Aktuality

Makroekonomické události USA: Spotřebitelská inflace (CPI) v září mírně nad očekáváním

V září ve Spojených státech amerických spotřebitelská inflace mírně překonala očekávání trhu. Na zářijovém meziměsíčním růstu spotřebitelských cen se přibližně rovnoměrně podílely ceny bydlení, potravin a energií. V jádrové meziměsíční inflaci (bez cen potravin a energií) pokračoval silnější růstu cen nových automobilů, jinak však ceny vykazovaly stabilitu. Inflace včetně své jádrové úrovně bez cen potravin a energií však stále značně přesahuje hladinu 2 % cíle Fedu. Index spotřebitelských cen CPI meziměsíčně vzrostl o něco víc, než čekal trh 0,4 % po růstu 0,3 % v srpnu, trh čekal jeho mírně nižší růst 0,3 %. Jeho meziroční růst podobně lehce překonal odhad trhu, když vzrostl na 5,4 % ze srpnových 5,3 %, trh čekal jeho mírně nížší růst podobně jako v srpnu 5,3 %. Index spotřebitelských cen CPI bez cen potravin a energií meziměsíčně vzrostl 0,2 % ve shodě s odhadem trhu po jeho růstu 0,1 % v srpnu. Na meziroční úrovni jeho růst podle očekávání trhu stagnoval na srpnových 4,0 %. Americká centrální banka, Federální rezervní systém, čeká, že inflace během tohoto roku nadprůměrně vzroste kvůli zdražování ropy a náběhu produkčních kapacit napjatých s oživením poptávky s otevřením ekonomiky po dlouhé koronavirové pandemii, která ustoupila teprve s masivní vakcinační kampaní. Vzestup inflace ale bude dle Fedu dočasný, proto případný útlum své ultraexpanzivní monetární politiky, nejprve v podobě redukce kvantitativního uvolňování chce centrovat hlavně podle oživování trhu práce. K tomu tak došlo od listopadu. Horizont zahájení zvyšování úrokových sazeb je značně nejistý, zatím jej Fed predikuje jako optimální pro rok 2022, názorové spektrum ale není homogenní.

Makroekonomický zpravodaj | 11.11.2021

Makroekonomické události USA: Spotřebitelská inflace (CPI) v říjnu nejsilnější od listopadu 1990, jádrová inflace nejvýše od srpna 1991, obnovený růst značně nad očekáváním trhu

V říjnu ve Spojených státech amerických spotřebitelská inflace nečekaně silně vzrostla na přibližně 30-leté maximum a to v případě svého jádra bez cen potravin a energií. Prudce v říjnu meziměsíčně rostly ceny energií které měly dominantní, 40 % podíl na meziměsíční inflaci. Významně k meziměsíčnímu růstu spotřebitelských cen přispěla i jádrová inflace. V jádrové meziměsíční inflaci (bez cen potravin a energií) rostly opět silněji ceny nových i starších automobilů a ceny bydlení. Ještě dle zářijových dat se zdálo, že jádrová inflace (dle meziměsíčních dat) klesá resp. že celková inflace kulminuje, ovšem říjen ukázal další akceleraci inflace včetně jejího jádra. Inflace tak vyrostla na přibližně 30-leté maximum včetně svého jádra a značně tak překračují hladinu 2 % cíle Fedu. Index spotřebitelských cen CPI meziměsíčně vzrostl silněji než čekal trh 0,9 % po růstu 0,4 % v září, značně víc, než čekal trh 0,6 %. Jeho meziroční růst tak vzrostl víc než čekal trh na maximum od listopadu 1990 6,2 % ze zářijových 5,4 %, trh čekal jeho o dost menší růst na 5,8 %. Index spotřebitelských cen CPI bez cen potravin a energií meziměsíčně vzrostl robustněji než čekal trh 0,6 % po jeho růstu 0,2 % v září, silněji než čekal trh 0,4 %. Na meziroční úrovni jeho růst vyskočil víc, než čekal trh na 4,6 % z 4,0 % v září, trh čekal jeho méně silné zvýšení na 4,3 %. Americká centrální banka, Federální rezervní systém, čeká, že inflace během tohoto roku nadprůměrně vzroste kvůli zdražování ropy a náběhu produkčních kapacit napjatých s oživením poptávky s otevřením ekonomiky po dlouhé koronavirové pandemii, která ustoupila teprve s masivní vakcinační kampaní. Vzestup inflace ale bude dle Fedu dočasný, proto případný útlum své ultraexpanzivní monetární politiky, nejprve v podobě redukce kvantitativního uvolňování chce centrovat hlavně podle oživování trhu práce. K tomu tak došlo od listopadu. Horizont zahájení zvyšování úrokových sazeb je značně nejistý, zatím jej Fed predikuje jako optimální pro rok 2022, názorové spektrum ale není homogenní.

Makroekonomický zpravodaj | 11.11.2021

Makroekonomické události ČR: Zvýšená inflace v říjnu opět vzrostla víc, než se čekalo

Inflace měřená indexem spotřebitelských cen CPI v České republice v říjnu opět vzrostla víc, než se čekalo, v meziročním vyjádření značně nad horní limit tolerančního pásma České národní banky 1 - 3 % jejího inflačního cíle 2 %. Index CPI meziměsíčně vzrostl 1,0 % po růstu 0,2 % v září, trh přitom čekal jeho méně silný růst 0,8 %. Meziroční růst spotřebitelských cen vyskočil taky víc, než se čekalo na 5,8 % z 4,9 % v září, trh čekal jeho zvýšení jen na 5,5 %. Inflace v říjnu v meziměsíčním i meziročním srovnání vzrostla silněji, než se čekalo. Meziroční zrychlení inflace bylo v říjnu taženo opět hlavně zrychlením růstu cen kategorie Bydlení, voda, energie, paliva a taky Doprava (ceny automobilů a pohonných hmot) a Alkoholické nápoje, tabák. Otěže tahouna spotřebitelské inflace nad cíl České národní banky 2 % v posledních měsících přebral hlavně silný růst cen energií a nemovitostí vedoucí k razantnímu zvyšování cen kategorie nejvýznamněji zastoupené ve spotřebitelském koši cen, tedy Bydlení, voda, energie, paliva, dále pak již delší čas růst cen benzínu kvůli růstu cen ropy/energií/benzínu a růst cen alkoholických nápojů a tabákového zboží. Zmíněné položky říjnovou meziroční inflaci zvýšily 3,9 procentního bodu. Vedle toho otevírání ekonomiky vede k zesílení růstu cen zejména v sektorech, jejichž aktivita byla koronavirovou pandemií silně potlačena (oděvy, rekreace a kultura a taky stravování a ubytování). ČNB podle nové listopadové prognózy čeká, že ve druhém pololetí 2021 inflace vystoupá značně nad horní limit jejího tolerančního pásma 3 % až k 7 % a k cíli 2 % by se měla vracet teprve v roce 2022, tedy později, než banka dříve čekala. V příštích měsících inflace ještě může s otevíráním hospodářství, silnou poptávkou a jejím převisem nad nabídkou dočasně posílit. Zaskočená centrální banka z překvapivě silného růstu robustní inflace míří k dalšímu zvyšování úrokových sazeb. ČNB pro další kvartály naznačuje zvyšování úrokových sazeb i kvůli “zvýšené” inflaci a kvůli rizikům finanční stability. Ačkoliv inflace patří k hlavním cílům banky, ta musí hlídat i finanční stabilitu a dílem i vývoj ekonomiky s velkými riziky koronavirového šoku. ČNB těsně před vypuknutím koronavirové pandemie naposledy zvyšovala úrokové sazby kvůli přehřívající se ekonomice, trhů práce a nemovitostí. Kvůli koronavirové pandemii pak ČNB úrokové sazby srazila k nule, kde je držela více než rok a zahájila jejich zvyšování od června 2021 s vakcinací obyvatelstva, se snížením významu koronaviru a s otevíráním ekonomiky a jejím oživením a též s tím souvisejícími inflačními tlaky. Na červnovém a srpnovém zasedání monetární politiky banka zvýšila svoji hlavní úrokovou sazbu o 25 bps, na zářijovém zasedání s akcelerací inflace a inflačních tlaků 75 bps a naposled v listopadu dokonce o 125 bps.

Makroekonomický zpravodaj | 10.11.2021
SFG
Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia