Aktuality

Makroekonomické události ČR: Ekonomika ve třetím kvartálu překvapivě téměř zastavila

Hrubý domácí produkt České republiky ve třetím čtvrtletí překvapivě téměř zastavila, trh čekal menší zpomalení ekonomického růstu. V předchozím kvartálu ekonomika rostla ještě solidně. HDP mezičtvrtletně klesl 0,4 % po růstu 0,5 % v předchozím kvartálu, trh čekal pokles HDP 0,1 %. Meziroční růst ekonomiky klesl na 1,6 %, trh čekal jeho větší zpomalení na 1,7 % z 3,7 % v předchozím kvartálu. Podle Českého statistického úřadu byl mezičtvrtletní pokles způsoben nižší domácí poptávkou, zejména nižšími výdaji na konečnou spotřebu domácností, u kterých byl zaznamenán pokles již čtvrté čtvrtletí v řadě. Podle ČSÚ na hrubou přidanou hodnotu měla negativní vliv především skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství a pokles nastal také ve stavebnictví. Maloobchodní tržby chřadnou už rok. Aktivita služeb ještě v prvním pololetí podpírala růst ekonomiky, ve druhém pololetí ale zřejmě hospodářství nečekaně silně srazilo i ochlazení ve službách. Od vypuknutí koronavirové pandemie na jaře 2020 hospodářský cyklus odrážel vlny výskytů onemocnění a tím i zavírání a otevírání ekonomiky. Od poloviny roku 2021 je oživení růstu ekonomiky zbržděné produkčními omezeními světové ekonomiky v podobě nedostatku výrobních komponentů. To se projevuje ve výpadcích zpracovatelského průmyslu a exportu, na nichž je česká ekonomika značně závislá. Zpracovatelský průmysl naráží na kapacitní potíže, nedostatek pracovních sil a vstupů produkce, prodlužování dodacích termínů a zesílení inflace. Navíc firmy v přetrvávající hospodářské slabosti proto otálely s investicemi. Efekt se znásobil tím, že stejné problémy stlačilo ke stagnaci i německou ekonomiku (o dost více, než jiné ekonomiky eurozóny), nejvýznamnějšího partnera českého hospodářství. Ukrajinská krize od začátku tohoto roku zvýšením inflace a nejistoty přispěla k zpomalení růstu hospodářství. Sentiment domácností je na historickém minimu a s ním slábnou i výdaje domácností v obchodech. Na druhou stranu solidní aktivita setrvávala ve službách expandujících v ozvěnách otevřené postpandemické ekonomiky, zdá se však, že pouze v prvním pololetí roku. Ekonomika pravděpodobně míří do mělké recese v příštích několika kvartálech, pravděpodobně i v prvním pololetí roku 2023. Více se projeví pokles poptávky rapidním zvýšením úrokových sazeb posledního roku, zpomalení růstu světové ekonomiky i vysoká inflace ve spojení vysokou nejistotou a riziky i kvůli Ukrajinské krizi.

Makroekonomický zpravodaj | 07.11.2022

Očekávané makroekonomické události týdne 7. - 11.11. ČR: Deficitní obchodní bilance, slabost maloobchodu, stavebnictví a nově i služeb, mírný růst průmyslu, silný trh práce a inflace, zápis ČNB ukáže pevnost preference stagnace úrokových sazeb

Obchodní bilance (9 2022, 7.11.), průmyslová výroba (9 2022, 7.11.), stavební produkce (9 2022, 7.11.), maloobchodní tržby (9 2022, 8.11.), měsíční data trhu práce dle Ministerstva práce a sociálních věcí (10 2022, 8.11.), tržby služeb (3Q 2022, 9.11.), index spotřebitelských cen CPI (10 2022, 10.11.) a zápis České národní banky zasedání monetární politiky včetně úrokových sazeb (3.11., 11.11.) jsou hlavní makroekonomické a finanční události České republiky týdne 7. - 11.11. V září se deficit obchodní bilance měl meziměsíčně podstatně snížit. Průmyslová výroba zatím stále odolává množství tlaků oslabení. Stavebnictví v posledních měsících slábne. Spotřeba domácností slábne trvale již rok. Trh práce zůstává velmi silný, i když v postpandemickém oživení již přestal posilovat. Služby táhly růst ekonomiky ještě v prvním pololetí roku 2022, podle dostupných dat by se ale oslabení mělo projevit začátkem druhé poloviny roku i v tomto segmentu. Spotřebitelská inflace proti očekáváním zůstávala velmi silná i ve třetím čtvrtletí, přestože poslední data nabídla známky její kulminace. ČNB na třetím zasedání v řadě rozhodla nezměnit úrokové sazby, zápis zasedání ukáže detaily.

