růstu platí
Růst hrubého domácího produktu České republiky v prvním čtvrtletí byl revizí k předběžným datům zvýšen. Přesto platí, že ekonomika v prvním čtvrtletí tohoto roku značně zbrzdila svůj růst. HDP mezičtvrtletně vzrostl 0,9 % (revize zvýšení z růstu 0,7 %) po růstu 0,8 % ve čtvrtém čtvrtletí 2021. Meziročně ekonomika vzrostla 4,8 % (revize zvýšení z růstu 4,6 %) po růstu 2,6 % v předchozím kvartálu. Detailní struktura dat potvrdila podle očekávání, že růst ekonomiky zpomaluje pokles růstu domácí poptávky, zejména spotřeby domácností, ale i firemních investic. Naopak zpomalení růstu ekonomiky aspoň částečně krylo podstatné zrychlení růstu exportu. Pohledem odvětvové struktury zpomalení růstu ekonomiky má na svědomí útlum růstu některých služeb, naopak zrychlil růst aktivity průmyslu a stavebnictví. Meziroční silná míra růst ekonomiky, dokonce její zrychlení vůči čtvrtému čtvrtletí 2021 souvisí s nízkou srovnávací základnou loňského roku danou uzavřenou ekonomikou kvůli koronavirové pandemii. Proto aktuální dynamiku ekonomiky nyní lépe zobrazují mezikvartální změny. Podle nich aktuálně ekonomika v prvním čtvrtletí zpomalila růst přibližně na 3,4 % z 5,0 % v předchozím kvartálu. Od vypuknutí koronavirové pandemie na jaře 2020 hospodářský cyklus odrážel vlny výskytů onemocnění a tím i zavírání a otevírání ekonomiky. Od poloviny roku 2021 bylo oživení růstu ekonomiky zbržděné produkčními omezeními světové ekonomiky v podobě nedostatku výrobních komponentů. To se projevilo ve výpadcích zpracovatelského průmyslu a exportu, na nichž je česká ekonomika značně závislá. Zpracovatelský průmysl narážel na kapacitní potíže, nedostek pracovních sil a vstupů produkce, prodlužování dodacích termínů a zesílení inflace. Navíc firmy v přetrvávající hospodářské slabosti proto otálely s investicemi. Efekt se znásobil tím, že stejné problémy stlačilo ke stagnaci i německou ekonomiku (o dost více, než jiné ekonomiky eurozóny), nejvýznamnějšího partnera českého hospodářství. Ukrajinská krize zatím příliš neporušila růst ekonomiky prvního kvartálu, ovlivnila totiž až druhou polovinu prvních tří měsíců roku. Zatím i přes nepříznivý dopad na inflaci a úrokové sazby nestihla výrazněji ovlivnit domácí sektor hospodářství expandující v ozvěnách otevřené postpandemické ekonomiky. Otazníky visí nad celým rokem, kdy se více projeví pokles poptávky rapidním zvýšením úrokových sazeb posledního roku, zpomalení růstu světové ekonomiky, zejména Evropy i v návaznosti na Ukrajinskou krizi a prudký pokles růstu hospodářství Čínské lidové republiky, klíčového obchodního partnera Německa, kvůli protikoronavirovým opatřením i vysoká inflace ve spojení s Ukrajinskou krizí (vzhledem k velké expozici na Ruskou federaci, na Čínu i na výpadku zpracovatelského průmyslu je Německo jednou z nejohroženějších ekonomiky nebezpečím recese hospodářství). Ta tlačí k desetiletým minimům spotřebitelský sentiment a tím potenciálně i spotřebu domácností, páteř ekonomiky. Rizikem jsou taky trvající produkční limity ekonomiky spojené s pandemií (nedostatek produkčních dílů a pracovní síly) a taky nové poryvy koronavirové pandemie. Guvernér České národní banky nedávno vyjádřil obavy z recese.
