Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia
Makroekonomické události ČR: Spotřebitelská inflace (CPI) v únoru dále nečekaně silně vzrosta
Index spotřebitelských cen České republiky v únoru v meziročním vyjádření vzrostl na 11,1 % z 9,9 % v lednu, trh čekal zvýšení jen na 10,3 %. Inflace dále nečekaně zrychlila.
Makroekonomické události ČR: Stavebnictví za leden potvrzuje růstový trend
Stavební produkce ČR v lednu meziročně vzrostla 6,4 %. Opakovala silný meziměsíční růst z prosince, v lednu vyrostla 1,6 %. Sentiment stavebnictví roste. Paradox koronavirové pandemie, která silně zvýšila poptávku po nemovitostech, jejich ceny a současně stavby produkčními omezeními a silnou inflací vstupů stagnovaly. Teď dohání manko za silnou poptávkou po domech, která silně tlačí růst cen nemovitostí. Produkce začíná růst patrně uvolněním produkčních omezeních, silnými cenami nemovitostí a snahou ekonomických subjektů využít poslední zbytky nabídek nižšího úročení. Jenže produkční omezení stavby brzdí a navíc se stahují bouřková mračna nemalého růstu úrokových sazeb, která omezí poptávku i nabídku domů. V momentu, kdy ČNB došla trpělivost a rapidně zvýšila úrokové sazby, které silně omezí poptávku. Úrokové sazby poptávku a tím i produkci budou tlumit, postpandemická restrukturalizace ekonomiky a setrvačnost silné poptávky ale ještě udrží sílu stavebnictví.
Makroekonomické události ČR: Ve čtvrtém čtvrtletí reálné mzdy klesly víc, než se čekalo, růst nominálních mezd stále solidní
Reálné mzdy čtvrtého čtvrtletí při stále solidním růstu nominálních mezd kvůli zvýšené inflaci klesly a to víc, než se čekalo. Pokles průměrné hrubé měsíční reálné mzdy čtvrtého kvartálu 2,0 % po růstu 1,5 % v předchozím kvartálu překonal očekávání trhu poklesu 0,7 %. Růst průměrné hrubé měsíční nominální mzdy zpomalil na 4,0 % z 5,7 % ve třetím čtvrtletí. Mezera mezi růstem reálné a nominální mzdy se ve čtvrtém kvartálu 2021 rozšířila zvýšením inflace. Za celý rok 2021 nominální mzda vzrostla 6,1 %. Při inflaci 3,8 % tak reálná mzda vzrostla 2,2 %.
Makroekonomické události ČR: Obchodní bilance v lednu v nečekaném přebytku, vývozy automobilů zpět při síle
Obchodní bilance se v lednu překvapivě vrátila do přebytku. Pozitivní je návrat objemu pro českou ekonomiku významného exportu automobilů zpět k loňským úrovním poté, co během druhého pololetí 2021 výrazně klesl. Prudké zhoršení obchodní bilace posledního pololetí způsobují hlavně produkční omezení kvůli nedostatku výrobních materiálů a komponentů, které se projevuje zejména oslabením produkce a vývozu automobilů ale taky např. v elektrotechnickém průmyslu. Druhým důvodem zhoupnutí českého zahraničního obchodu do deficitů v důsledku zhoršení pilířů sektorových bilancí zahraničního obchodu je silné trvalé zdražování ropy, kterou Česko dováží. Saldo obchodní bilance České republiky se v lednu vyhouplo do přebytku 6,2 mld. Kč z deficitu 15,0 mld. Kč v prosinci, trh čekal vyrovnanou bilanci. Pronikavě horší výsledky zahraničního obchodu druhého pololetí 2021, které se přenáší i do tohoto roku potvrzuje meziroční srovnání, když bilance je 18,6 mld. Kč horší než v loňském lednu. Z toho meziroční prohloubení deficitu obchodu s ropou a plynem zaujímá 7,2 mld. Kč, zbytek připadá na zhoršení bilance zboží hlavně skupin počítače, elektronické a optické přístroje o 6,9 mld. Kč a základní kovy o 5,4 mld. Kč. V roce 2021 obchodní bilance skončila obchodní bilance deficitem 1,5 mld. Kč. O rok dříve skončila přebytkem 179,9 mld. Kč. Jako noc a den vypadají obě pololetí 2021. V první půli roku obchodní bilance tak jako v minulých letech končila silnými přebytky. V druhém pololetí zmíněná produkční omezení a zdražení ropy přinesla smyk do deficitů obchodní bilance. Jakmile se nabídka přizpůsobí poptávce, vrátí se bilance obchodu ČR s jinými státy zpět do přebytků, patrně během tohoto roku.
Makroekonomické a finanční události eurozóna: ECB dle očekávání úrokové sazby nezměnila, krátí kvantitativní uvolňování
Evropská centrální banka podle očekávání nezměnila své hlavní úrokové sazby nastavené kolem nuly. Hlavní úr. sazba hlavních refinančních operací ECB tak zůstala nulová. Banka rovněž potvrdila redukci kvantitativního uvolňování, tj. uzavření pandemického kvantitativního uvolňování (pandemický nouzový nákupní program PEPP) od dubna 2022, ve zbývajícím prvním kvartálu snížení jeho objemu. Platí prosincové prohlášení, že expirující cenné papíry nakoupené v rámci PEPP bude reinvestovat min. do konce roku 2024. Novinkou je hlavně útlum monetární expanze redukcí jiných programů. ECB nově sníží objem standardního dlouhodobého čistého kvantitativního uvolňování, programu nákupu aktiv APP z 40 mld. EUR/měsíčně v dubnu na 30 mld. EUR/měsíčně v květnu a 20 mld. EUR/měsíčně v červnu (předtím ECB čekala snížení z 40 mld. EUR/měsíčně ve druhém čtvrtletí na 30 mld. EUR/měsíčně ve třetím kvartálu a od října na 20 EUR/měsíčně). ECB snížila výhled ekonomického růstu hlavně v tomto roce na 3,7 % z 4,2 %. Nadále čeká pokles inflace v příštích letech, ta by ale měla být vyšší, hlavně letos, 5,1 % než čekala v prosinci (3,2 %) a to i v případě jádrové inflace 2,6 % vůči 1,9 %. Inflace během tohoto roku zůstane zvýšená déle, než se čekalo, pravděpodobně má ale během roku klesat. Monetární politika v roce 2022 zůstane ultraexpanzivní, byť značně méně, než letos a loni. O jejím dalším směru rozhodne tendence inflace, který je značně nejistý.