Makroekonomický zpravodaj | 04.11.2022

Makroekonomické a finanční události USA: Fed podle očekávání zvýšil cíl hlavní úrokové sazby Federal Funds Rate o 75 bps, potvrdil spekulace možnosti zmírnění zvyšování úrokových sazeb ovšem s náznakem zvýšení jejich stropu

Federální rezervní systém, centrální banka Spojených států amerických podle očekávání znovu, tak jako na předchozích třech zasedáních měnové politiky v červnu, červenci a září zvýšila cíl své hlavní úrokové sazby Federal Funds Rate o 0,75 procentního bodu na 3,75 - 4,00 %. Banka taky potvrdila plán kvantitativního utahování, tedy redukce bilance cenných papírů (nakoupených v době kvantitativního uvolňování s cílem pomoci ekonomice zatížené koronavirovou pandemií). V komentáři k rozhodnutí Fed opakoval základní komentář z předchozích zasedání, tedy klíčovou vhodnost dalšího zvyšování cíle Federal Funds Rate. Fed rovněž naznačil zmírnění zvyšování úrokových sazeb, ovšem i to, že mohou narůst výše, než očekával ještě v září. Rozhodnutí nastavení úrokových sazeb a kvantitativního utahování s komentáři nepřekvapují. Fed přechází do další fáze kampaně posunu monetární politiky do restrikce (ekonomické aktivity), který má inflaci snížit. Během tohoto roku rychlé zvyšování úrokových sazeb s předsunem těžiště zvýšení úrokových sazeb má za cíl rychle dohnat inflaci, aktuálně v trojnásobné výši cíle Fedu 2,0 %. Nyní Fed vstupuje do vylaďovací fáze. S trvaleji silnou inflací a s přibližným naplněním svého cíle plné zaměstnanosti Fed během tohoto roku posílil zpřísňování monetární politiky. Podle zářijového výhledu centrální banky inflace klesne od příštího roku, tedy v letech 2023 a 2024 blízko k cíli Fedu 2,0 %, přesněji do pásma 2 - 3 %. Výhled inflace je ovšem značně nejistý (v posledních kvartálech velmi nemile překvapil). Vzhledem k tomu, že podle jeho vývoje se bude odvíjet další směr a dynamika úrokových sazeb, úrokové zatížení v dalších kvartálech je adekvátně zastřeno mlhou nejistoty.

Makroekonomický zpravodaj | 03.11.2022

Makroekonomické a finanční události ČR: ČNB podle očekávání hlavní úrokovou sazbu nezměnila, snížila výhled inflace i ekonomické aktivity

Česká národní banka hlavní 2týdenní repo sazbu podle tržního očekávání nezměnila, beze změn ponechala i další hlavní úrokové sazby. ČNB tak stejně jako na předchozím zasedání monetární politiky 29.9. potvrdila zastavení rok trvajícího cyklu agresivního zvyšování úrokových sazeb. Pokud však nedojde k očekávanému výraznému poklesu inflace a inflačních nejistot a rizik, ČNB může zvyšování úrokových sazeb obnovit. 2týdenní repo, lombardní a diskontní sazby tak ČNB ponechala na 7,00 %, 8,00 % resp. 6,00 %. Hlasování o hlavní úrokové sazbě potvrdilo rozdělení názorů bankovní rady poměrem 5/2, s tím rozdílem, že v srpnu hlasující pro její zvýšení preferovali skok o 1 procentní bod, v září i tentokrát o 0,75 procentního bodu. Nová listopadová resp. podzimní prognóza předpokládá krátkodobě ještě zvýšení inflace k 20 %, stále však čeká zhruba do roku a půl s jejím návratem k cíli ČNB 2 %. Banka dále snížila výhled ekonomiky v letech 2023 a 2024. Centrální banka uplynulý rok silně zvyšovala úrokové sazby vzhledem k silnému souběhu domácích a zahraničních cenových tlaků promítající se do domácí inflace, která byla opakovaně výrazně silnější, než čeká centrální banka. ČNB spojuje dražší peníze vedle vysoké inflace i s přehřátým trhem nemovitostí. ČNB v cyklu silného zvyšování úrokových sazeb sledovala cíl dostat silnou inflaci pod kontrolu. Uplynulý rok až dosud hlasování řídili jestřábi poměrem 5/2. Od 1.7. se ale bankovní rada ČNB podstatně obměnila. Nyní tři z nich byli nahrazeni novými bankéři, kteří mají preference blízké k dosavadním holubicím, tedy ve prospěch stability úrokových sazeb případně jejich mírného zvýšení. Zatímco stávající holubice Oldřich Dědek s novým guvernérem Alešem Michlem dlouhodobě opírali svoji preferenci úrokové sazby nezvyšovat o názor, že ČNB nemůže se současnými inflačními především nákladovými tlaky efektivně bojovat, noví členové bankovní rady Jan Frait, Eva Zamrazilová a Karina Kubelková naznačili, že by celoroční silné zvyšování úrokových sazeb mohlo být dostatečné s poklesem inflačních tlaků a se signály blížící se kulminace inflace. Taky proto úrokové sazby od léta stagnují na vysoké úrovni. Přesto, inflace zůstává stále velmi silná a pokud nedojde k jejímu markantnímu snížení, zvýšení úrokových sazeb se obnoví.

Makroekonomický zpravodaj | 03.11.2022
SFG
Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia