Aktuality

Makroekonomické události ČR: Deficit obchodní bilance v květnu meziměsíčně klesl o něco víc, než se čekalo, zůstal silný

Obchodní bilance v květnu skončila v méně silném deficitu, než v dubnu. Schodek klesl o něco víc, než se čekalo. Pozitivní je přiblížení objemu pro českou ekonomiku významného exportu automobilů zpět k loňským úrovním poté, co během druhého pololetí 2021 výrazně klesl. Přesto výpadek pro českou ekonomiku stěžejního automobilového průmyslu patrný stále ve snížených exportech automobilů i v poklesem automobilové produkce trvá. Prudké zhoršení obchodní bilace posledního roku způsobují hlavně produkční omezení kvůli nedostatku výrobních materiálů a komponentů, které se projevuje zejména oslabením produkce a vývozu automobilů ale taky např. v elektrotechnickém průmyslu. Druhým a nyní kvůli Ukrajinské krizi (a s ní spojeným dalším růstem cen ropy) větším důvodem zhoupnutí českého zahraničního obchodu do deficitů v důsledku zhoršení pilířů sektorových bilancí zahraničního obchodu je silné trvalé zdražování ropy, kterou Česko dováží. Negativní saldo obchodní bilance České republiky se v květnu meziměsíčně snížilo na 23,3 mld. Kč z deficitu 28,4 mld. Kč v dubnu, trh čekal o něco menší snížení deficitu jen na 24,0 mld. Kč. Pronikavě horší výsledky zahraničního obchodu druhého pololetí 2021, které se přenáší i do tohoto roku potvrzuje meziroční srovnání, když bilance je o 26,4 mld. Kč horší než v loňském květnu. Z toho meziroční prohloubení deficitu obchodu s ropou a plynem zaujímá 26,4 mld. Kč. Významně se též zhoršila bilance zboží hlavně skupin základní kovy o 5,1 mld. Kč a rafinované ropné produkty 2,9 mld. Kč. Naopak meziročně se zvýšil přebytek obchodu s automobily o 9,9 mld. Kč. V lednu až květnu 2022 vykázala obchodní bilance schodek 60,1 mld. Kč, zatímco ve stejném období roku 2021 podle ČSÚ skončila přebytkem 85,0 mld. Kč. Jako noc a den vypadají obě pololetí 2021. V první půli roku obchodní bilance tak jako v minulých letech končila silnými přebytky. V druhém pololetí zmíněná produkční omezení a zdražení ropy přinesla smyk do deficitů obchodní bilance. Deficitní bilance pokračuje i v prvním pololetí 2022. Jakmile se nabídka přizpůsobí poptávce, vrátí se bilance obchodu ČR s jinými státy zpět do přebytků, patrně během tohoto roku.

Makroekonomický zpravodaj | 09.08.2022

Makroekonomické události ČR: Deficit obchodní bilance červnu nečekaně silně klesl

Deficit obchodní bilance v červnu meziměsíčně nečekaně silně klesl. Pozitivní je přiblížení objemu pro českou ekonomiku významného exportu automobilů zpět k loňským úrovním poté, co během druhého pololetí 2021 výrazně klesl. Přesto výpadek pro českou ekonomiku stěžejního automobilového průmyslu patrný stále ve snížených exportech automobilů i v poklesem automobilové produkce trvá. Prudké zhoršení obchodní bilace posledního roku způsobují hlavně produkční omezení kvůli nedostatku výrobních materiálů a komponentů, které se projevuje zejména oslabením produkce a vývozu automobilů ale taky např. v elektrotechnickém průmyslu. Druhým a nyní kvůli Ukrajinské krizi (a s ní spojeným dalším růstem cen ropy) větším důvodem zhoupnutí českého zahraničního obchodu do deficitů v důsledku zhoršení pilířů sektorových bilancí zahraničního obchodu je silné trvalé zdražování ropy, kterou Česko dováží. Negativní saldo obchodní bilance České republiky se v červnu meziměsíčně snížilo na 12,1 mld. Kč z 25,1 mld. Kč (revize snížení z deficitu 23,3 mld. Kč) v květnu, trh čekal menší snížení deficitu jen na 21,5 mld. Kč. Pronikavě horší výsledky zahraničního obchodu druhého pololetí 2021, které se přenáší i do tohoto roku potvrzuje meziroční srovnání, když bilance je o 3,4 mld. Kč horší než v loňském červnu. Z toho meziroční prohloubení deficitu obchodu s ropou a plynem zaujímá 19,0 mld. Kč. Významně se též zhoršila bilance zboží hlavně skupin základní kovy o 3,6 mld. Kč a rafinované ropné produkty 2,0 mld. Kč. Naopak meziročně se zvýšil přebytek obchodu s automobily o 10,9 mld. Kč a dále pozitivní bilance obchodu s elektřinou a kovodělnými výrobky o 3,9 mld. Kč resp. o 2,5 mld. Kč. V lednu až červnu 2022 vykázala obchodní bilance schodek 76,0 mld. Kč, zatímco ve stejném období roku 2021 podle ČSÚ skončila přebytkem 76,2 mld. Kč. Jako noc a den vypadají obě pololetí 2021. V první půli roku obchodní bilance tak jako v minulých letech končila silnými přebytky. V druhém pololetí zmíněná produkční omezení a zdražení ropy přinesla smyk do deficitů obchodní bilance. Deficitní bilance pokračuje i v prvním pololetí 2022. Jakmile se nabídka přizpůsobí poptávce, vrátí se bilance obchodu ČR s jinými státy zpět do přebytků, patrně během tohoto roku.

Makroekonomický zpravodaj | 09.08.2022

Makroekonomické události USA: Zaměstnanost v červenci nečekaně ostře zrychlila svůj silný růst

Zaměstnanost v nezemědělském sektoru Spojených států amerických v červenci nečekaně silně zrychlila svůj růst ze silné na velmi silnou hladinu. Vyčerpané kapacity silně rostoucího trhu práce potvrdil i nečekaný byť drobný pokles míra nezaměstnanosti, která kolísá kolem multidekádních minim. Trend silného oživení trhu práce trvá. Zaměstnanost vzrostla 528 000, trh čekal její růst 250 000. Za květen byl její růst zvýšen o 2 000 na 386 000 z 384 000 a červnový růst byl zvýšen o 26 000 na 398 000 z 372 000. V součtu za květen a červen tak byl před měsícem hlášený růst zaměstnanosti zvýšen o 28 000. Celkově tak v období květen - červenec růst zaměstnanosti překonal očekávání o 306 000, tedy 102 000/měsíc. Míra nezaměstnanosti nečekaně byť mírně klesla na 3,5 % z červnových 3,6 % trh čekal její stagnaci blízko multidekádního minima. Meziměsíční růst průměrné hodinové mzdy posílil na 0,5 % vůči očekávání růstu 0,3 %, navíc její růst za červen byl revizí navýšen na 0,4 % z 0,3 %. V meziročním srovnání tak její růst stagnoval na červnových 5,2 % (za červen revize navýšení z 5,1 %). Nečekané posílení mzdového růstu v anualizované úrovni znamená, že nominální mzdy podle těchto dat v průměru rostou zhruba 5 - 6 %, v posledních měsících byl jejich růst spíše v pásmu 4 - 5 %. Vůči červnu odvětví řady sektorů včetně veřejného, výroby i služeb dokázala zesílit růst své zaměstnanosti. S oživením ekonomiky a otevíráním škol se nezaměstnaní a lidé mimo evidenci pracovní síly včetně rodičů starajících se o děti vrací přímo do zaměstnání. Řada odvětví již dokázala zaměstnanost navýšit vůči období úderem koronavirové pandemie. Trh práce se tak již nachází v pásmu plné zaměstnanosti, ekonomika je tím připravena pro zvyšování úrokových sazeb. Data ale současně potvrzují, že i přes slábnoucí ekonomiku, kterou zvýšené úrokové sazby zpomalují trh práce stále roste velmi silně. To je ještě důsledek probíhajícího otevírání ekonomiky, strukturálního nedostatku pracovní síly, kdy se firmy obávají nepřijít o zaměstnance i při nižší poptávce kvůli potenciálním potížím s doplněním jejich stavu při obratu ekonomického cyklu. S tím související silný pokles produktivity práce a silný růst mezd a jednotkových pracovních nákladů se tak jednoznačně promítá do silnější inflace. Vysokoinflační prostředí firmám umožňuje ceny zvyšovat více, než obvykle. Data potvrzují potřebu zvýšit úrokové sazby více pro to, aby centrální banka trvaleji snížila inflaci. Na druhou stranu vysoká inflace a jí vyvolané silnější zvyšování úrokových sazeb centrální bankou, Federálním rezervním systémem, oslabují ekonomickou aktivitu a tím i trh práce. Růst zaměstnanosti by tak měl ve druhém pololetí 2022 pokračovat slábnutím.

Makroekonomický zpravodaj | 08.08.2022

Makroekonomické události USA: Biden s demokraty těsně protlačili Senátem okleštěný půlbilionový protiinflační balíček klimatických změn, redukce cen léčiv apod.

Prezident Spojených států amerických Joe Biden a Demokratická strana zaznamenala v Kongresu USA významnější úspěch, když prosadila protiinflační balíček klimatických změn v podobě redukce emisí kysličníku uhličitého a motivace domácností k zeleným energiím, redukce cen léčiv pro důchodce apod. Návrh rozpočtového zákona sice projektuje nové výdaje ve výši 430 mld. USD, současně však má státnímu rozpočtu přinést nových přibližně 739 mld. USD příjmů také na základě inovativního zvýšení a zpřísnění vynucování některých daní korporací a zámožných lidí. Přebytkový fiskální plán tak má působit protiinflačně. Hlasování a schválení návrhu zákona proběhlo přesně dle stranických osnov, takže remízu 50 senátorů Republikánské strany a 50 senátorů Demokratické strany resp. nezávislých senátorů se stranou hlasujících utnula a těsnou většinu Demokratické strany v Senátu zajistila rozhodujícím hlasem víceprezidentka Kamala Harrisová. Předloha zákona poputuje do dolní komory Kongresu, Sněmovny reprezentantů, která přeruší letní přestávku a sejde se v pátek 12.8. Většinou disponující demokratická většina by měla legislativní návrh přihrát prezidentovi k podpisovému uzákonění. Pokud předloha bude schválena, má jít o největší investici do řešení změny klimatu v historii USA. Podle několika nezávislých analýz citovaných deníkem The New York Times by potenciální zákon posunul USA významně blíže splnění cíle redukce čistých emisí skleníkových plynů USA do roku 2030 o polovinu.

Makroekonomický zpravodaj | 08.08.2022

Makroekonomické a finanční události ČR: Černý jestřáb sestřelen, ovšem na jak dlouho? ČNB podle očekávání trhu úrokové sazby nezměnila a po roce zastavila jejich zvyšování, naznačila jejich strop

Česká národní banka otočila kormidlem monetární politiky a poprvé od zahájení cyklu agresivního zvyšování úrokové sazby včetně hlavní 2týdenní repo sazby nezměnila. Naznačila též, že jsou již blízko svého stropu. Rozhodnutí nepřekvapilo trh, my (SFG holding) jsme čekali mírné zvýšení o 0,25 procentního bodu. 2týdenní repo, lombardní a diskontní sazby tak ČNB ponechala na 7,00 %, 8,00 % resp. 6,00 %. Pro rozhodnutí úrokové sazby nezměnit hlasovalo 5 členů bankovní rady, dva zbývající zvedli ruku zvýšení úrokových sazeb o jeden procentní bod. Makroekonomická prognóza překvapila očekávanou trajektorií krátkodobých úrokových sazeb (tříměsíční PRIBOR): podle ní mohou ještě drobně vzrůst (o 0,25 procentního bodu), měly by však zůstat do konce roku stabilní, od příštího roku ČNB prognózuje jejich postupný pokles k hladinám 3 - 4 %, na nichž by měly zůstat stabilní (podle předchozí květnové prognózy úrokové sazby měly vystoupat až nad 8 %). Prognóza dále počítá s pozvolnějším slábnutím růstu ekonomiky v příštích kvartálech, se silnější a pomaleji klesající inflací a se slabší korunou, než dle předchozí květnové prognózy. ČNB rovněž prodloužila horizont měnové politiky na 12 - 18 měsíců. Centrální banka uplynulý rok silně zvyšovala úrokové sazby vzhledem k silnému souběhu domácích a zahraničních cenových tlaků promítající se do domácí inflace, která je opakovaně výrazně silnější, než čeká centrální banka. ČNB spojuje dražší peníze vedle vysoké inflace i s přehřátým trhem nemovitostí. ČNB v cyklu silného zvyšování úrokových sazeb sledovala cíl dostat silnou inflaci pod kontrolu. Od 1.7. se ale bankovní rada ČNB podstatně obměnila. Uplynulý rok až dosud hlasování řídili jestřábi poměrem 5/2. Nyní však tři z nich byli nahrazeni novými bankéři, z nichž minimálně dva již deklarovali preference blízké k dosavadním holubicím, tedy ve prospěch stability úrokových sazeb případně jejich mírného zvýšení. Hlasování naznačilo, že i třetí nová členka rady pomohla k změně monetární politiky. Podle hlavního scénáře nedávné květnové makroekonomické projekce se hlavní úroková sazba měla k létu dostat k 8,25 %. Nyní hlavní úroková 2týdenní repo sazba činní 7,00 %. Nová projekce naznačila, že by již úrokové sazby mohly být na vrcholu. To je jedno z hlavních překvapení události, kdy ČNB při výrazně nečekaně horších a vysokých výsledcích inflace přesto projektuje nižší úrokové sazby v důsledku výhledu poklesu očekávaných inflačních tlaků. K tomu pomohlo i prodloužení horizontu měnové politiky na 18 - 24 měsíců. Zatímco stávající holubice Oldřich Dědek s novým guvernérem Alešem Michlem dlouhodobě opírali svoji preferenci úrokové sazby nezvyšovat o názor, že ČNB nemůže se současnými inflačními především nákladovými tlaky efektivně bojovat, noví členové bankovní rady Jan Frait a Eva Zamrazilová naznačili, že by celoroční silné zvyšování úrokových sazeb mohlo být dostatečné s poklesem inflačních tlaků a se signály blížící se kulminace inflace. Přesto, inflace zůstává stále velmi silná a pokud nedojde k jejímu markantnímu snížení, zvýšení úrokových sazeb bude výraznější. ČNB se uplynulý rok v prognózování inflace velmi mýlila. Nyní svoje rozhodnutí více spojuje s předpoklady a podpůrnými indikátory s cílem úrokové sazby nezvýšit příliš než s aktuálními tvrdými stále se horšícímí inflačními daty. Inflace stále sílí, současně ale její kulminace již je blízko stejně jako počátek jejího delšího klesajícího trendu. Vzhledem k její vysoké výši, silným inflačním tlakům a nebezpečí, že podkladové inflační tlaky budou přetrvávat déle a že během klesající inflace její inflační jádro bez cen energií a potravin může dále růst s odkotvením inflačních očekávání, tedy vzhledem k tomu, že předpokládaný pokles inflace od druhého pololetí 2022 nemusí být dostatečný a banka nemusí mít inflaci pod kontrolou ČNB může dále zvyšovat úrokové sazby do momentů jasných signálů inflačního trendu.

Makroekonomický zpravodaj | 05.08.2022
SFG
Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia